Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Putinův nejužší kruh ovládli jestřábi. Kdo z nich bude příštím carem?

  20:06aktualizováno  20:06
Odborníci na ruskou politiku se shodují, že v okolí Vladimira Putina během posledního roku získali navrch představitelé silových složek, kteří prosazují tvrdý postup na Ukrajině. Oslabili naopak byznysmeni a liberální technokrati. Kdo je kdo v nejvyšších kruzích Kremlu se pokusíme zmapovat v novém seriálu nazvaném Putinovi muži.

Ruský prezident Vladimir Putin s ministrem obrany Sergejem Šojgu (vlevo) a šéfem FSB Aleksandrem Bortnikovem na vojenské přehlídce v Moskvě (9. května 2014) | foto: Profimedia.cz

Když letos v březnu Vladimir Putin zmizel z očí veřejnosti, média po celém světě začala horečně spekulovat, kam se poděl. Stal se opět otcem? Je vážně nemocný? Byl svržen v palácovém převratu? A pokud ano, kdo ho nahradí? Když se ruský prezident po jedenácti dnech opět objevil před kamerami, všechny spekulace pobaveně odbyl slovy, že „bez klepů by byla nuda“.

Putinovi muži

Kdo jsou muži, kteří rozhodují o směřování Ruska a uvádějí do reality rozhodnutí Vladimira Putina? Každý víkend vám iDNES.cz nabídne profil jednoho z představitelů ruské mocenské elity - ať už jde o muže, kteří šéfují bezpečnostnímu aparátu, velí šikům ruských vojáků, řídí hospodářství či propagandu ruského režimu.

Jeho absence nicméně nastolila téma, kdo by dvaašedesátiletého vládce Kremlu mohl v budoucnu nahradit. Nástupce by zřejmě vzešel z jeho nejbližších spolupracovníků. Ale kdo jsou vlastně lidé, kteří tvoří nejužší mocenský kruh kolem Putina?

Ruský politický systém je často popisován jako mocenská pyramida, na jejímž vrcholu stojí Vladimir Putin, nenahraditelný vůdce, který činí všechna zásadní rozhodnutí. Realita je však daleko složitější. „Současnému Rusku vládnou zájmové skupiny skupiny soustředěné kolem osoby Vladimira Putina, který pro ně představuje jakéhosi nadřazeného arbitra,“ řekl iDNES.cz politolog Václav Lídl. Nejvyšší patra ruské politiky tak spíše připomínají pavučinu různých klanů neustále bojujících o vliv a zisky.

Vlákna této neustále se přeskupující sítě se sbíhají u současného šéfa Kremlu. Putin podle analytika Donalda A. Jensena urovnává konflikty, prosazuje kompromisy a občas klany proti sobě poštve, aby zachoval rovnováhu a ani jedna skupina nezískala příliš velkou moc. V tomto systému, který někteří analytici nazývají „Politybro 2.0“ nebo „kolektivní Putin“, má prezident vždy poslední slovo, soupeřící klany však nemá zcela pod kontrolou.

Siloviki vs. civiliki

Znalci ruské politiky upozorňují, že krize na Ukrajině tento systém do značné míry narušila. V Putinově okolí posílili jestřábi z řad bezpečnostních složek (tzv. siloviki), mezi jejichž představitele patří ředitel tajné služby FSB Alexandr Bortnikov či šéf Bezpečnostní rady státu Nikolaj Patrušev. „Tato skupina dává mnohem větší důraz na odčinění údajné porážky Ruska ve studené válce a také je otevřenější vůči použití síly v případě ohrožení ruských zájmů,“ vysvětluje Lídl.

Jensen dokonce soudí, že úkolem kabinetu Dmitrije Medveděva je už jen orazítkovat rozhodnutí přijatá v Kremlu. Ministři a funkcionáři pověření hašením hospodářské krize si údajně v listopadu minulého roku postěžovali, že musejí na přijetí v Kremlu čekat dlouhé měsíce a rozhodnutí zavést embargo na dovoz západních potravin se ministři dozvěděli jen pár hodin před tím, než bylo oficiálně oznámeno.

