Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Putin by měl být premiérem, prohlásil „vyvolený“ Medveděv

  12:17aktualizováno  14:59
"Ruský prezident Vladimir Putin by se po odchodu z Kremlu měl stát premiérem," prohlásil první místopředseda vlády Dmitrij Medveděv. Právě na něj včera Putin ukázal jakožto na svého nástupce v čele země. Tím Medveděvovi v podstatě zajistil vítězství ve volbách.

Dmitrij Medveděv | foto: Profimedia.cz

"Vyjádřil jsem svou připravenost stát se prezidentským kandidátem a požádal Vladimira Vladimiroviče, aby po volbách přijal funkci předsedy vlády," uvedl Dmitrij Medveděv v krátkém, živě přenášeném televizním projevu. "Má nominace souvisí s potřebou zachovat Putinův politický kurz," řekl také.

Vladimir Putin odejde z Kremlu po březnových volbách, v nichž už podle ústavy nesmí kandidovat. Podle včerejšího prohlášení by uvítal, kdyby ho v prezidentském křesle vystřídal právě Medveděv, momentálně první vicepremiér a šéf plynárenského kolosu Gazprom. - více zde

Dvaačtyřicetiletý Medveděv je Putinův blízký spojenec a přítel. Spadá do skupiny lidí, s nimiž Vladimir Vladimirovič spolupracoval ještě na petrohradské radnici. Na rozdíl od Putina a mnoha jeho spolupracovníků však nemá v životopisu položku KGB.

Liberál, nebo prázdná nádoba?
Že Putinova volba padla právě na něj, není podle analytiků překvapivé. Medveděv, vystudovaný právník a na poměry ruské politiky liberál, umožní Putinovi, aby řídil zemi i po odchodu z Kremlu. To dokazují i jeho dnešní slova o nutnosti zachování současného politického kurzu.

"Jako o možném Putinovu nástupci se o Medveděvovi mluví už dlouho. Ze západního pohledu jde jistě o nejlepšího člověka," řekla německému listu Die Tageszeitung politoložka Margareta Mommsenová.

"Pokud nepočítáme opozici, je Medveděv jedním z nejliberálnějších ruských politiků. Odmítl koncept suverénní demokracie, podle něhož se zahraničí nemá míchat do ruských záležitostí, a prohlásil, že demokracie nemá přívlastky. Nechce státní zásahy do hospodářství a má podporu Svazu ruských průmyslníků. To je důležitý faktor," vysvětlila.

Olga Krištanovskaja z moskevského Centra pro studium elit s ní ale nesouhlasí. "Není liberál. Nemá názory nezávislé na Putinovi. Liberální image mu vytvořil Kreml, aby ho legitimizoval," řekla o Medveděvovi pro New York Times.

Boje v Kremlu
Zajímavé je načasování Putinova prohlášení, napsal týdeník The Economist. Prezident se totiž vyjádřil dřív, než se předpokládalo. Počítalo se s tím, že svého volebního favorita označí až příští týden na stranickém sjezdu Jednotného Ruska. - více zde

Možným vysvětlením je podle Economistu souboj jednotlivých kremelských klanů. Lidé ze silových resortů soupeří jak mezi sebou, tak společně proti liberálům. Boje už mohly být tak silné, že ohrožovaly stabilitu Kremlu, a tak se prezident rozhodl jednat.

Economist také upozornil, že Medveděv coby prezident bude muset postupovat obezřetně - minimálně v ekonomické oblasti. Putin měl to štěstí, že zisky z ropy a plynu za posledních osm let nasypaly do státní pokladny bezmála bilion amerických dolarů.

Ale rostoucí inflace a také americký strach z recese by mohly cenu surovin srazit. Nicméně Medveděv se zas tak moc bát nemusí, Vladimir Vladimirovič přece zůstane nablízku, dodává Economist.

Putin jako nový premiér
O tom, že by Vladimir Putin mohl být ruským premiérem, se také mluví už dlouho. V podstatě od doby, kdy prezident ohlásil záměr vést v parlamentních volbách kandidátku nejsilnější strany Jednotné Rusko. To je partaj zformovaná výhradně na podporu jeho vlastní politiky.

Volby proběhly počátkem prosince a Jednotné Rusko v nich - nikoli překvapivě - triumfovalo. Získalo přes 64 procent hlasů a ve Státní dumě obsadilo dvě třetiny křesel. - více zde

Variant budoucího vývoje je několik - včetně té, že se Putin navzdory ústavě po nějakém čase do čela Ruska vrátí. A i kdyby ne, zůstane faktickým vůdcem země.

Margaret Mommsenová s tím tak docela nesouhlasí. "Považuji za výmysl, že by se Putin měl stát národním vůdcem. Chce zůstat na mezinárodní scéně jako šéf Soči-kabinetu, grémia na přípravu olympijských her. Chce mít dále vliv, ale ne za každou cenu zůstávat u moci," řekla v rozhovoru pro Die Tageszeitung.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Finští policisté hlídkují před hlavním nádražím v Helsinkách poté, co ve městě...
Ve finském Turku pobodal muž několik lidí, dva zemřeli

Dva mrtvé a šest zraněných si v pátek vyžádal útok ve městě Turku na jihozápadě Finska. Muže, který se na lidi v centru města vrhl s nožem v ruce, policisté...  celý článek

U obce Kleinarl v Salcbursku v důsledku silných dešťů vznikla dvě nová jezera s...
V Rakousku po deštích vznikla dvě nová jezera, bouřka zabila dva lidi

Noční bouřky v Rakousku zabíjely. Dva lidé přišli o život nedaleko města Braunau am Inn v Horních Rakousích, kde se na ně zřítil festivalový stan. V Salcbursku...  celý článek

Plácneme si? ...takto asi gesto míněno nebylo. Kancléřka Angela Merkelová se...
V září nevolte Merkelovou, apeluje Erdogan na německé Turky

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval turecké voliče v Německu, aby ve volbách udělili politickým stranám lekci a aby nevolili kancléřku Angelu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.