Malí kadeti sledují v televizi tiskovou konferenci prezidenta Vladimira Putina.

Malí kadeti sledují v televizi tiskovou konferenci prezidenta Vladimira Putina. | foto: Reuters

Nás kritizují a sami měli Abú Ghrajb, opřel se Putin do Američanů

  • 18
Nový americký zákon, který vystavuje sankcím všechny osoby, jež v Rusku potlačují lidská práva, je jedem pro vztahy mezi Moskvou a Washingtonem. Na tiskové konferenci v Moskvě to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Takzvaný Magnitského zákon podepsal americký prezident Barack Obama před týdnem.

Putin odsoudil americkou kritiku ruských poměrů v otázce lidských práv a připomněl problematickou iráckou věznici Abú Ghrajb, kde američtí vojáci týrali vězně, nebo kontroverzní vězeňské zařízení na americké základně Guantánamo na Kubě, kde Američané zadržují podezřelé z terorismu.

Podle hlavy ruského státu by bylo nepředstavitelné, kdyby podobné věznice provozovali Rusové. "Představte si, že by něco takového bylo u nás. Neuvěřitelně by nás kritizovali," poznamenal Putin. Ruští zákonodárci připravují jako odpověď na Magnitského zákon vlastní právní předpis, jehož součástí má být paragraf zakazující vydávání ruských sirotků k adopci do USA.

V pátek konec světa nebude

Fámy o konci světa v pátek 21. prosince ruský prezident odmítá. Svět zanikne zhruba za 4,5 miliardy let, řekl Putin s odkazem na očekávané vyhasnutí Slunce.
Žurnalista z ruského bulvárního serveru LifeNews se prezidenta dotázal, zda mu jeho asistenti vyprávějí vtipy, které se o něm říkají, například v souvislosti s "nadcházející apokalypsou".
"Ne, bojí se," odvětil Putin.

Ruský prezident Vladimir Putin na velké tiskové konferenci v Moskvě 20.

V Rusku se například říká, že pán Kremlu o konci světa nepochybuje, neboť konferenci záměrně uspořádal den před očekávanou zkázou, aby shrnul úspěchy lidstva. Opozice se také baví tím, že Putin o termínu poslední hodinky moc dobře ví, neboť jinak by nemohl Rusům tolik naslibovat.

Putin tento zákaz na tiskové konferenci obhajoval jako nutný, protože Spojené státy podle něj neřeší zneužívání adoptovaných dětí. Připomněl tak neblahý osud několika ruských sirotků.

Mohl být prezidentem i potřetí

Jeden z novinářů Putinovi řekl, že vybudoval "poměrně tvrdý režim osobní moci", a zeptal se, zda takové uspořádání považuje za životaschopné. Putin odmítl, že by ruský systém byl autoritářský. Jeho rozhodnutí nastoupit po dvou prezidentských mandátech do premiérského úřadu je toho podle něj nejlepším důkazem. Měl prý možnost změnit ústavu tak, aby v Kremlu zůstal i ve třetím funkčním období. Svůj odchod z nejvyššího postu země označil za úctu k ústavě.

Putin hovořil i o situaci v Sýrii a prohlásil, že Rusku záleží na osudu této blízkovýchodní země, nikoli na osudu tamního prezidenta Bašára Asada. Moskva si prý chce být jistá tím, že řešením konfliktu nebude pouhá výměna rolí mezi Asadem a opozicí, což by vedlo jen k dalšímu pokračování bojů.

Šéf Kremlu reagoval i na spekulace o svém zdravotním stavu. Popřel, že by nějakými zdravotními problémy trpěl, a šíření informací o svém nalomeném zdraví připsal na vrub politických oponentů. Před několika týdny média informovala o bolestech zad, které prý Putinovi komplikují pohyb. Kreml označil zprávy o prezidentově zhoršeném zdravotním stavu za "silně přehnané" a bez dalších podrobností potvrdil, že se zranil při sportu.

Při tiskové konferenci, která již trvá přes tři a půl hodiny, působí Putin uvolněně, v křesle za řečnickým stolem často a bez strnulých pohybů mění pozice, výrazně gestikuluje a s novináři vtipkuje.

Putin se tiskovou konferencí, na kterou se akreditovalo přes 1 200 žurnalistů, vrátil k tradici každoročních velkých setkání ruského prezidenta s novináři. Naposledy podobnou akci uspořádal v roce 2008, kdy skončil jeho druhý prezidentský mandát.

Konference tehdy trvala takřka pět hodin, na čtvrteční událost vyhradily ruské televize tři hodiny vysílacího času. Do křesla hlavy státu se Putin po premiérské přestávce vrátil letos.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video