Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Putin by měl být premiérem, prohlásil „vyvolený“ Medveděv

  12:17aktualizováno  14:59
"Ruský prezident Vladimir Putin by se po odchodu z Kremlu měl stát premiérem," prohlásil první místopředseda vlády Dmitrij Medveděv. Právě na něj včera Putin ukázal jakožto na svého nástupce v čele země. Tím Medveděvovi v podstatě zajistil vítězství ve volbách.

Dmitrij Medveděv | foto: Profimedia.cz

"Vyjádřil jsem svou připravenost stát se prezidentským kandidátem a požádal Vladimira Vladimiroviče, aby po volbách přijal funkci předsedy vlády," uvedl Dmitrij Medveděv v krátkém, živě přenášeném televizním projevu. "Má nominace souvisí s potřebou zachovat Putinův politický kurz," řekl také.

Vladimir Putin odejde z Kremlu po březnových volbách, v nichž už podle ústavy nesmí kandidovat. Podle včerejšího prohlášení by uvítal, kdyby ho v prezidentském křesle vystřídal právě Medveděv, momentálně první vicepremiér a šéf plynárenského kolosu Gazprom. - více zde

Dvaačtyřicetiletý Medveděv je Putinův blízký spojenec a přítel. Spadá do skupiny lidí, s nimiž Vladimir Vladimirovič spolupracoval ještě na petrohradské radnici. Na rozdíl od Putina a mnoha jeho spolupracovníků však nemá v životopisu položku KGB.

Liberál, nebo prázdná nádoba?
Že Putinova volba padla právě na něj, není podle analytiků překvapivé. Medveděv, vystudovaný právník a na poměry ruské politiky liberál, umožní Putinovi, aby řídil zemi i po odchodu z Kremlu. To dokazují i jeho dnešní slova o nutnosti zachování současného politického kurzu.

"Jako o možném Putinovu nástupci se o Medveděvovi mluví už dlouho. Ze západního pohledu jde jistě o nejlepšího člověka," řekla německému listu Die Tageszeitung politoložka Margareta Mommsenová.

"Pokud nepočítáme opozici, je Medveděv jedním z nejliberálnějších ruských politiků. Odmítl koncept suverénní demokracie, podle něhož se zahraničí nemá míchat do ruských záležitostí, a prohlásil, že demokracie nemá přívlastky. Nechce státní zásahy do hospodářství a má podporu Svazu ruských průmyslníků. To je důležitý faktor," vysvětlila.

Olga Krištanovskaja z moskevského Centra pro studium elit s ní ale nesouhlasí. "Není liberál. Nemá názory nezávislé na Putinovi. Liberální image mu vytvořil Kreml, aby ho legitimizoval," řekla o Medveděvovi pro New York Times.

Boje v Kremlu
Zajímavé je načasování Putinova prohlášení, napsal týdeník The Economist. Prezident se totiž vyjádřil dřív, než se předpokládalo. Počítalo se s tím, že svého volebního favorita označí až příští týden na stranickém sjezdu Jednotného Ruska. - více zde

Možným vysvětlením je podle Economistu souboj jednotlivých kremelských klanů. Lidé ze silových resortů soupeří jak mezi sebou, tak společně proti liberálům. Boje už mohly být tak silné, že ohrožovaly stabilitu Kremlu, a tak se prezident rozhodl jednat.

Economist také upozornil, že Medveděv coby prezident bude muset postupovat obezřetně - minimálně v ekonomické oblasti. Putin měl to štěstí, že zisky z ropy a plynu za posledních osm let nasypaly do státní pokladny bezmála bilion amerických dolarů.

Ale rostoucí inflace a také americký strach z recese by mohly cenu surovin srazit. Nicméně Medveděv se zas tak moc bát nemusí, Vladimir Vladimirovič přece zůstane nablízku, dodává Economist.

Putin jako nový premiér
O tom, že by Vladimir Putin mohl být ruským premiérem, se také mluví už dlouho. V podstatě od doby, kdy prezident ohlásil záměr vést v parlamentních volbách kandidátku nejsilnější strany Jednotné Rusko. To je partaj zformovaná výhradně na podporu jeho vlastní politiky.

Volby proběhly počátkem prosince a Jednotné Rusko v nich - nikoli překvapivě - triumfovalo. Získalo přes 64 procent hlasů a ve Státní dumě obsadilo dvě třetiny křesel. - více zde

Variant budoucího vývoje je několik - včetně té, že se Putin navzdory ústavě po nějakém čase do čela Ruska vrátí. A i kdyby ne, zůstane faktickým vůdcem země.

Margaret Mommsenová s tím tak docela nesouhlasí. "Považuji za výmysl, že by se Putin měl stát národním vůdcem. Chce zůstat na mezinárodní scéně jako šéf Soči-kabinetu, grémia na přípravu olympijských her. Chce mít dále vliv, ale ne za každou cenu zůstávat u moci," řekla v rozhovoru pro Die Tageszeitung.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký prezident Donald Trump (17. října 2017)
Věděl, k čemu se upisuje, kondoloval prý Trump vdově po padlém vojákovi

Donald Trump svádí novou bitvu s americkými médii. Tentokrát nad těly čtyř příslušníků speciálních sil, kteří zemřeli při přepadení v Nigeru. Šéf Bílého domu...  celý článek

22. listopadu 1963, Dallas. Jacqueline Kennedyová se vrhá k tělu svého manžela,...
Kdo zabil Kennedyho? Tajný spis bude brzy odhalen, pokud nezasáhne Trump

Spojené státy netrpělivě očekávají zveřejnění posledních tajných materiálů o vraždě někdejšího prezidenta Johna F. Kennedyho v roce 1963. Odhalení posledního...  celý článek

Severokorejský diktátor Kim Čong-un v zajetí nadšeného davu v Pchjongajngu (12....
S novými sankcemi nepřežije KLDR ani rok, tvrdí severokorejský úředník

Nové americké sankce vůči Severní Koreji jsou tak tvrdé, že to země zřejmě nepřežije, tvrdí Ri Jong-ho, který jako vysoce postavený úředník vozil třicet let...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.