Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na jihu Turecka je občanská válka, míní Putin. Rusko prý Sýrii neopustilo

  9:59aktualizováno  14:53
Vladimir Putin ve čtvrtek v tradiční televizní besedě odpovídal čtyři hodiny na otázky občanů. Zaměřil se zejména na ekonomickou situaci své vlasti a zahraniční politiku. Na jihu Turecka podle Putina v podstatě panuje občanská válka. Ruský prezident krátce komentoval i aktuální kauzu Panama Papers.

První důležitá série otázek přišla v bloku, který se zaměřil na ekonomické problémy Ruska. To je podle Putina v současné době v takzvané šedé části vývoje ekonomiky. „Očekáváme růst v příštím roce. Nyní budeme ještě malinko klesat. Budeme na tom dál pracovat,“ ubezpečil.

Zatčený kverulant

Den před vysíláním debaty byl zatčen jeden z dělníků pracujících na stavbě kosmodromu Vostočnyj v Amurské oblasti. Anton Ťjurišev si před rokem prezidentovi postěžoval, že dělníci pracující na stavbě nedostávají mzdy.

Šéf Kremlu slíbil, že na nápravu situace osobně dohlédne, podle listu Novaja Gazeta ale dělníci dodnes peníze nedostali. Kverulant Ťjurišev byl podle svých přátel zadržen ve středu večer na dobu pěti dní poté, co se opět přihlásil do debaty s prezidentem.

Putin v této souvislosti připomněl růst sektoru zemědělství, který byl podle ruského prezidenta podpořen zavedením sankcí na dovoz potravin ze zahraničí. Připustil však růst cen potravin o 2,2 procenta. „Uznávám, že to může být pro lidi tvrdá zkušenost,“ přiznal Putin. Rusové si stěžují také na nevyplácení honorářů. Podle Putina za to mohou nízké ceny ropy a neochota firem propouštět nadbytečné zaměstnance. Rusko má podle prezidenta dostatečné rezervy na příští čtyři roky, aby nepříznivý vývoj ekonomiky překonalo.

Posléze se jedna z otázek zaměřila na zahraniční politiku Ruska. Putin se rozhovořil o nasazení ruské armády v Sýrii a jejím březnovém stažení (více o něm zde). „Není to tak, že bychom Sýrii opustili. Syrskou armádu jsme nechali v pozici, kdy je schopna útočit za pomoci našich vojáků, kteří v Sýrii zůstali,“ uvedl. Rusko podle něj doufá, že mír Sýrii přinesou politická jednání a ne boje. Putin varoval, že v okolí Aleppa se přeskupují nepřátelské síly.

Topící se Erdogan

Jedna z otázek směřovala na zhoršující se vztahy s Tureckem, Ukrajinou a dalšími státy. „Nejsme a nebudeme obklopeni nepřáteli. Máme dobré vztahy s většinou států v cizině,“ ubezpečil Putin. Turecký lid je podle něj od základu dobrý. „Někteří politici z této země jsou však na nás agresivní,“ uvedl. Obvinil přitom turecké vedení, že nebojuje s islámskými radikály, ale spolupracuje s nimi.

Na jihu Turecka podle Putina v podstatě panuje občanská válka, do které jsou zapleteni kurdští ozbrojenci. Této teorii podle něj odpovídá i série útoků v Turecku, ke kterým se přihlásili právě Kurdové (více o útocích zde).

Dvanáctiletá dívka se ho posléze zeptala, koho by zachránil dříve. Topícího se Erdogana, nebo Porošenka? „Pokud se někdo rozhodne utopit, je už příliš pozdě, nemůžete ho zachránit. Jsme ale připraveni nabídnout pomoc všem našim partnerům, pokud budou chtít,“ odpověděl za smíchu přihlížejících Putin.

Putin také pochválil Baracka Obamu za statečnost, s níž přiznal chyby USA v Libyi po pádu Kaddáfího (více zde). Dodal ale, že stejné chyby se Bílý dům téměř dopustil v Sýrii.

Fotogalerie

Po téměř dvou hodinách debaty přišla řeč také na kauzu Panama Papers. Dotazující se Putina zeptal, proč si nenajme právníky, kteří by se postarali o “lživé zprávy ohledně offshoerových firem” napojených na blízké okolí ruského prezidenta (více o ruské stopě kauzy Panama Papers se dočtete zde).

Putin překvapivě uvedl, že se nejedná o lživé zprávy, ale o vágní a nekonkrétní nařčení. Poté se zastal čelisty Sergeje Roldugina, jehož jméno se objevilo v souvislosti s kauzou hospodaření v daňových rájích. „Uklidněte se, Sergej už nemá příliš peněz, všechny je utratil za hudební nástroje,“ uvedl. Z rozpoutání kauzy obvinil západní média, za nimiž „stojí americké finanční skupiny“.

