Prezidenti hovořili o znovuobnovení dodávek paliva pro jadernou elektrárnu, kterou Rusko staví v íránském Búšehru. Putin nejprve odmítl uvést konkrétní datum, kdy by první íránská jaderná elektrárna mohla být spuštěna.
"Sliby jsem dával jen mamince, když jsem byl malý kluk," odpověděl Putin íránským novinářům na otázku, zda může slíbit, že provoz elektrárny bude zahájen před jeho odchodem z prezidentské funkce koncem května příštího roku.
Později však otočil a íránskému prezidentovi slíbil, že dostavba a zprovoznění elektrárny proběhnou přesně podle stanoveného plánu. Slib prezidenti zanesli do společného prohlášení.
Na závěr setkání ruský prezident pozval Ahmadínežáda na návštěvu do Moskvy, uvedla ruská tisková agentura Interfax. Íránský prezident údajně přijal pozvání s radostí.
Putin je první ruský vrcholný představitel v Íránu od Stalinovy návštěvy v roce 1943.
Prezidentovu cestu provázely zkazky o chystaném atentátu nebo únosu. Podezření na přípravu atentátu zaznělo z ruských tajných služeb, ale Putin se nechal slyšet, že jeho cestu neohrozí. - více zde
Cizí vojska k nám nevpustíme
Na teheránském summitu zemí kolem Kaspického moře odmítl ruský prezident použití vojenské síly k řešení konfliktů v regionu. Narážel tak na možný americký vojenský útok, který by měl zastavit íránský jaderný program.
Rusko, Írán, Kazachstán, Ázerbájdžán a Turkmenistán se po jednání zavázaly, že neposkytnou své území jako základnu pro takový vojenský zásah.
Putin také oznámil založení společné hospodářsky zaměřené organizace. Jejím prvním krokem má být konference ekonomických odborníků příští rok v Moskvě.
S projekty plynovodů a ropovodů vedoucích Kaspickým mořem budou v budoucnu muset podle ruského prezidenta souhlasit všechny státy na jeho pobřeží. Putin tak narážel hlavně na snahu amerických firem, které mají v oblasti zájem o stavbu svých zařízení.
Putin po schůzi také prohlásil, že vidí "jistý posun" v americkém postoji k systému protiraketové obrany. "Poslední kontakty s americkými partnery ukázaly, že v jejich postoji došlo k jistému posunu. Budeme v dialogu pokračovat," vyjádřil se v rozhovoru pro íránská média.
O rozdělení moře dohoda nepadla
Země se také slavnostně usnesly, že všechny státy, které podepsaly dohodu o nešíření jaderných zbraní, mají právo na rozvoj mírové jaderné energetiky.
Summit ale nepřinesl žádnou dohodu ohledně rozdělení Kaspického moře, bohatého na plyn a ropu. To bylo během studené války rozděleno rovným dílem mezi SSSR a Írán. Íránský návrh, aby každý pobřežní stát získal stejný díl moře, se ostatním zemím nelíbí. Preferují rozdělení odpovídající skutečné délce pobřeží, čímž by si naopak pohoršil Írán.
