"Rusko se cítí záměrem Spojených států ohroženo," zopakoval Putin během výroční tiskové konference.
Kromě přítomných reportérů ho v tu chvíli poslouchaly i miliony Rusů po celé zemi. Konferenci totiž vysílala televize.
"Na tuto bezpečnostní hrozbu odpovíme účinnými protiopatřeními," prohlásil ruský prezident.
Američané říkají, že plánované rozšíření protiraketové obrany není namířeno proti Moskvě. Desítka antiraket by si ani nemohla poradit se stovkami ruských střel, argumentují. Deštník má chránit USA a Evropu před případným úderem z Íránu či KLDR.
Putin to ale odmítá. "Naši odborníci si nemyslí, že protiraketové systémy ve východní Evropě by mohly posloužit proti teroristům či Íránu. Můžete raketami opravdu bojovat s teroristy? To jsou nepřiměřené argumenty," prohlásil Putin. "Naše odpovědi budou asymetrické, ale vysoce účinné," dodal.
Bude to jiný příběh
Uvedl také, že ruské vojenské výdaje jsou pětadvacetkrát nižší než v USA. Rusko však už disponuje jak vlastní protiraketovou obranou, tak zbraňovými systémy schopnými proniknout obranou protivníka.
"Ale u toho neskončíme," řekl prezident a varoval, že na novou generaci ruských zbraní nebudou žádné systémy včasného varování a protiraketové obrany stačit. "Prostě to bude jiný příběh a systémy budou bezmocné," prohlásil.
Nástupce neurčil
Vladimir Putin už se napřesrok nebude ucházet o třetí mandát v čele země. Zakazuje mu to ústava. Žádného nástupce si ale neurčil. Nechá prý lid, aby si příští hlavu státu vybral v demokratické kampani.
Rusové ho zřejmě považují za schopného vůdce, protože letos poprvé dali v průzkumu veřejného mínění přednost současnosti před idealizovanou minulostí.
Dvaapadesát procent z nich si přeje žít v Putinových časech, 31 procent v éře sovětského vůdce Leonida Brežněva a shodně čtyři procenta za Stalina či na sklonku carské epochy, zjistila agentura VCIOM.
Pouhé jedno procento si vybralo období Putinova předchůdce Borise Jelcina, které v prokremelské propagandě nese pečeť příliš chaotické svobody.
