Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Černobyl byl lekcí celému lidstvu, řekl Putin. Ocenil odvahu záchranářů

  9:51aktualizováno  9:51
Za „strašlivou katastrofu a lekci celému lidstvu“ označil ruský prezident Vladimir Putin havárii jaderné elektrárny Černobyl před 30 lety. Zároveň ocenil odvahu a obětavost sovětských záchranářů při likvidaci exploze.

Sarkofág chránící poničený třetí blok elektrárny v Černobylu | foto: Čeněk Třeček, iDNES.cz

Rozsah katastrofy se podařilo omezit jen díky „sebeobětování lidí, kteří plnili svou občanskou povinnost,“ uvedl šéf Kremlu v poselství k výročí katastrofy, která se stala 26. dubna 1986.

Následky Černobylu podle Putina dodnes těžce dopadají na stav životního prostředí i na zdraví lidí. „Rozsah tragédie mohl být nepoměrně větší, nebýt bezpříkladné statečnosti a obětavosti hasičů, vojáků a zdravotníků, kteří čestně splnili svou profesionální a občanskou povinnost. Mnozí z nich obětovali vlastní životy pro záchranu ostatních,“ napsal prezident v prohlášení, publikovaném na kremelském webu.

Proč Sověti stavěli černobylské reaktory a v čem byla chyba

Na množství obětí černobylské havárie z dubna 1986 se odborníci dodnes neshodují. Bezprostředně po explozi reaktoru, který leží severně od Kyjeva, zahynulo několik desítek lidí. Celkové počty obětí se pohybují od jednotek tisíc až po 125 tisíc mrtvých.

Ukrajinská agentura Unian dnes dokonce uvedla, že v důsledku katastrofy zahynulo 167 653 lidí, z nich 2 929 osob se bezprostředně účastnilo likvidace následků ve zničeném provozu. Velitel černobylských záchranářů Leonid Těljatnikov zemřel v roce 2004 ve věku 54 let. Podle úředních údajů bylo po havárii z okolí elektrárny evakuováno 116 tisíc lidí, ze zamořeného území se vystěhovalo 230 tisíc osob.

Porušení bezpečnosti práce

Mnoho expertů se přiklání k názoru, že příčinou katastrofy byla chyba personálu, který se měl dopustit hrubého porušení bezpečnostních pravidel. Podle ukrajinských médií ale mnozí odborníci zároveň soudí, že podíl na neštěstí měla i chybná konstrukce sovětského reaktoru, o jehož nedostatcích nebyla obsluha informována.

Fotogalerie

Kolem zničeného reaktoru byla vytvořena a dodnes existuje třicetikilometrová ochranná zóna. Přestože je oficiálně neobyvatelná, někteří lidé se do svých obydlí vrátili a jiní je vůbec neopustili. Takových případů je podle oficiálních údajů 157 (psali jsme například zde).

Do oblasti se vydávají turisté, loni to bylo 15 000 lidí, hlavně cizinců. V okolních lesích prospívá divoká zvěř. Kromě vlků, zubrů, lišek, kanců a dravých ptáků žijí v Černobylu i koně Převalského, předkové dnešních zdomácnělých koní. Do ochranné zóny byli pokusně vypuštěni v roce 1998, a dnes je podle agentury Unian jejich stádo považováno za jedno z největších na světě.

Zamořená zóna

Třicetikilometrová zóna je podle expertů stále silně, byť nerovnoměrně zamořena. Radioaktivitou jsou postiženy zejména spodní vody, jež ruští experti podle agentury TASS označují za „fakticky tekutý radioaktivní odpad“.

Můj soused Černobyl. Seniorka se vrátila do zakázané zóny, radiaci neřeší

Zamoření povrchových vod převyšuje normu zhruba padesátkrát. Radioaktivní stroncium 90 přestane být v zóně aktivní v roce 2214, césium 127 v roce 2314. Izotop plutonia 239, který je podle odborníků hlavním zdrojem černobylského zamoření, přestane působit za 24.000 let.

Čtvrtý energoblok je od roku 1986 překryt takzvaným sarkofágem, který ale už přestává sloužit. Letos na podzim má být dokončen nový kryt za 1,2 miliardy eur, vysoký víc než sto metrů.

Nový, mohutný kryt dosavadní „sarkofág“ překryje a umožní postupnou demontáž starých konstrukcí. Stavba bude vážit 30 tisíc tun. Zároveň se buduje úložiště, v němž bude skladován radioaktivní odpad. Výroba elektřiny v nepoškozených blocích elektrárny skončila až v roce 2000.

Autoři: ,


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.