Představitelé liberálního křídla putinismu (tzv. civiliki), jako je například Dmitrij Medveděv či prezidentův poradce pro otázky Abcházie, Jižní Osetie a Ukrajiny Vladislav Surkov, se nehodlají jen tak snadno vzdát. Podle Jensena to byli právě oni, kdo prosadil uzavření příměří v Minsku.

Představitelé bezpečnostních složek, kteří od začátku prosazovali otevřenou invazi na Ukrajinu a uznání nezávislosti tzv. Novoruska, jsou nyní z polovičaté války zklamáni. „Pro Putina jsou to velice složité časy. Je kritizován z obou stran, z řad liberálů i jestřábů. Mnoho lidí v Kremlu věří, že Rusko by mělo zaujmout daleko tvrdší postoj,“ řekla už v lednu agentuře Bloomberg Olga Kryštanovskaja, odbornice na ruský bezpečnostní aparát.

Oligarchové krvácejí, kritizovat Putina si však netroufají

Pokračující konflikt na Ukrajině znepokojuje především podnikatele, jejichž byznys postihl prudký pád rublu a sankce Západu. Jednadvacet nejbohatších mužů Ruska přišlo minulého roku celkem o 61 miliard dolarů, čtvrtinu jejich celkového mění.

Jejich nářky jsou však marné. Podle politického konzultanta Sergeje Markova je Putin vůči byznysmenům, kteří své miliardy získali díky těsným vazbám na jeho režim, v dobách ekonomické krize čím dál podezíravější. Podnikatelská elita Ruska se ocitla na periferii mocenské sféry.

Putinismus

Současný vládnoucí režim v Rusku si už díky svému vůdci vysloužil heslo v učebnicích politologie. Mezi základní rysy putinismu patří kult osobnosti Vladimira Putina, státní kapitalismus, xenofobie, důraz na pravoslaví a snaha obnovit ruský mesianismus.

„Putinův režim je konzervativní reakce na turbulentní období devadesátých let. Cílem Putina a jeho blízkého okolí byla konsolidace a centralizace státní moci, zajištění financí pro bezpečnostní složky a armádu, udržení kontroly nad klíčovými podniky a zdroji a v neposlední řadě obnovení velmocenského statusu Ruska,“ vysvětluje analytik Václav Lídl, podle nějž klíčovou otázkou režimu zůstává následnictví po Putinovi.

Byznysmeni napojení na Kreml si uvědomují, že za svoje miliardové majetky vděčí Putinovi, a veřejně ho nikdy nekritizují. Zároveň ale nechtějí, aby kvůli jeho osobním ambicím finančně krváceli. „Vůči Putinovi jsou kritičtí, ale neodvažují se ho napadnout, protože by je mohl snadno rozdrtit. A to je dále frustruje,“ soudí analytik Gleb Pavlovsky, který Putinovi radil během jeho prvních dvou funkčních období v Kremlu.

Mezi oligarchy těžce zasaženými sankcemi jsou například bratři Arkadij a Boris Rotenbergové, kteří od anexe Krymu přišli o více než tři miliardy dolarů. Arkadij, se kterým Putin kdysi trénoval judo, navíc přišel o své luxusní vily v Itálii v hodnotě 28 milionů eur. Ruský režim bratry aspoň částečně odškodnil a jejich firmě přiklepl tučnou zakázku na výstavbu mostu na Krym.

Sankce dopadly také na Gennadije Timčenka, vlivného obchodníka ropou. Timčenko se loni nechal slyšet, že pro prezidenta „trpí“ a kvůli obavám ze zatčení (Američané ho podezírají z praní špinavých peněz) se bojí navštívit svoji rodinu žijící ve Švýcarsku. Přesto prý Putina stále podporuje.

Oligarchové se tak podle některých zasvěcených zdrojů stávají obětí nové vlny konsolidace moci započaté na jaře minulého roku. „Dnes už osobní přátelství a loajalita nic neznamenají. Na co Putin potřebuje přátele, když ho podporuje 85 procent Rusů?“ řekl agentuře Bloomberg bývalý miliardář Sergej Pugačjov, který poslední tři roky žije v Británii, protože je v Rusku obviněn z podvodu.

Autor:


Témata: Putinovi muži




Hlavní zprávy

Menzies Aviation (Czech), s.r.o.
Pracovník skladu

Menzies Aviation (Czech), s.r.o.
Hl. m. Praha, Středočeský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.