Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Putinovy hrozby bereme vážně, říká šéf NATO

  9:30aktualizováno  9:30
Evropou hýbe debata o americkém záměru vybudovat v ČR a Polsku základny protiraketového obrany. Většina Čechů je podle průzkumů proti, Rusko hrozí raketami. "Štít je věcí bilaterálního ujednání mezi vaší a polskou vládou a USA," říká v rozhovoru generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer.

Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer. | foto: Profimedia.cz

Pochyboval jste sám někdy o smysluplnosti plánovaných amerických protiraketových zařízení v Evropě? Třeba na začátku, když se o tom začalo loni pořádně mluvit?
Podívejte, osobní pocity generálního tajemníka NATO nehrají v téhle věci, jakož ani v kterékoliv jiné, kterou tu máme na stole, žádnou roli.

Tak jinak. Jak jste se vyrovnával s tím, že mnohé evropské země dodnes nejeví z amerických plánů velké nadšení?
Ten štít je věcí bilaterálního ujednání mezi vaší a polskou vládou a USA. Je to čistě americký projekt a já vám mohu říct, že právě minulý týden získal podporu aliančních spojenců při zasedání ministrů obrany zde v Bruselu. Nikdo proti tomu projektu už nevznášel námitky.

Nevznášet námitky ještě neznamená jednoznačně souhlasit.
Debata se tu vedla o tom, jak budeme chránit státy NATO před budoucími hrozbami, tedy před balistickými raketami v rukou lotrovských států. Vždyť ty rakety budou opatřené třeba hlavicemi s jadernou náloží. Aliance se nad tím zamýšlí už dlouho, o protiraketové obraně se vedla diskuse třeba už na summitu v Praze před pěti lety. Abych vám tedy odpověděl na tu předchozí otázku - já, když jsem poprvé slyšel o americkém záměru, reagoval jsem pozitivně.

Proč tak nereagovali i ostatní?
Aliance přece reagovala pozitivně! Jenže tento americký projekt projednávaný s českou a polskou vládou nemá s aliancí jako takovou nic společného.

Přestávám tomu rozumět.
Jistě, tohle si musíme vyjasnit. Všichni spojenci jsou si rovni. Nemohou tu být žádní členové, kteří by měli výsadní postavení. Takže pokud pořád mluvíme o nutnosti protiraketové obrany a pokud nabízený americký štít bude s to chránit jen část aliance, musíme zajistit, aby i zbývající členské země dostaly adekvátní ochranu. To byl právě závěr schůzky ministrů obrany minulý týden.

Takže znovu: tenhle závěr z minulého týdne lze chápat jako souhlas zemí NATO s umístěním amerického radaru a střel v Evropě?
Aliance se minulý týden rozhodla vypracovat systém obrany před střelami krátkého a středního doletu, který bude propojen s tím systémem americkým u vás a v Polsku.

Jak propojen?
Bude jej doplňovat, bude s ním spojený. A stanovili jsme si také harmonogram, jak postupně prozkoumáme politické i vojenské důsledky toho, že by v Evropě vznikl tento třetí pilíř americké protiraketové obrany před raketami dlouhého doletu: třetí se jmenuje proto, že dva už Američané mají, jeden na základně v Kalifornii a druhý na Aljašce. Jak se mezitím bude vyvíjet vaše vyjednávání s USA, to je zcela na vás, aliance s tím nebude mít nic společného. Jsou to zkrátka dvě odlišné, ale paralelní koleje, po nichž se suneme. Ale obě spějí k tomu, že na konci bude všech 26 členských států aliance chráněno před raketami dlouhého, středního a krátkého doletu. A právě s tímhle scénářem tedy spojenci minulý týden vyjádřili svůj politický souhlas.

To sice vyjádřili, ale nezaznělo to jako souhlasná proklamace. Asi vás nepřekvapí, že právě takovou proklamaci, kde by ten souhlas se záměrem USA byl vyjádřen nějak velkolepě, kde by vše prostě bylo černé na bílém, by kdekdo uvítal. Třeba mnozí čeští zákonodárci.
Já se nechci pouštět do českých vnitropolitických diskusí. Doufám ale, že na našem summitu v Bukurešti na jaře příštího roku dorazíme po té alianční koleji, o které jsem právě mluvil, už tak daleko, že ministři a hlavy států budou moci přijmout v téhle věci zásadní rozhodnutí. Pokud tedy chcete nějakou proklamaci, zaměřte svoje očekávání na tento summit.

Základny jsou podle Scheffera otázkou bilaterálních rozhovorů. Na snímku s českým premiérem Mirkem Topolánkem.

Předpokládáte sám osobně, že takové rozhodnutí tam opravdu padne?
Teď je červen 2007 a vy se mě ptáte na to, co bude příští rok na jaře. Nevím.

