Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Putinova medaile za návrat Krymu budí emoce, důkaz o ní ale chybí

  18:15aktualizováno  18:15
Rozporuplné emoce budí zveřejněný snímek medaile "Za navrácení Krymu", jíž údajně ocenila Moskva ty, kdo se zasloužili za anexi poloostrova v Černém moři. Vyznačené datum zahájení operace 20. února 2014 podle jedněch odkazuje k podílu Kremlu na krveprolití v Kyjevě. Druzí ale vše označují za podvrh. Důkaz přitom chybí.

Fotografie medaile "Za navrácení Krymu" se údajně krátce objevila na webových stránkách ruského ministerstva obrany. Důkaz o tom ale chybí. | foto: Public Domain

Snímek medaile nesoucí na zadní straně nápis "Za navrácení Krymu 20.02.2014 -18.03.2014" od svého zveřejnění před několika dny žije prakticky svým vlastním životem. Přesnější by možná bylo říci dvěma životy: v závislosti na tom, na které straně barikády stávající ukrajinské krize zrovna stojíte.

Krize na Ukrajině

Zatímco o druhém z dat, odkazujícím k formálnímu stvrzení připojení poloostrova k Rusku podpisem prezidenta Putina, nepochybují západní média ani ta pevně stojící za šéfem Kremlu, totéž již nelze říci o 20. únoru.

Ten se totiž zapsal do povědomí Ukrajinců, a nejen jich, jako nejkrvavější den od okamžiku, kdy se tato východoevropská země vymanila z náruče Moskvy. Toho dne na hlavním kyjevském náměstí, Majdanu, umírali lidé kulkami odstřelovačů. Na čí povel tito profesionálové pálili a připravili tak o život přes stovku lidí, je nyní předmětem vyšetřování nové, revoluční vlnou dosazené ukrajinské prokuratury.

Ti, kdo nemůžou přijít nejmocnějšímu muži Ruska na jméno, v tom nicméně mají jasno již nyní. Právě datum 20. února vyobrazené na medaili "Za navrácení Krymu" totiž považují za jasný důkaz toho, že krveprolití v centru Kyjeva bylo začátkem tajné ruské operace na přičlenění poloostrova k Moskvě.

Argumentují přitom tím, že snímkem medaile se po jistou dobu údajně chlubilo samo ruské ministerstvo obrany na svých webových stránkách. Zcela věrohodný důkaz ale pro to neexistuje. 

Odkud snímky medaile pocházejí, nikdo přesně neví

Existenci "krymské medaile", jež si od té doby vysloužila dokonce i svou vlastní stránku na internetové encyklopedii Wikipedia, má dokládat dvojice snímků z přední a zadní strany. Odkud ale pocházejí a kdo je jejich autorem, vlastně nikdo neví.

Přední strana údajné medaile "Za navrácení Krymu".

Přední strana "krymské medaile".

Podle Rádia svobodná Evropa se fotografie medaile datované k 21. březnu původně objevily na facebookovém profilu historika a novináře Volodimira Prosina, pocházejícího z východoukrajinského Luhansku (proruští separatisté tam v neděli večer vyhlásili vlastní republiku).

Svobodná Evropa připomíná také příspěvek známého ruského blogera Rustema Adagamova. Ten na svém blogu poukazuje na fotografie z předání vyznamenání, na nichž jsou zachyceni vojáci v uniformách obávaného ukrajinského komanda Berkut.

Na rozdíl od historika Prosina ale celý ceremoniál datuje o tři dny později a na snímcích, jimiž argumentuje, nejsou detailně vidět ocenění, která vojáci dostali. Medaile s nápisem "Za navrácení Krymu" je pak zachycena až na další, samostatné fotografii, a to z přední strany, tedy té, která vyobrazuje výhradně Krymský poloostrov.

To, že se snímek opravdu objevil na oficiálním webu ruského ministerstva obrany, se nicméně bloger snaží doložit "stopou" na internetovém vyhledávači.

Adagamov patří k jedněm z nejhlasitějších odpůrců Kremlu a bývá označován za jednoho ze strůjců protestní vlny namířené proti stávajícímu ruskému prezidentovi po jeho návratu do úřadu v roce 2012. Naposledy se do křížku s "mocnými" dostal před rokem, když jej jeho exmanželka veřejně obvinila ze zneužívání nezletilé dívky. Kremlem financovaná televize RT o tom tehdy neváhala odvysílat reportáž o délce 16 minut, připomíná The Wall Street Journal osud jednoho z nejvlivnějších kritiků Putina.  

Moskevská firma se chlubí zakázkou pro ministerstvo

S totožnými fotografiemi, které Adagamov umístil na svůj blog, se lze setkat přinejmenším ještě jednou, a to na stránkách jisté ruské společnosti jménem "Russkaja lenta". Tentokrát ovšem nikoliv v kritickém duchu, jako tomu bylo v případě známého blogera. Firma se totiž chlubí jednou urgentní a velmi výjimečnou zakázkou od ruského ministerstva obrany: na výrobu stužek k medailím "Za navrácení Krymu".

Dá se tomu věřit?

S eskalujícím konfliktem na Ukrajině kráčí ruku v ruce také propaganda. Čemu lze věřit a na co je dobré si dát pozor?

Portál iDNES.cz zmapoval, jak se propaganda na různých úrovních tvoří a jak se na ni podílejí vlády, aktivisté, média i samotní čtenáři.

Jde o tytéž fotografie, které umístil na svůj blog Adagamov, jež zachycují vojáky přebírající vyznamenání, a samostatný snímek horní strany medaile s vyobrazením Krymského poloostrova.

Na stránkách moskevské textilky se tak vůbec poprvé oficiálně potvrzuje, že tato medaile patrně opravdu někdy vznikla pod taktovkou ministerstva obrany, a to navzdory tomu, že resort oficiálně její existenci popírá.

Reportérům Svobodné Evropy exkluzivní zakázku pro ministerstvo na stuhy k medailím potvrdila po telefonu také ředitelka společnosti Vera Jolkina.

Spodní stranu medaile nikdo jinde než na fotografii neviděl

Světlo do toho, zdali na jejich spodní straně opravdu stojí data "20.02.2014 -18.03.2014", ale přesto prohlášení šéfky textilky nevnáší. Přiznala, že kovovou část vlastně nikdo z firmy v ruce nedržel a její podobu viděli zaměstnanci posléze až na internetu.

Na vrub všech tvrzení o přímém důkazu ruského angažmá na smrti desítek promajdanských demonstrantů se tak ukazuje, že medaili "Za navrácení Krymu" vlastně nikdo jinde než na fotografiích neviděl, natož aby si mohl prohlédnout její spodní stranu.

Kde se vlastně onen snímek údajně dokládající kontroverzní začátek anexe poloostrova v Černém moři vzal, tak zůstává nedále jedním velkým otazníkem. A tajemná "krymská medaile" jako taková? Ta díky tomu může dál žít svými dvěma životy.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.