Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pobaltí má strach z ruských provokací před vstupem Trumpa do Bílého domu

  14:04aktualizováno  14:04
Pobaltské republiky a především Litva neskrývají obavy z následujících týdnů, než se nově zvolený amerických prezident Donald Trump ujme úřadu. Šéf litevské diplomacie Linas Linkevičius varoval, že období může Moskva využít k tomu, aby si otestovala připravenost a především jednotu NATO k obraně svého východního křídla.

Ruské letouny MiG-31 nad Baltem 24. července 2015 v doprovodu britských pohotovostních stíhaček Eurofigter | foto: RAF

Snad nikde jinde kromě USA není příchod Donalda Trumpa do Bílého domu sledován tak bedlivě, jako v Pobaltí.

Obavy v Pobaltí

Pobaltské země mají obavu, že by podobně jako na Krymu a na východní Ukrajině mohlo Rusko s pomocí hybridního způsobu boje podněcovat ruskojazyčnou menšinu k nepokojům a konfliktům a posléze vojensky uplatnit "právo na ochranu etnických Rusů v jiných zemích". Právě v trojlístku postsovětských republik - Litvě, Lotyšsku a Estonsku - totiž žijí početné ruské menšiny. V Lotyšsku a Estonsku je to zhruba čtvrtina populace, v Litvě přibližně 6 procent.

Trojlístek republik - Litva, Lotyšsko a Estonsko - má od ruské anexe Krymu v roce 2014 obavy, aby je nepostihl podobný osud. A to i kvůli k silným ruským menšinám na jejich území.

„Nová (americká) administrativa nenastoupí dříve než ve druhé půlce ledna. Velmi se obávám tohoto období nejen kvůli regionům v naší blízkosti, ale také doufám, že do té doby nebude (syrské) Aleppo vymazáno z povrchu země,“ řekl litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius v rozhovoru pro britskou BBC.

Moskva podle jeho slov může toto období využít k otestování vojenské připravenosti NATO i jednotě celé západní aliance. „Rusko není supervelmoc, je to superproblém,“ varoval.

Obavy jeho země, která dlouhá desetiletí patřila Sovětskému svazu, pramení právě z historických zkušeností a geografické polohy. Zvláště ruská exkláva Kaliningrad, se kterou Litva hraničí, se znovu postupně stává supermilitarizovanou zónou jako v dobách studené války.

Ostatně je to jen pětadvacet let od chvíle, kdy Moskva vyslala do Vilnisu tanky, aby tehdy silou rozdrtily pokojné protesty za nezávislost země.

Trumpovy výroky neuklidňují

Rusko stále opakuje, že nikoho neohrožuje a že za současné napětí je zodpovědná Severoatlantická aliance, protože se neustále snaží rozšiřovat a přesunuje své vojenské síly blíže k ruským hranicím.

Litevské vzpomínky

Litva, co do počtu obyvatel i rozlohy největší z pobaltských zemí, vyhlásila v březnu 1990 nezávislost na Sovětském svazu a odstartovala tak emancipační proces v bývalých sovětských republikách.

Svou touhu po svobodě ale zaplatila cenou nejvyšší - 13. ledna 1991 sovětské jednotky podporované tanky asi hodinu a půl po půlnoci brutálně obsadily budovy rozhlasu a televize ve Vilniusu. Během konfliktu zahynulo 13 civilistů (zahynul též jeden sovětský voják) a asi 700 lidí bylo zraněno.

Aliance namítá, že rozhodnutí o vyslání čtyř vícenárodních vojenských praporů do Pobaltí a do Polska bylo jen reakcí na ruské obsazení Krymu a akce na východní Ukrajině. Prapory, každý o síle asi tisíc vojáků, mají být rozmístěny počátkem příštího roku.

Stejně tak posílená ochrana vzdušného prostoru Pobaltí kvůli enormní aktivitě ruského letectva nad Baltem nebo americká rotační přítomnost v Pobaltí o síle zhruba tisícovky vojáků, kteří se v oblasti zapojují do cvičení, přišla rovněž až po anexi Krymu.

Obavy Litvy i sousedních zemí jen přiživují výroky nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa o tom, že by Spojené státy měly vidět Rusko spíše jako „potenciálního partnera“ a nikoliv jako silnou a bezprostřední vojenskou hrozbu.

Trump navíc ještě před volbami naznačil, že by Spojené státy mohly přestat garantovat ochranu těm spojencům, kteří na svou ochranu nedávají dost peněz. Dva roky, kdy se Spojené státy snažily všemožně pobaltské republiky uklidňovat a ujišťovat, že v případě ohrožení jim přispěchají na pomoc, pak jako mávnutím zmizely, když se Trump v telefonátu s ruským prezidentem Putinem shodli, že je čas na „normalizaci vztahů“.

Žádné jednostranné dohody s Putinem

Ještě úřadující americký prezident Barack Obama se snaží na současném turné Evropou Trumpovy výroky alespoň mírnit. „Naše spojenectví s partnery NATO bylo pilířem americké zahraniční politiky téměř sedmdesát let,“ prohlásil naposledy v Berlíně.

Podobně hovoří i představitelé NATO s tím, že USA v čele s novým prezidentem Donaldem Trumpem svým závazkům dostojí a postoj spojenců vůči Rusku a jeho akcím na Ukrajině zůstane neměnný.

Důkazem můžou být přípravy amerických jednotek na cestu do Evropy nebo nadcházející velké mezinárodní cvičení „Iron Sword“ v Litvě, které odstartuje v pondělí a zapojí se do něj čtyři tisíce vojáků včetně USA, Kanady, Británie nebo Německa.

„Dvě světové války a válka studená nás naučily, že stabilita v Evropě je pro USA důležitá,“ konstatoval šéf NATO Jens Stoltenebrg.

Ostře se pak proti Trumpovým „námluvám“ s Putinem vymezili jeho dva předchůdci v čele Aliance. Nově zvolený americký prezident podle Anderse Fogh Rasmussena a Jaapa de Hoop Scheffera „nesmí uzavřít žádné dohody s ruským prezidentem Vladimirem Putinem“ týkajících se Ukrajiny či bezpečnosti v Pobaltí.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ukrajinský prezident Petro Porošenko a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg
Ukrajina začne jednat o vstupu do NATO. Kyjev slíbil rychlé reformy

Ukrajina a Severoatlantická aliance začnou vyjednávat o akčním plánu pro vstup země do NATO. Ukrajinský prezident Petro Porošenko to oznámil po jednání s šéfem...  celý článek

Společné operace eltních amerických Navy Seals a ukrajinských speciálních sil...
Seals, ponorka, vylodění. Ruská flotila je kvůli cvičení NATO v pohotovosti

Protiponorkovými operacemi vyvrcholilo na Ukrajině a v Černém moři tradiční alianční cvičení Sea Breeze. Zapojily se do něj asi tři desítky plavidel a tři...  celý článek

Raketový křižník USS Hue City a torpédoborec USS Carney v přístavu v ukrajinské...
NATO spustilo cvičení v Černém moři. Budeme vás sledovat, zní z Moskvy

V ukrajinském přístavu Oděsa odstartovalo tradiční námořní cvičení NATO v Černém moři. Zapojí se do něj asi tři desítky plavidel a tři tisícovky vojáků. Rusko...  celý článek

DHL Express (Czech Republic) s.r.o.
VEDOUCÍ ODDĚLENÍ 4PL PROJEKTU

DHL Express (Czech Republic) s.r.o.
Plzeňský kraj
nabízený plat: 45 000 - 60 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.