Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Putin se sešel s Lukašenkem. Plánuje ruskou vojenskou základnu v Bělorusku

  21:57aktualizováno  21:57
Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu podpořil plán ruského ministerstva obrany vybudovat v Bělorusku vlastní ruskou vojenskou základnu. Putin pověřil ministerstva obrany a zahraničí, aby o tom sjednala dohodu se svými běloruskými protějšky. Ruská základna v Bělorusku je nejnovějším krokem k posílení ruského vlivu v zahraničí a zřejmě prohloubí bezpečnostní obavy Polska a pobaltských zemí.

Ruský prezident Vladimir Putin a ruský ministr obrany Sergej Šojgu (vlevo) sledují vojenské cvičení (19. 9. 2015) | foto: Alexei Nikolsky/RIA-Novosti, Kremlin Pool Photo via AP

Rusko už má v Bělorusku radarovou stanici a komunikační centrum pro námořní síly a jeho letadla využívají běloruské základny. S myšlenkou vybudování vlastní základny přišel v roce 2013 ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Základna se má podle dřívějších informací vybudovat ve městě Lida asi padesát kilometrů jižně od běloruských hranic s Litvou a má tam být umístěn celý ruský letecký pluk, který má zhruba šedesát strojů.

Minsk se doposud plánům na ruskou základnu vzpíral, Bělorusko je ale závislé na ruských financích a energetických surovinách. Putin se v pátek sešel s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem v Soči, Lukašenko však zatím Putinova slova nekomentoval.

Ruská armáda začala na konci roku 2013 využívat běloruskou leteckou základnu v Baranavičy na západě země, která se stala součástí společného rusko-běloruského systému protivzdušné obrany. Rusové tam už mají asi třicet stíhacích letounů Su-27.

Rusko a Bělorusko spojuje od roku 1997 svazová smlouva, která je platformou pro těsnou politickou, hospodářskou, celní a vojenskou spolupráci. V roce 2009 se Rusko dohodlo s Běloruskem na zřízení společné protivzdušné obrany na ochranu vnější hranice a vzdušného prostoru.

Posilování ruské vojenské přítomnosti při hranicích Severoatlantické aliance je podle ruských analytiků reakcí Kremlu na rozšiřování vlivu NATO východním směrem a odpovídá také na zvýšené napětí mezi Ruskem a Západem kvůli Ukrajině. Loni Rusko využilo vládního převratu na Ukrajině k anexi poloostrova Krym, kde je velká ruská námořní základna. Polsko a pobaltské státy v reakci na to opakovaně žádají alianci NATO o trvalé umístění jejích sil na svém území.

Rusko má vojenské základny také v Kyrgyzstánu a Arménii a nyní posiluje svou vojenskou přítomnost v Sýrii. Plán základny v Bělorusku může být pro Západ signálem, že Rusko nebude tolerovat narušování jeho tradiční sféry vlivu. Také jej zřejmě vede snaha udržet si kontrolu nad nepředvídatelným Běloruskem, jehož prezident Lukašenko v poslední době hraje na obě strany.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.