Ruský prezident Vladimir Putin

Ruský prezident Vladimir Putin | foto: ČTK

Putin zabíjí současně dvě mouchy: chce oslabit Západ a být za hrdinu

  • 315
Vladimir Putin riskuje svým šokujícím řinčením zbraněmi hodně. Dlouhodobou nestabilitu v regionu. Izolaci v rámci mezinárodního společenství. Stupňování napětí, jež ve svém důsledku může podkopat světovou bezpečnost.

Tohle všechno ruský prezident a jeho poradci velmi dobře vědí. Přesto Moskvě stojí za to cenit zuby na Ukrajinu. Proč vlastně? Co tím zkušený politický harcovník Putin sleduje? A jak daleko je ochoten zajít?

Jedno je podle znalců ruské politiky jisté - o Krym zas až tolik nejde. Tedy alespoň ne v první řadě. Motivů pro drsný postoj vůči Ukrajině je asi víc, všechny však mohou mít společného jmenovatele: ukázat Putina především Rusům, ale i světu jako rázného muže činu, na kterého je a vždycky bude spolehnutí. Jako neochvějného bohatýra, který vrací Rusku ztracenou prestiž a nikdy z této cesty neuhne. Vedlejším produktem, ale možná hlavním záměrem riskantního ruského manévru bude (tedy pokud Putinovi vyjde podle jeho představ) pohled světa na slabost Západu. Podkopání důvěryhodnosti Severoatlantické aliance, to je to, oč tu běží. Ponížení organizace, která udržela mír v Evropě už téměř sedmdesát let.

Krize na Ukrajině

Západ jako pejsek, který štěká, ale nekouše (znovu ovšem zopakujme, pokud se naplní scénář očekávaný Putinem a jeho generály). Připusťme, že pokud by Západ nechal Rusy uchvátit Krym (případně i další části východní Ukrajiny) a protestoval pouze verbálně, může jako onen neškodný pejsek i působit.

Poslední události na Ukrajině, vyhnání prezidenta Viktora Janukovyče, zrušení platnosti jazykového zákona, to všechno Putinovi mocně nahrálo. A pak samozřejmě ruskojazyčná většina krymských obyvatel. Takovou šanci snad Putin ani odmítnout nemohl.

"Když chcete vtrhnout do nějaké země, je důležité nazvat takový akt osvobozením," napsal včera v deníku The Telegraph analytik Thomas Tugendhat. Jak dodal, v následujících týdnech a měsících toho budeme v mocných porcích svědky právě v souvislosti s Ukrajinou. Vlastně to už začalo. "Osvobodit" přes milion krymských Rusů (ale i dalších etnických Rusů na ukrajinském východě) před útlakem "kyjevských nacionalistů", to je přece povinností každého cti dbalého státníka. Ruská propaganda bude do nás nyní hustit tuto verzi příběhu všemi myslitelnými otvory.

Nenechme se však mýlit. Ve skutečnosti jde o operaci jakoby opsanou z učebnic KGB: agenty provokatéry následuje "samozvaná" milice, aby nastolila pořádek, následně se pak na scéně zjeví "pozvaná" ruská armáda, aby "ochránila" ("osvobodila") své lidi a řečeno slovy Vladimira Putina "normalizovala společensko-politickou situaci na Ukrajině". Putin ví, že Rusko stále nemá na otevřený konflikt se Západem. Spoléhá však na jeho slabost, na to, že do případné vojenské konfrontace by Západ nešel. O Putinovi to říká mnohé, nevypovídá to však něco i o Západu samotném?


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video