Doping a špatné silnice

Ruský prezident komentoval také současné dění na Ukrajině. Nové složení vlády však hodnotit odmítl (více o ukrajinské vládě zde). Ta předešlá však podle Putina splnila z devíti předvolebních slibů pouze dva. V odpovědi na otázku ohledně dalšího vývoje na východu Ukrajiny Putin uvedl, že tamní lidé se musí cítit v bezpečí a měli by vědět, že mají svá práva.

Čtvrteční debata začala krátce po 11:00 SELČ netradičně otázkou jedné z obyvatelek Omsku, která si stěžovala na otřesný stav zdejších silnic a dopravu obecně. „Už při středeční přípravě na debatu jsem zjistil, že spoustu dnešních otázek bude zaměřeno na kvalitu dopravy v Rusku. Na zlepšování kvality v dopravním sektoru máme dostatek peněz, ne vždy jsou ale použity dobře,“ uvedl Putin. Slíbil, že se situace zlepší i díky přesunu části daní vybraných z prodeje paliva do fondu určeného k opravě silnic. Krátce na to se do debaty zapojili silničáři z Omsku, kteří slíbili, že tamní silnice opraví do letošního května.

Putin odpovídal také na otázky týkající se velké dopingové aféry ruských sportovců (více o ní zde). „Sportovci, kteří nemají s dopingem nic společného, by neměli trpět,“ myslí si. Meldonium, jehož užívání přiznala například tenistka Maria Šarapovová, podle ruského prezidenta neovlivňuje výkonnost sportovců (více o kauze Šarapovová zde). Podle Putina až donedávna nebylo považováno za doping.

Osobní život

Ruský prezident ve čtvrtek stručně promluvil i o problémech svého osobního života. Se svojí bývalou manželkou Ljudmilou se prý stýká, vztahy jsou "možná lepší než před rozchodem," který veřejnosti oznámil v létě 2013. O své případné nové partnerce Putin odmítl hovořit s tím, že to "není prvořadý problém".

Světová antidopingová agentura WADA zařadila počátkem roku meldonium na seznam zakázaných látek a jeho užívání vyřadilo z mezinárodních soutěží desítky ruských sportovců. Putin se nedomnívá, že kauza má politický podtext, i když postiženi byli hlavně východoevropští sportovci.

Čtvrteční debata skončila po třech hodinách a čtyřiceti minutách. V závěru Putin odpověděl vyhýbavě na otázku, zda bude v roce 2018 opět kandidovat na prezidenta. „Na to je ještě příliš brzy,“ uvedl.

Maraton otázek a milionová sledovanost

Ruský zpravodajský server RBK sdělil, že organizátoři besedy odvezli v úterý hosty televizního studia do penzionátu nedaleko Moskvy, kde s nimi zkoušeli kladení otázek. Ze stovek lidí vybrali několik desítek vyvolených, kteří si mohou s prezidentem promluvit tváří v tvář. Všichni hosté studia podle serveru dostali striktní instrukce, jak se chovat; nesmí se například hlásit o slovo.

Putin televizní besedu s národem pořádal již počtrnácté, tradičně v ní odpovídal na desítky dotazů ze všech koutů země. Živě ji přenášely všechny hlavní celostátní televize a vysílala se také v rádiu.

Rusové, včetně řady významným osobností domácí politiky a veřejného života, v ní mohli prezidentovi pokládat otázky prostřednictvím videopřenosu, SMS zpráv, písemně či přímo osobně v moskevském studiu. Západní tisk tuto událost každoročně glosuje jako pečlivě inscenovanou podívanou s milionovou sledovaností. Dosud nejdelší beseda byla ta z roku 2013, kdy Putin odpovídal 4 hodiny a 47 minut.

V loňské debatě, která s uskutečnila 16. dubna, patřila k hlavním tématům situace na východní Ukrajině. Putin se vyjádřil také k vyjednávání s Íránem a současné situaci v Rusku. Prohlásil, že ekonomika bude do dvou let opět na vzestupu. Do debaty tehdy dorazily rekordní tři miliony otázek (více o loňské debatě se dočtete zde).

Mimo rozprav s veřejností Putin každoročně přednáší také poselství o stavu země, které před národem přednáší vždy na sklonku daného roku. Loni se věnoval geopolitickým problémům dnešního světa, boji s terorismem a napjatým vztahům s Tureckem (více z poselství najdete zde).







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.