Ještě k těm kolejnicím - jsou opravdu tak paralelní? České a polské vyjednávání s Američany má totiž skončit koncem tohoto roku, pak bude věc předložena českému parlamentu, tedy daleko před schůzkou v Bukurešti. Proklamace by pak zazněla trošku pozdě.
Opět, nehodlám komentovat to, jak se zachová český parlament. Já nevím, na čem se dohodne česká vláda a co jí na to řeknou poslanci. Jen vím, že v únoru příštího roku ministři obrany projednají výsledky naší studie o možném propojení obou systémů. A pak se celou věcí bude zabývat summit.

Používáte slova propojený, připojený, doplňující. Připadá mi to tak trochu jako zastírací jazyk. Jak mám ta slova českým čtenářům přeložit? Kdo tomu vašemu systému bude velet, také Američané?
Nevím o tom, že bych používal zastírací jazyk. Co je zastíracího na tom, když říkám, že NATO rozhodne o systému NATO a Američané s vámi a Poláky o tom systému americkém?

Kdo bude tomuto systému NATO velet?
To rozhodne bukurešťský summit. Tam se otázkou toho doplňujícího systému NATO budou hlavy států poprvé zabývat. Nevím, na jaké velící struktuře se usnesou.

Co jim doporučíte?
Takhle to v naší alianci nechodí. Hodně bude sice asi záležet na analýzách, které vypracujeme, ale já jim nic doporučovat nebudu. Musíte chápat, že všechno je to pro nás ještě čerstvé, na loňském summitu v Rize se o americkém záměru ještě vůbec nevedla řeč. Diskuse vlastně teprve začala.

Ty dva systémy budou fungovat vedle sebe, bez vzájemně sdílené odpovědnosti za tlačítka, která je budou ovládat?
Není mým úkolem mluvit za Američany, ale rozhodně mohu říct, že velení nad případným radarem USA u vás a střelami v Polsku zůstane pouze v rukou americké armády. Mnozí lidé u nás, ale i jinde v Evropě si od propojení slibují právě to, že velení nezůstane jen v rukou Američanů. Uvědomte si, že tady hovoříme o vteřinách, během nichž se vše odehraje. Svolávat Severoatlantickou radu či nějaké jiné grémium by přece nebylo možné.

Za pár dní vyrazíte do Ruska, kde vás čeká setkání s prezidentem Vladimirem Putinem. Ten společně se svými generály v minulých měsících dost často Česku i Polsku hrozil třeba tím, že na ně namíří rakety. Není načase, aby někdo významný v Evropě vstal a Rusům řekl: Mlčte už jednou?
To není způsob, jakým mluvíme s našimi partnery a přáteli. Rusům jsem už mnohem diplomatičtěji a přátelštěji, než tady navrhujete, řekl, že radar v Česku a obranné střely v Polsku nemohou nijak omezit akceschopnost jejich arzenálů. Nezapomínejte na jeden důležitý detail: ty střely ničí svoje cíle pouhým nárazem, nikoli atomovým či jiným výbuchem. Pokud cíl nezasáhnou, shoří v atmosféře. A Rusové přece mají mnohem více útočných raket, než by tady bylo těchto protistřel.

Pokud to je tak jednoduché, proč to nejsou ochotni akceptovat?
Myslím, že to uznají. Američané navíc vynakládají velkou snahu, aby vše z jejich strany bylo transparentní a otevřené. Například tady u nás v budově se už konaly dvě schůzky Rady NATO - Rusko věnované jen protiraketové obraně.

Jenže Putin...
Putin nyní předložil konstruktivní návrh. Nabídl k využití radar na základně v Ázerbájdžánu. Ten sice nemůže posloužit jako alternativa tomu plánovanému v Česku, ale naše diskuse s Rusy bude pokračovat. Oni tou nabídkou nepřímo přiznali, že tu hrozbu z lotrovských států také vidí a že radar může posloužit k tomu, abychom jí uměli čelit.

Vraťme se ještě k Putinovým hrozbám, že na nás zamíří rakety. Vypadá to, jako by nikdo v Evropě ta slova naopak nechtěl brát moc vážně.
Aliance NATO je vážně bere. Ale jak říkám, nejlepší bude, když upustíme od siláckých řečí. Já Putinovy výroky hodnotím jako nevítané a nekonstruktivní.

Co uděláte, pokud se Rusové rozhodnou, jak už několikrát teď oznámili, vystoupit z dohody o omezení konvenčních zbraní v Evropě?
Nevěřím, že to udělají. NATO považuje tuto smlouvu za pilíř evropské bezpečnosti po skončení studené války. Byl bych proto opravdu rád, kdyby zůstala zachována a spojenci ji ratifikovali. Nejprve ale musí Rusko splnit dvě podmínky, stáhnout svoje jednotky z Podněstří a z Gruzie.

