Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Putin omilostnil Američana Popea

  9:46aktualizováno  9:46
Ruský prezident Vladimir Putin osvobodil amerického obchodníka Edmonda Popea, odsouzeného v Moskvě ke dvaceti letům vězení za špionáž. Putin již v sobotu oznámil, že dá na doporučení Komise pro udílení milosti a těžce nemocného čtyřiapadesátiletého Američana omilostní. Pope byl ráno propuštěn z moskevské věznice Lefortovo a očekává se, že okamžitě odcestuje z Ruska. "Členy komise jsou vážení lidé a já nemohu jinak, než dát na jejich názor," konstatoval v sobotu Putin. Jeho rozhodnutí padlo 14. prosince, tedy v den, kdy rozsudek nabyl platnost.
O začátku celého procesu si přečtěte ZDE.

Areál káznice opustily vzápětí po zveřejnění zprávy o udělení milosti dva automobily v doprovodu
policejní eskorty, není však jasné, zda byl uvnitř Pope a jeho manželka Cheri, která ráno dorazila do vězení.

K omilostnění vyzval i Bill Clinton
Předseda komise Anatolij Pristavkin už ve čtvrtek naznačil, že komise bude humánní a doporučí prezidentovi udělit milost.

K omilostnění svého mandanta vyzvali Putina také Popeovi obhájci a  opakovaně i americký prezident Bill Clinton. Sněmovna reprezentantů kvůli tomuto procesu vyzvala Clintona, aby zvážil zastavení pomoci Rusku, pokud Pope nebude propuštěn.

"A v tomto případě již americký prezident opakovaně takovou žádost vznesl. Bude-li formulována jako žádost o milost, pak mezinárodní praxe, principy a zákony diplomacie, chcete-li, nedávají našim politickým vůdcům na vybranou," řekl jeden z Popeových obhájců Pavel Astachov.

Pope trpí vzácnou formou rakoviny kostí, která byla v době, kdy letos cestoval do Ruska, na ústupu, jeho rodina se však obává recidivy choroby. Soudní přelíčení bylo několikrát přerušeno kvůli záchvatům bolesti, které Američana pronásledují.

Obhajoba proto žádala, aby se proces uskutečnil v USA, což však ruský soud několikrát zamítl. Rovněž nepovolil, aby Popea ve věznici vyšetřili američtí lékaři, kteří mají lepší vybavení než jejich ruští kolegové.

Popeova žena Cheri v úterý zaslala ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi již druhý dopis s prosbou, aby byl její těžce nemocný manžel převezen do nemocnice, neboť se obává, že pokud se tak nestane, tak její manžel brzy zemře. Na první dopis však nedostala žádnou odpověď.

Ruský soud poslal Popeho k dvaceti letům vězení
Ruský soud uznal ve středu Edmunda Popea vinným ze špionáže a odsoudil ho k dvaceti letům vězení. Pope se ještě naposledy snažil před vynesením rozsudku přesvědčit ruský soud o své nevině.

"Pope se dosud nerozhodl, zda se proti rozsudku odvolá k ruským soudům," řekl jeho advokát. Jeho klient dal během soudního procesu najevo nedůvěru ve spravedlivost a nestrannost ruského justičního systému. Odsouzený má na odvolání sedmidenní lhůtu.

Pope je první občan USA, který byl v Rusku odsouzen za špionáž od roku 1960, kdy byl sestřelen americký pilot výzvědného letounu U2 Gary Powers.

Pope, jenž pochází z University Park v Pennsylvanii, je zakladatelem společnosti CERF Technologies International, specializující se na zkoumání námořního vybavení zahraničního původu.

Pope (54) byl zatčen počátkem dubna a obviněn z toho, že svých kontaktů s ruskými vědci v Moskvě, v Novosibirsku a v dalších ruských městech využíval ke shromažďování tajných informací o ruských jaderných ponorkách a torpédech.

Podle ruských úřadů se prý pokusil odkoupit plány na vysokorychlostní ruské torpédo Škval, určené pro výzbroj ponorek. Pope obvinění popírá a tvrdí, že je obyčejný americký obchodník, který dokumenty jednoduše zakoupil od ruských odborníků.

