Rusko se přesto nedávno přibížilo alianci a uzavřelo s ní dohodu o nové radě, která Moskvě umožňuje podílet se na některých důležitých rozhodnutích. Dohoda o zřízení Rady Rusko-NATO byla podepsána na květnovém summitu aliance v Římě a nahradila dosavadní společnou radu z roku 1997.
Na římské setkání naváže vrcholná schůzka v Praze, které se Rusko odmítá zúčastnit kvůli dalšímu rozšíření aliance.
Kreml popouzí, že Severoatlantická aliance má stále zájem na přijetí některých bývalých sovětských republik. Předpokládá se, že pozvání letos dostanou mimo jiné Litva, Lotyšsko a Estonsko.
Prezident Václav Havel se v Římě sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a pozval ho na pražské setkání.
"Rusko už pochopilo, že se NATO na podzim rozšíří, ať už s tím Moskva bude souhlasit nebo ne," prohlásil Havel po setkání s Putinem.
Právě český prezident dal již několikrát najevo, že by bylo dobré, kdyby zástupci Ruska na podzimní vrcholné schůzce v Praze byli.
"To by jistě přispělo k významu celé události," poznamenal před časem Havlův mluvčí Ladislav Špaček.
Vládní zmocněnec pro přípravu listopadového summitu Alexandr Vondra si nemyslí, že by se neúčastí Ruska snížil význam pražského setkání.
"Když si čteme všechna prohlášení, tak je patrné, že celá aliance přikládá pražské schůzce velký význam," míní Vondra.