Vy se s Rusy tady v NATO často stýkáte, znáte je důvěrně. Máte nějaký nápad, jak je přimět k tomu, aby přestali být verbálně tak agresivní?
Po dlouhé diplomatické kariéře mohu jen říct: mluvme s nimi dál. Když vidím, že jejich pohled na věc je mylný, tak jim to sice otevřeně řeknu, ale nepřestanu se s nimi bavit. Čili když se mýlí ohledně protiraketové obrany, neboť ta tu přece nevzniká proti nim, nebo ohledně dohody o konvenčních zbraních, nezabouchnu jim dveře. Mluvme s nimi o všem, znovu. Oni jsou dospělí, my též.

Co je vlastně vaší největší starostí coby generálního tajemníka NATO? Jsou to třeba dlouhodobě se snižující výdaje na obranu v členských státech aliance?
Víte, nerad používám slovo starosti. Spíše jde o výzvy. V popředí mého zájmu jsou zahraniční mise, zejména ta v Afghánistánu, jakož i protiraketová obrana. Ale máte pravdu, že mě klesající výdaje na obranu silně znepokojují.

Dáváte to dotyčným zemím najevo?
Jen pár zemí splňuje tu neformálně stanovenou hranici dvou procent z HDP, která by měla jít z národního rozpočtu na obranu. Ani vaše země mezi ně bohužel nepatří. Pokud vím, u Česka se teď jedná o 1,6 procenta. Tady zkrátka kráčíme špatným směrem. Což také říkám ministrům obrany, když se s nimi sejdu.

Kam ten špatný směr vede?
Pokud to takhle potrvá dál, dopadne to neblaze na investice do výzbroje a vůbec na schopnost spojenců zapojovat se do misí v zahraničí. Úkolem generálního tajemníka přitom je, aby se kvalita našich sil zvyšovala.

Například USA dávají na obranu přes 4 procenta svého HDP. Soudíte, že se evropští spojenci stávají vojensky bezvýznamnými?
Tak daleko bych nešel. Chci jen národům připomínat, že bychom tu dvouprocentní laťku měli dodržovat. Jinak nás to bude bolet. A pokud jde o Američany, mohu vám říct, že tohle silně znepokojuje i je, jakož také třeba Francii. Ta spolu právě s USA patří do té horní malé skupiny, která dává na obranu dost. Jsou to státy, které mají proto právo kritizovat ostatní.

V českém rozpočtu na rok 2008 má jít na obranu dokonce jen asi kolem 1,29 procenta HDP. Nepřemýšlíte o tom, že by se zavedla také spodní laťka, po které by už následoval vyhazov z organizace?
Takhle dramaticky o tom rozhodně nepřemýšlíme. Prostě budu dál národní vlády vyzývat, ať dávají na obranu dostatečně peněz. Dobře přitom vím, jak je to těžké. Kromě ministra obrany v každé vládě zasedá ještě třeba ministr školství, dopravy či sociálních věcí, kteří také vždy říkají, že potřebují víc.

A to je vše, co můžete dělat?
Mohu státy inspirovat, aby se doplňovaly. Není přece nutné, aby každý z nás měl stíhačky. Vezměte si například pobaltské státy. Místo toho, aby do nákupu takových strojů investovaly miliony dolarů, by bylo vhodnější, kdyby si pořídily transportní letouny. U vás všichni oceňují, že jste se zaměřili na vybudování kvalitní jednotky obrany proti chemickým, biologickým a jaderným zbraním.

Kdo je Jaap de Hoop Scheffer

  • 3. dubna 1948 narozen v Amsterdamu
  • vystudoval práva na univerzitě v Leidenu
  • V letech 1976-86 pracuje pro ministerstvo zahraničí
  • Roku 1986 zvolen do parlamentu
  • V roce 2003 se stává nizozemským ministrem zahraničí
  • 5. ledna 2004 se stává generálním tajemníkem NATO






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Cvičení kybernetické bezpečnosti Locked Shields 2017 v Estonsku
NATO čelí stovkám kyberútoků měsíčně, vylepšuje obranu a hledá zbraně

Dosavadní taktická výhoda na bojišti umožněná technologickou vyspělostí NATO by mohla být vážně ohrožena, pokud spojenci nebudou schopni stoprocentně čelit...  celý článek

Migranti na přeplněné lodi u břehů Libye. (29.3. 2017)
Kvóty na migranty končí, ukázal summit EU. Nové bez nás nebudou

Povinné kvóty na přerozdělování migrantů skončily. Vyplývá to ze závěrů posledního summitu Evropské komise. Donald Tusk dokonce prohlásil, že kvóty nemají...  celý článek

Inaugurační řeč amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho (20.1.1961)
Trump nebude blokovat zveřejnění dalších detailů z atentátu na Kennedyho

Donald Trumb nebude blokovat zveřejnění dosud utajovaných informací z vyšetřování atentátu na někdejší hlavu Spojených států Johna F. Kennedyho. Americký...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.