"Rusko se stabilně vyvíjí," oznámil Putin zákonodárcům. "Ovšem ne všem se to líbí. Existují lidé, kteří chtějí naši zemi zbavit ekonomické a politické samostatnosti a používají k tomu stále více peněz z ciziny," prohlásil.
"Někteří se neštítí ani těch nejohavnějších prostředků. A všechno se to děje pod demokratickými hesly," dodal prezident, který by měl podle všech předpokladů napřesrok v březnu úřad opustit.
Má totiž za sebou dvě funkční období a ústava mu neumožňuje znovu kandidovat. Nikdo ovšem nepochybuje, že si někdejší důstojník KGB ponechá v Kremlu silný vliv. Těší se značné popularitě jak u obyčejných Rusů, tak mezi mnoha politiky.
Nedodržujete smlouvu. Proč my bychom měli
Putin také oznámil, že Moskva pozastavuje plnění Smlouvy o konvenčních silách v Evropě. Země NATO podle něj pakt z roku 1990 pořád neratifikovaly a nerespektují ho. Putin proto navrhl diskusi v Radě Rusko-NATO. "Když nebude dosaženo pokroku, Moskva od smlouvy zcela odstoupí," oznámil.
V souvislosti s tím hovořil i americkém plánu na vybudování protiraketového deštníku v Polsku a Česku. "Poprvé se v Evropě mohou objevit prvky americké strategické výzbroje," konstatoval, načež prohlásil, že problém není otázkou čistě americko-ruských vztahů, ale musí ho řešit Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.
Moskva plán Američanů na vybudování protiraketového deštníku u nás a v Polsku zatvrzele odmítá. Tvrdí, že by zbudování radaru a raketové základny narušilo strategickou rovnováhu a vyvolalo závody ve zbrojení. USA poslední dobou stupňují úsilí, aby Rusko přesvědčily, že systém není namířen proti němu.
Washington dal dokonce Rusům nabídku na technologickou spolupráci, ale ani na tu zatím Moskva nechce slyšet.
Jelcinova knihovna
Putinův projev se jako tradičně nesl v sebevědomém duchu. Prezident hovořil o uspokojivé demokratizaci Ruska, o postupném přesouvání peněz i pravomocí z federálních úřadů na regionální či o nutnosti popularizace ruštiny ve světě.
Vykládal o kdysi jedinečném ruském systému knihoven, který je už dlouho v úpadku a je třeba ho obnovit. V té souvislosti vyhlásil zřízení prezidentské knihovny, která ponese jméno právě zesnulého exprezidenta Borise Jelcina. Měla by být hotová do konce příštího roku.
Na závěr Putin odlehčil tón a prohlásil: "Příští projev už bude mít někdo jiný. Mnozí kolegové proto čekali nějaké hodnocení a filozofická doporučení do budoucna. Ovšem já nechci hodnotit vlastní práci. A na politickou závěť mám ještě brzy."