ŠPIONÁŽNÍ AFÉRY MEZI USA A RUSKEM (SOVĚTSKÝM SVAZEM) OD ROKU 1994

22. února 1994 - Vysoký činitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Aldrich Ames, který pracoval jako šéf sovětské skupiny v oddělení kontrašpionáže, a jeho manželka byli obviněni, že od roku 1985 předávali Moskvě tajné materiály. Koncem dubna 1994 byl Ames v USA odsouzen na doživotí.
25. září 1996 - Oficiální zdroje v Moskvě oznámily, že ruská kontrarozvědka zatkla v Petrohradě ruského občana příjmením Finkel, který údajně pracoval pro CIA.
18. listopadu 1996 - Agenti Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) zatkli agenta CIA Harolda Nicholsona, který se později přiznal, že prodával dva a půl roku Moskvě tajné informace o státní bezpečnosti USA. V červnu 1997 byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce 23 let a sedm měsíců.
18. prosince 1996 - Americké úřady zatkly pracovníka FBI Earla Edwina Pittse. Obviněný, který byl zaměstnancem FBI 13 let a pracoval v oddělení pověřeném odhalováním ruských agentů, od roku 1987 prodal Rusku tajné informace za více než 224.000 dolarů.
21. května 1997 - Ruská nezávislá televize NTV oznámila, že z Ruska do USA uprchl plukovník zpravodajské služby Oleg Morozov.
červen 1997 - Moskevský soud odsoudil bývalého ruského diplomata Vasilije Makarova za špionáž ve prospěch USA na sedm let odnětí svobody. Pro CIA pracoval až do návratu do Moskvy v 70. letech a opět od roku 1989. Za služby dostal pouhých 20.000 dolarů. V říjnu 1997 dostal od ruského prezidenta Borise Jelcina milost.
4.-5. října 1997 - Kvůli podezření ze špionáže pro Sovětský svaz, někdejší východní Německo, Rusko a Jihoafrickou republiku byli ve Spojených státech zatčeni tři Američané: vyšetřovatel James Clark, bývalá funkcionářka ministerstva obrany Theresa Marie Squillacotová a její manžel a odborář Kurt Alan Stand.
25. listopadu 1997 - V Rostově na Donu byl zadržen Richard Bliss, technik kalifornské společnosti Qualcomm Inc., který byl obviněn z toho, že tajně pořizoval mapy citlivých objektů s použitím satelitního komunikačního zařízení, nezákonně dovezeného do země. Blissovi bylo později záhadně povoleno odjet do USA.
13. října 1998 - Bývalý analytik americké vojenské rozvědky David Sheldon Boone byl zadržen a obviněn ze špionáže pro Moskvu. Bývalé sovětské tajné službě KGB předával v letech 1988-1991 velmi citlivé dokumenty a vyinkasoval za ně 60.000 dolarů.
1. července 1999 - Zástupce vojenského atašé Spojených států v Moskvě podplukovník Peter Hoffman odcestoval do USA poté, co ho Rusko označilo za nežádoucí osobu a zrušilo mu diplomatickou akreditaci, což je obvyklý postup při odhalení agenta s diplomatickým krytím.
4. listopadu 1999 - Ve Washingtonu byl zatčen poddůstojník amerického válečného námořnictva Daniel King pro podezření, že v roce 1994 dodával Rusku tajné informace.
29. listopadu 1999 - Federální bezpečnostní služba zadržela v Moskvě 33letou americkou diplomatku Cheri Leberknightovou, když se pokoušela získat informace vojenského charakteru od ruského občana; 10. prosince Leberknightová za ne zcela jasných okolností opustila Rusko.
8. prosince 1999 - V USA byl zadržen ruský diplomat Stanislav Gusev, který byl podle informací Washingtonu přistižen při odposlouchávání na ministerstvu zahraničí a prohlášen ve Spojených státech za nežádoucí osobu.
5. dubna 2000 - Federální bezpečnostní služba zadržela v Moskvě amerického občana Edmonda Popeho při špionáži, pravděpodobně ve vojenské oblasti. Policie oznámila, že americký občan je šéfem soukromé firmy a dříve pracoval pro americkou rozvědku.

Američan Edmund Pope odsouzený 6. prosince 2000 v Rusku k dvacetiletému vězení za špionáž.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dobrovolníci z Červeného kříže varují obyvatele madagaskarského venkova před...
Madagaskar stihla epidemie plicního moru, možnou nákazu hlásí i Seychely

Epidemie moru, která postihla Madagaskar, si už vyžádala nejméně 57 obětí. Podezření na první případ hlásí také Seychely. Johannesburg, Nairobi a Addis Abeba,...  celý článek

Americký prezident Donald Trump odsoudil násilí extremistů v Charlottesville....
Soud zablokoval Trumpův protiimigrační dekret pár hodin před platností

Federální soud v Honolulu v úterý zablokoval protiimigrační dekret prezidenta USA Donalda Trumpa, který zakazoval vydávání přistěhovaleckých víz občanům z osmi...  celý článek

Arabsko-kurdské milice SDF dobyly z rukou bojovníků Islámský stát město Rakká...
Hlavní město Islámského státu padlo, bitva o Rakká trvala pět měsíců

Arabsko-kurdské milice SDF dobyly z rukou bojovníků Islámského státu město Rakká, jež dříve sloužilo jako hlavní město džihádistů v Sýrii. Bitva o město si od...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.