"Měli bychom obnovit svou pozici na Kubě a v dalších zemích," citovala Putina agentura Interfax. Bývalý prezident se tak vyjádřil poté, co vyslechl zprávu vicepremiéra Igora Sečina o cestě ruské vládní delegace do Havany.
"Shodli jsme se na prioritách směřování spolupráce. Jsou to energetika, těžba, zemědělství, zdravotní péče a komunikace," řekl Sečin. O vojenských otázkách se nezmínil, ale agentura RIA-Novosti citovala vlivného analytika Leonida Ivašova, podle nějž není možnost vojenského návratu Ruska na Kubu vyloučena.
Důvod je jasný - americký plán na vybudování částí protiraketového štítu v Evropě. USA hodlají postavit radarovou základnu v Česku a silo s deseti antiraketami v Polsku. Smlouvu s Prahou už podepsali, s Varšavou jednají. - přečtěte si Česko a USA podepsaly hlavní smlouvu o radaru
"Není tajemstvím, že Západ vytváří kolem Ruska 'izolační pás', který zahrnuje státy ve střední Evropě, na Kavkaze, v Pobaltí a Ukrajinu," prohlásil Ivašov, šéf ruské Akademie pro geopolitické otázky. "V odpovědi na to možná rozšíříme svou vojenskou přítomnost v zahraničí, včetně Kuby," dodal.
Nová karibská krize nebude
Moskva americký plán postavit základny v Česku a Polsku dlouhodobě odmítá. Vladimir Putin ještě coby prezident mnohokrát zopakoval, že pokud základny vskutku vyrostou, Moskva na ně "bude muset" namířit své rakety.
Američané se Rusko snaží vytrvale přesvědčit, že radar a silo s antiraketami mají Západ chránit před nebezpečnými státy, jako je Írán. Rusové ale nevěří a tvrdí, že se americkými základnami cítí ohroženi a že USA jen odstartují nové závody ve zbrojení a naruší světovou bezpečnostní rovnováhu.
Minulý měsíc ruské ministerstvo obrany odmítlo zprávu, která připomněla karibskou krizi z roku 1962. Noviny totiž psaly, že Moskva se chystá umístit na Kubu (ležící jen asi 150 kilometrů od území Spojených států) bombardéry schopné nést jadernou bombu.
