Putin to uvedl v rozhovoru v pondělním vydání britského listu Financial Times. Rusko podle něj rovněž očekává, že Spojené státy s ním budou konzultovat rozšíření případné války s terorismem mimo Afghánistán.
"Byli jsme připraveni přijmout některé úpravy smlouvy," řekl Putin v rozhovoru. "Žádali jsme, aby nám poskytli specifické parametry, které překážejí přání USA vybudovat obranný systém. Ale nic specifického nám nebylo sděleno."
"Slyšeli jsme jen naléhavé požadavky na dvoustranné odstoupení od smlouvy. Nikdy jsem toto naléhání nepochopil," dodal Putin. Podle něj však bude ruská reakce "velmi klidná a velmi konstruktivní". "Americký prezident George Bush vždy dělá, co říká a je v tomto smyslu důvěryhodným partnerem," dodal.
USA udělaly chybu, řekl Putin
Putin v první reakci označil ve čtvrtek americké odstoupení od smlouvy za "chybné", ale potvrdil návrh na omezení jaderného arzenálu Ruska i USA.
Rozhodnutí USA odstoupit od ABM přichází krátce poté, co americký ministr zahraničí Colin Powell a jeho ruský kolega Igor Ivanov v pondělí v Moskvě oznámili, že USA a Rusko mají blízko k uzavření dohody o dalším snižování jaderného arzenálu. Této dohody by podle nich mohlo být dosaženo do Bushovy návštěvy v Moskvě plánované na léto příštího roku.
Moskva a další země varovaly, že odstoupení USA od smlouvy by mohlo vyvolat závody v jaderném zbrojení. Odpůrci americké obranné politiky zase upozorňují, že efektivní systém bude vyžadovat obrovské náklady.
Nejmenovaní američtí vládní činitelé nicméně uvedli, že ruský prezident Vladimir Putin během nedávného setkání Bushe ujistil, že rusko-americké vztahy neutrpí případným stažením USA od dohody ABM.
|
"Spojené státy a jejich spojenci nesmějí být spoutáváni minulostí. Musíme být schopni vybudovat obranu proti nepřátelům 21. století," zdůraznil Bush. |
Je to vůbec poprvé v moderní historii, co Spojené státy odstoupily od velké odzbrojovací dohody. "Došel jsem k závěru, že smlouva ABM překáží naší vládě rozvíjet cesty, jak chránit náš lid v budoucnosti před teroristy nebo před raketovými útoky zločinných států," uvedl Bush v projevu před Bílým domem.
"Nedovolím, aby USA byly vázány smlouvou, která jim svazuje ruce v otázkách obrany," dodal.
"Byla koncipována v jiném světě než teď žijeme. Je to relikt studené války," zdůvodnil Bush odstoupení. To začne platit za půl roku.
Odstoupení od smlouvy z roku 1972 poukazuje podle pozorovatelů na plány Pentagonu provádět v příštích měsících jaderné zkoušky, což by jinak bylo porušením smlouvy ABM.
Bush plní volební sliby
Už během své volební kampaně Bush přislíbil, že prosadí vybudování protiraketového obranného systému (NMD), který by měl USA ochránit před útoky tzv. nepřátelských států. Potřebu takového mechanismu nyní podle Bushe posílily zářijové útoky v New Yorku a ve Washingtonu.
|
ABM: význam tří liter Smlouva o protiraketové obraně (ABM) byla považována za páteř jaderné bezpečnosti, neboť neumožňovala žádné z bývalých supervelmocí zahájit jaderný úder. USA ani SSSR nesměly mít obranu proti raketám proto, aby druhá strana v případě napadení měla čas k protiúderu. Byla by sice zničena, ale stejný osud by o pár minut později potkal i útočníka. Smlouva z roku 1972 se opírala o tato klíčová ustanovení: * oba státy mohou mít obranu, která chrání jedno místo a může sestávat maximálně ze sta raket; * Sovětský svaz si vybral Moskvu, USA se rozhodly pro oblast odpalovacích sil v Severní Dakotě. Zatímco Moskva má tuto obranu stále, USA ji už zrušily. * smlouva byla ratifikována v roce 1972 a vstoupila v platnost v roce 1974, mnozí argumentují, že zanikla už se zánikem SSSR; * každá ze stran může od smlouvy odstoupit s předstihem šesti měsíců. |
