Putina obklopí komunisti a nacionalisti

  • 15
V ruské Státní dumě zasednou 4 strany. Ve volbách podle ústřední komise uspělo konzervativní Jednotné Rusko, komunisté a dvě hnutí nacionalistů. Předseda volební komise Alexandr Vešňakov oficiálně prohlásil, že Jednotné Rusko získalo 37,09 procenta hlasů.

Zisk Jednotného Ruska se od počátku sčítání stále pohybuje kolem třetiny všech odevzdaných hlasů. - o průběhu voleb a prvních odhadech více zde

Komise zatím sečetla 97,87 procenta volebních lístků, definitivní výsledky se však očekávají až 18. prosince.

Na druhém místě je Komunistická strana Ruské federace (KPRF) s 12,7 procenty. To je zhruba o polovinu méně, než při minulých volbách v roce 1999, kdy měla nejlepší výsledky ze všech politických struktur.

Třetí je Liberálně demokratická strana Vladimira Žirinovského s 11,6 procenta a na čtvrtém místě je nový nacionalisticky orientovaný levicový blok Vlast (Rodina) s 9,1 procentem hlasů.

Pozoruhodné bylo protestní hlasování proti všem kandidátům - takových neplatných hlasů bylo odevzdáno 4,8 procenta. Celková účast byla přes 55 procent.

Jabloko má jen 4,3 procenta a SPS čtyři. Ačkoli jejich výsledky v Moskvě a Petrohradě byly zhruba dvojnásobné, nepomohlo to. Předáci SPS Irina Chakamadová a Boris Němcov, kteří se do dumy vůbec nedostali, prý zvažují demisi ze svých stranických funkcí.

Polovinu míst ve Státní dumě, která má celkem 450 křesel, tak obsadily čtyři politické síly. Další polovinu budou tvořit poslanci zvolení v jednomandátových obvodech. Jednotné Rusko má 105 mandátů a dohromady by mělo obsadit 222 míst v dumě.

Komunisté mohou počítat s 53, LDPR s 38 a Vlast s 37 mandáty. Devatenáct mandátů získali kandidáti Lidové strany, která jako celek propadla. Dalších 65 míst budou mít nezávislí poslanci.

Jabloko by mělo mít v dumě čtyři poslance zvolené v jednomandátových obvodech a SPS dva.

Prezident Vladimir Putin volby ocenil. "Je mi jasné, že výsledky odrážejí reálné sympatie obyvatel, to, co si ruský lid myslí a také reálie našeho politického života," uvedl. Varoval vítěze před euforií a slíbil, že poražení také dostanou příležitost.

"Prohráli jsme bitvu, ale neprohráli jsme válku," komentoval situaci předák SPS Anatolij Čubajs.

Podle názoru mnoha pozorovatelů oběma stranám uškodilo, že se nedokázaly před volbami sjednotit. Předák Jabloka Grigorij Javlinskij to však odmítá s tím, že kdyby se spojily, uškodilo by jim to ještě víc.

Komunisté mluví o krizi demokracie
O zfalšování voleb zatím přímo mluví jen komunisté. Za poslední čtyři roky ztratili téměř polovinu voličů. Zradily je regiony tradičně označované za "rudé pásmo".

Šéf KPRF Gennadij Zjuganov mluví o "krizi demokracie" a hrozícím přerozdělení vlastnictví. "Vždyť tady máte spojení zlodějské oligarchie, zkorumpované byrokracie a žirinovštiny," uvedl.

Propad SPS a Jabloka vyvolal diskuse, kdo představuje v Rusku pravici. Skandálně proslulý Vladimír Žirinovskij, který má stále šance být druhou nejsilnější parlamentní stranou, tvrdí, že jedině on je "pravý pravičák", zatímco SPS i Jabloko jsou levice. V nové dumě chce spolupracovat s Jednotným Ruskem, avšak zároveň je považuje za komunisty.

"Bojoval jsem s komunisty i s Jablokem a nakonec jsem zvítězil," prohlásil Žirinovskij s tím, že výhledově jeho strana bude nejsilnější. V noci také tvrdil, že do dumy projdou jen tři politické síly, tedy jednotné Rusko, LDPR a komunisté.

Přezíravé Jednotné Rusko
Jednotné Rusko se chová stále přezíravě vůči ostatním strukturám. Žádný z předáků se nezúčastnil nočních povolebních debat, kde byli zastoupení mnozí známí politici.

Také v předvolební kampani se vzdali účasti v živých televizních debatách a omezili se na předvolební hesla typu "jsme s prezidentem". Jen málo voličů má představu o programu této strany, avšak většina se chytila na to, že je to "prezidentova strana".

"Naše čtyřletá práce byla oceněna. Zatímco všichni bojovali o své hlasy, my jsme bojovali o Rusko," uvedl v reakci na vítězství představitel Jednotného Ruska Gryzlov.

Proč neuspěl SPS ani Jabloko
Politologové upozorňují, že v posledních letech Jabloko ani SPS neměly v dumě velký význam a veškeré důležité zákony se přijímaly bez přihlédnutí k jejich postoji. Podle některých politologů není tedy jejich současný neúspěch "velká tragédie".

Členové volebních komisí sčítají v centru Moskvy hlasy odevzdané při volbách do dolní komory parlamentu. (7. prosince 2003)

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video