Putin navrhl odložit referenda. Mlátí prázdnou slámu, reagovala Ukrajina

  • 1987
Ruský prezident Vladimir Putin vyzval ukrajinské separatisty, aby odložili referenda o samostatnosti Doněcké a Luhanské oblasti. Ta jsou plánována na tuto neděli. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk však s jeho plánem nesouhlasí, doporučení je podle něj "mlácením prázdné slámy".

Šéf Kremlu také vybídl Kyjev, aby okamžitě zastavil vojenské akce na východě a jihu Ukrajiny.

Prezident Putin ve středu prohlásil, že proruští radikálové by měli s vyhlášením referenda o samostatnosti Doněcké a Luhanské oblasti počkat, až pro něj budou vytvořeny podmínky. Situaci na Ukrajině, drcené několikaměsíčními střety, prezident komentoval po rozhovoru se šéfem Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Didierem Burghalterem.

Jednání Moskvy a OBSE

Šéf OBSE po jednání oznámil, že organizace v nejbližších hodinách navrhne "cestovní mapu" řešení ukrajinské krize. Návrh předá všem čtyřem stranám, které se zúčastnily dubnové ministerské konference o Ukrajině, tedy kromě kyjevského vedení i Rusku, Evropské unii a Spojeným státům.

Separatisté plánují referendum na tuto neděli, v zemi však sílí střety mezi mezi rebely a ukrajinskými vojáky. V úterý se bojovalo o radnici v přístavním městě Mariupol a při střetu zemřel nejméně jeden člověk. Ukrajinci získali radnici zpět do svých rukou nad ránem (více zde)

Po Putinově vyjádření proruští aktivisté uvedli, že jeho návrh na odložení referenda zváží. Podle Reuters se vyjádří ve čtvrtek, už nyní však uvedli, že Putinův názor "plně respektují" a "budou o něm pochopitelně diskutovat".

Předseda ukrajinské vlády Arsenij Jaceňuk Putinova slova označil za "mlácení prázdné slámy". Podle něj nemá smysl se Putinovým doporučením zabývat. "Vladimire Vladimiroviči, mlátit prázdnou slámu se na prezidenta velké země nesluší," vzkázal do Kremlu po skončení výjezdní schůze ukrajinské vlády v Charkově. Ruský prezident by podle Jaceňuka měl vědět, že Kyjev 11. května žádné zákonné referendum nepořádá.

Putin: Krize musí být vyřešena

Ruský prezident také řekl, že udělá cokoli pro "vyřešení ukrajinské krize". Moskva podle něj hodlá zaujmout "co nejpozitivnější postoj" ke snahám mezinárodních vyjednavačů. Šéf Kremlu také nařídil stažení ruských vojsk od hranic s Ukrajinou. Podle západních vojenských zdrojů je v pohraničí zhruba 40 tisíc ruských vojáků.

Žádné známky toho, že by Rusko svá vojska skutečně od hranic stáhlo, však NATO nezaznamenalo. "Nic nenasvědčuje změně pozic vojenských sil u ukrajinských hranic," řekl Reuters nejmenovaný představitel NATO.

Podobně se ve středu odpoledne našeho času vyjádřil i Bílý dům, který také nemá informace o stažení ruských vojáků z pohraničí. Washington dále uvedl, že plánované referendum o samostatnosti dvou východoukrajinských regionů by nemělo být odloženo, jak navrhuje Putin, ale přímo zrušeno.

Klíčem k ukončení ukrajinské krize je podle Putina přímý dialog mezi vzbouřenci a kyjevskou vládou. Odpovědnost za nynější vyhrocenou situaci podle Putina nesou ti, kdo v únoru v Kyjevě zorganizovali státní převrat. Prezident také důrazně odmítl tvrzení západních politiků, že řešení krize je na Moskvě. "Je to úskok našich západních partnerů, kteří situaci sami přivedli do slepé uličky. Odpovědnost nesou i oni," konstatoval šéf Kremlu.

"Situace se vyvíjí podle toho nejméně příznivého scénáře," varoval prezident, jenž v dubnu udělil vyznamenání ruským vojákům, kteří se "pomohli" Krymu k vyhlášení nezávislosti na Ukrajině a k připojení k Rusku (více o metálech pro ruské vojáky zde)

Podle ruského prezidenta je nutné, aby v sousední zemi skončily veškeré násilnosti do neděle 25. května, tedy do dne, kdy by si Ukrajinci měli zvolit nového prezidenta. "Samy o sobě jsou volby krokem správným směrem," řekl prezident. "Nic ale nerozhodnou v případě, že Ukrajincům nebude jasné, jak budou zaručena jejich práva po prezidentských volbách," dodal.

Dramatické zvraty v zemi nastaly po únorovém pádu prezidenta Viktora Janukovyče, který loni na podzim odmítl podepsat dohodu s EU a přiklonil se k Východu. V současnosti zemi vede dočasný prezident Oleksandr Turčynov.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue