Naděžda Tolokonnikovová (vlevo) ve vězeňské kolonii v Mordvinské republice

Naděžda Tolokonnikovová (vlevo) ve vězeňské kolonii v Mordvinské republice | foto: Izvestia

Nemůžu se zavřít na záchodě, stěžuje si z vězení členka Pussy Riot

  • 27
Dvě ruské feministky z kapely Pussy Riot mají za sebou první týdny v trestanecké kolonii. Podle zpráv ruských médií se mají ve vězení celkem dobře, stále však v sobě živí naději na předběžné propuštění na svobodu.

Moskevský soud poslal tři členky punkové kapely Pussy Riot v srpnu na dva roky do vězení za výtržnost v moskevském Chrámu Krista Spasitele, kde písní "Bohorodičko, vyžeň Putina" protestovaly proti sepětí pravoslavné církve a režimu prezidenta Vladimira Putina.

Merkelová v Kremlu

Německá kancléřka Angela Merkelová zavítala do Ruska a svoji návštěvu zahájila otevřenou kritikou verdiktu nad Pussy Riot. "O chování skupiny Pussy Riot by se debatovalo i v Německu, ale na dva roky do pracovního tábora bychom je neposílali," prohlásila kancléřka.

Prezident Vladimir Putin to nenechal bez odpovědi. "Nasloucháme našim partnerům, ale jestlipak i oni poslouchají nás?" dotázal se prezident. "Zdalipak paní kancléřka ví o dřívějším prohlášení jedné z dívek, že Moskva by se měla zbavit Židů? Nemůžeme podporovat osoby, které vyznávají antisemitismus," prohlásil Putin.

Narážel tak na happening ze září roku 2008, kterého se zúčastnila i Tolokonnikovová. Avantgardní umělecká skupina Vojna tehdy v obchodním centru Auchan symbolicky popravovala Židy, gastarbeitery a osoby "netradiční orientace",  čímž protestovala proti politice moskevské radnice vůči přistěhovalcům.

zdroj: ČTK

V říjnu odvolací soud změnil trest pro třetí členku skupiny Jekatěrinu Samucevičovou na podmínku, Marija Aljochinová a Naděžda Tolokonnikovová nastoupily výkon trestu.

Tolokonnikovová, kterou obžaloba označovala za "ďábelský mozek" Pussy Riot, má za sebou už tři týdny v trestanecké kolonii č. 14 v Mordvinské republice. "Už týden pracuje ve výrobě, přišívá knoflíky na uniformy," prozradil listu Izvestija její advokát Mark Fejgin.

Dvaadvacetiletá studentka filozofie bydlí spolu s dalšími 50 ženami ze svého trestného oddílu v dvoupatrovém domě z bílých cihel a podle zpráv svého advokáta si na život za mřížemi rychle zvykla.

"Nestěžuje se ani na vedení, ani na spoluvězenkyně. Nikdo jí neubližuje, protože v kolonii se nikdo nechce pouštět do ideologických sporů," vysvětlil Fejgin. Mladou intelektuálku tak souží jen skromně vybavená vězeňská knihovna a cenzoři, kteří zadržují její korespondenci.

Ruským novinářům se také podařilo na základě rozhovorů s bývalými vězenkyněmi sestavit denní program v trestanecké kolonii č. 14. Budíček je v 6 hodin ráno a za pět minut začíná rozcvička. Ženy si do té doby musí upravit postel a dát se do pořádku. Kdo to nestihne, dostane se do hlášení a při dalším přestupku putuje automaticky na samotku. 

Po snídani následuje odchod do práce, kde ženy kromě dvouhodinové přestávky na oběd zůstanou až do 15.45. V pět hodin je nástup, hodinu poté se podává večeře. Po jídle mají vězenkyně volno až do deseti hodin, kdy je večerka.

Fejgin tvrdí, že Tolokonnikovová v sobě chová naději na brzké propuštění. Podle příslušného paragrafu trestního zákoníku by se mohla dostat na svobodu už v březnu.

Vzpurného ducha si uchovala i za mřížemi

Převoz Marie Aljochinové z moskevské věznice se na několik týdnů zadrhl. Teprve 9. listopadu dorazila čtyřiadvacetiletá studentka žurnalistiky do trestné kolonie č. 28 ve městě Berezniki nedaleko Permu. Podle ruského listu se jí dostalo lepšího zacházení, protože je ubytována v karanténním bloku vybaveném televizorem a sprchou.

Dívka, která během soudu vystupovala jako neoficiální mluvčí skupiny, se advokátovi svěřila, že životní podmínky ve vězení jsou prý celkem dobré. Postěžovala si jen na nekrytou toaletu, na které se nemůže zavřít před zraky ostatních trestankyň.

Sebevražda vězňů

O drsných poměrech v ruských věznicích svědčí i zpráva agentury Interfax, podle které přes dvacet trestanců na jihu Uralu spáchalo hromadný pokus o sebevraždu. Chtěli tak protestovat proti násilí ze strany bachařů. Někteří se pokusili oběsit, jiní se pobodali.

O počtu obětí se ruská média nezmiňují. Podle příbuzných vězňů jsou trestanci vystaveni systematickému bití a znásilňování. Bachaři je polévají močí a týrají ve snaze přinutit je k přiznání v kauzách, které se policii nedaří objasnit. Osazenstvo věznice v Salvatu údajně nemá přístup k lékaři ani možnost dopisovat si s příbuznými.

zdroj:ČTK

Další problém pro ni představuje strava. Aljochinová je vegetariánka a zelenina či ovoce figuruje na jídelníčku odsouzených jen zřídkakdy. Už brzy ji navíc čeká nástup do práce, protože v trestanecké kolonii se tzv. pracovní terapii nikdo vyhnout nemůže.

Vedení Aljochinové nabídlo tříměsíční kurzy šití na stroji, ta však z toho údajně není příliš nadšená. Přibližně 80 procent odsouzených žen v Bereznikách šije policejní a vojenské uniformy, ty šťastnější pracují jako kuchařky, knihovnice nebo dojičky krav.

Aljochinová si podle ruského listu i ve vězení uchovala svoji bojovnou povahu. Vedení věznice už několikrát upozornila na fakt, že některé vězenkyně nemají peníze na vatované kabáty a v chladném větru mrznou.

Podle aktivisty za lidská práva z Permu Sergeje Isajeva vypadá Aljochinová lépe než během soudního procesu. Zároveň však zdůraznil, že podmínky v Bereznikách jsou velmi tvrdé a trestankyně putují do izolace i za drobné prohřešky jako je nepřišitý knoflík nebo mytí hlavy v den, který k tomu není určený.

Aljochinová si svůj trest odypkává ve měste Berezniki (červená značka), Tolokonnikovová v Mordvinské republice (modrá značka)

Aljochinová si svůj trest odypkává ve měste Berezniki (červená značka), Tolokonnikovová v Mordvinské republice (modrá značka)


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video