Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

ANALÝZA: Putinovi zbývají na Ukrajině tři možnosti. Žádná není dobrá

  20:04aktualizováno  20:04
Ukrajinská armáda na východě země postupuje a Rusko silně apeluje na obnovení příměří a mírová jednání. Podle analytiků se manévrovací prostor ruského prezidenta Vladimira Putina postupně zmenšuje, žádné ze zvolených řešení se však neobejde bez výrazných ztrát.

Ruský prezident Putin má na Ukrajině tři možnosti, ale žádná mu nepřinese vítězství.

Kreml v posledních dnech mlčí a zvažuje argumenty pro a proti válce. Čím více se ztenčuje území ovládané separatisty, tím více stoupá tlak na Vladimira Putina, aby se rozhodl: válka, anebo mír s Ukrajinou?

Krize na Ukrajině

Ukrajinská ofenzíva Rusko překvapila. Putin a jeho diplomaté si byli do poslední chvíle jisti, že ukrajinský prezident Petro Porošenko zase prodlouží příměří, což dovolí změnit Donbas v ukrajinské Podněstří. Místo toho začala ukrajinská ofenzíva a během pár desítek hodin povstalci přišli o Slavjansk, Kramatorsk a další místa na severu Doněcké oblasti. Byl to první velký úspěch Ukrajinců od dobytí Mariupolu v půli června.

Polská zpravodajská televize TVN 24 uvedla, že převzetí iniciativy vládními silami a zatlačení separatistů do defenzívy bylo možné díky hlubokým změnám ve vedení operace. První plody přinesla prověrka tajných služeb a armády a fakt, že Porošenko dal přednost pravidelné armádě, která je méně infiltrované Rusy.

Dobrovolníci a Národní garda jsou nyní na druhém místě, tíži bojů převzaly elitní armádní jednotky. Rozhodují vojáci, a ne SBU, a hned je vidět, že povstalci mají méně informací. Změny zpečetila Porošenkova rozhodnutí o výměně ministra obrany a šéfa generálního štábu.

Rusko nyní volá po okamžitém příměří a snaží se udělat vše, aby přesvědčilo Berlín a Paříž k tak silnému tlaku na Kyjev, aby bitvu v Donbasu přerušil.  Cílem je učinit Putina mírotvůrcem, a tím jej i uchránit před novými sankcemi, i před nespokojeností radikálů a nacionalistů v Rusku.

Pozoruhodné semknutí ruské společnosti okolo režimu kvůli triumfu na Krymu má totiž křehké základy. Ruský prezident má nyní mnohem zúženější manévrovací prostor než v březnu, v dubnu i v květnu.

Jednání s Kyjevem, další podpora separatistů, nebo válka

Podle slavného analytika Zbigniewa Brzezinského má Putin nyní jen tři možnosti: vyjednat dohodu s Kyjevem, podpořit povstání v Donbasu či zahájit ozbrojenou ofenzivu.

Snaha o dohodu s Kyjevem a normalizaci vztahů by podle Brzezinského musela vést k ukončení vojenské podpory povstalců, což by zase vedlo k poklesu Putinovy obliby ve vlasti. A možná i k nepokojům a palácovému převratu proti „zrádci“.

Zbigniew Brzezinski

Ikona americké zahraniční politiky Zbigniew Brzezinski

Polsko-americký politolog, který platí za šedou eminenci americké zahraniční politiky. V minulosti působil jako bezpečnostní poradce prezidenta Jamese Cartera, v současnosti je zahraničněpolitickým poradcem prezidenta Obamy. Učí na Johns Hopkins University.

Zdroj: Wikipedie

Doma Putin čelí výzvám některých představitelů krajní pravice, kteří chtějí, aby ukrajinským separatistům výrazněji pomohl. Zároveň si ale dvě třetiny Rusů nepřejí, aby Moskva na Ukrajině vojensky intervenovala. Vyplývá to z průzkumu agentury VCIOM.

Vstup regulérní armády na Ukrajinu by vedl ke konfrontaci se Západem na úrovni, která by pro Rusko znamenala hospodářskou a politickou katastrofu, upozorňuje Brzezinski.

Putin si prozatím vybral střední cestu mezi válečným scénářem a zřeknutím se podpory separatistů. Je to riskantní cesta, ale jediná možná v této chvíli. Tlačí na Kyjev, aby přerušil boje, a oficiálně hlásá, že separatisty nepodporuje. Přestože příliv dobrovolníků a zbraní neustává, taková prohlášení oslabují morálku rebelů.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko je ochoten jednat až po kapitulaci rebelů, a to znamená, že Putinův projekt Novorusko vyžaduje otevřenou agresi i za cenu sankcí. V opačném případě Kreml musí na ambice zapomenout a začít vyjednávat, a to už ze značně zhoršených pozic.

Chytrý taktik

Snížení napětí v konfliktu s Ukrajinou zpočátku vypadalo od Putina jako chytrý tah. Ale Rusko je tlačeno ke zdi a blíží se okamžik, kdy si bude muset vybrat mezi mírem, anebo válkou. Fjodor Lukjanov, uznávaný expert na mezinárodní politiku, uvedl, že to, že se Putin v tuto chvíli stáhl, neznamená, že se stáhl nadobro.

 „Ruský prezident je brilantní taktik. Uprostřed politické krize se odmlčí, aby vzápětí přednesl své velkolepé prohlášení,“ tvrdí Lukjanov. Jde o strategii, kterou využil i v případě jiných událostí. Analýza dosavadní politiky ruských vládnoucích elit jasně ukazuje, že za větší zlo budou považovat mír s Ukrajinou, než válku. Je třeba dodat, že z hlediska důsledků pro putinokracii, ne pro Rusko.

Fotogalerie

Putin je fanatickým nepřítelem takzvaných barevných revolucí - a Ukrajina je nejdůležitější bojiště. V Moskvě převládá přesvědčení, že proevropská Ukrajina by představovala zásadní ohrožení. Demokratická země opouštějící postsovětské vzorce chování a blížící se západním normám by se stala alternativou a následováníhodným vzorem i pro Rusy. Pro autokratické jistoty moskevského státu by to byla smrtelná hrozba.

„Po vystupňování krize v loňském roce se Putinova strategie točí kolem tří odlišných cílů. Prvním je udržet Ukrajinu mimo struktury NATO, druhým je ochrana ruského jazyka na území Ukrajiny, třetím pak udržení ekonomických styků s důležitými ukrajinskými firmami,“ uvádí Dmitrij Trenin, ředitel think tanku Carnegie Moscow Centre

Ještě před několika měsíci mohlo být těchto cílů dosaženo rozdmýcháváním separatistických povstání na východě Ukrajiny. Zachování daného postupu by ale v tuto chvíli přineslo těžké politické ztráty. Trenin tvrdí, že i bez použití vojenské síly může Rusko získat nové nástroje vlivu. Ukrajinská centrální banka totiž v tomto roce předpovídá hospodářský pokles o 4,6 procenta a země se přibližuje ekonomické katastrofě.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.