Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Putin si vysnil novou Hedvábnou stezku. Má vést přes Rusko a KLDR

  15:02aktualizováno  15:02
Jen co se vyhoupl do čela žebříčku nejmocnějších lidí světa, představil Vladimir Putin nový velkolepý plán. Ruský prezident si vysnil železniční Hedvábnou stezku, která spojí Evropu s Dálným východem. Trasa má vést přes Transibiřskou magistrálu, Severní Koreu až do jihokorejského přístavu Pusan.

Ruský prezident Vladimir Putin navštívil jihokorejský Soul. | foto: AP

Historická Hedvábná stezka měřila asi osm tisíc kilometrů a využívala se ve starověku a středověku. Oproti Putinovu návrhu však vedla odlišnou cestou: z Číny přes Střední a Blízký východ, mimo jiné dnešní Írán, Afghánistán a Pákistán.

To ruský prezident navrhl "železniční Hedvábnou stezku", která přes Sibiř spojí Moskvu a Jižní Koreu. Podle něj by to výrazně zlevnilo cenu asijského zboží. V cestě však stojí jedna překážka: KLDR. Totalitní a neproniknutelný stát na severu Korejského poloostrova, který nespolupracuje s nikým vyjma Číny.

"Pokud by se Severní a Jižní Koreji povedlo překonat politické potíže a obnovit transkorejskou železnici, a pokud by se korejské firmy zapojily do rozvoje železniční infrastruktury, včetně přístavů v KLDR, byl by to obrovský příspěvek ke znovusjednocení Koreje," prohlásil Vladimir Putin na návštěvě Soulu.

Podle jeho plánu by se na projektu měly společně podílet všechny tři země. Jižní Korea má přispět 34 procenty, Moskva přiloží 36 procent a Pchjongjangu zbude 30 procent. První krok už je hotový: po pětileté výstavbě otevřelo Rusko v září 54kilometrový úsek mezi městem Chasan a severokorejským přístavem Rason.

Kdo by chtěl investovat s KLDR?

O mnoho náročnější a patrně zdlouhavější však bude přesvědčit oba korejské sousedy, aby se domluvili na spolupráci a obnovili železniční trasu. Propojení s Transsibiřskou magistrálou by sice pomohlo jihokorejským podnikům i KLDR, vzhledem k politické situaci jsou však takové plány prozatím velmi utopické.

Putin, jehož časopis Forbes zvolil minulý týden nejmocnějším mužem světa, však vidí v projektu šanci, jak pomoci obchodu a zapojit Severní Koreu do mezinárodní ekonomiky. Myšlenka dává smysl i podle expertů, které oslovily světové agentury.

"Ekonomicky by to bylo výhodné, jenže by to evidentně stálo miliardy dolarů, a které firmy by v aktuálním politickém klimatu podnikly takovou investici?" ptá se ruský odborník na KLDR Andrej Lankov z Kookmin University v Soulu.

"Jsem si ovšem jistý, že Severní Korea by se do projektu hrnula. Když se už jednou začne stavět, tak může snadno svou část využívat k manipulaci a nátlaku na ostatní." Tedy podobně jako v případu průmyslové zóny Kesong.

Společný komplex sice ukazuje, že oba sousedé mohou přes politické rozpory a vzájemné výhrůžky ekonomicky spolupracovat. Když se však vyostří vztahy jako například v dubnu, jedná Severní Korea svévolně. Továrny na svém území v Kesongu jednoduše zavřela a jihokorejské pracovníky poslala domů (více zde).

Rusové navrhují protáhnout Transsibiřskou magistrálu (oranžově) z Vladivostoku

Rusové navrhují protáhnout Transsibiřskou magistrálu (oranžově) z Vladivostoku přes Severní Koreu do jihokorejského Pusanu (červeně).

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.