Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nejhorší masakr od války. Před 35 lety italští neofašisté zabili 85 lidí

  10:55aktualizováno  10:55
Před pětatřiceti lety si pumový atentát italských neofašistů v Boloni vyžádal 85 mrtvých a na dvě stovky zraněných. Stal se tak jedním z nejhorších teroristických útoků v Evropě po druhé světové válce. Druhý srpnový den byl v Itálii později vyhlášen dnem obětí terorismu.

Nálož vybuchla na boloňském nádraží 2. 8. 1980 před půl jedenáctou dopoledne v kufru v čekárně druhé třídy, která byla plná turistů i cestujících. | foto: Beppe Briguglio, Patrizia Pulga, Medardo Pedrini, Marco Vaccari CC-BY-SACreative Commons

„Boloňským masakrem“ vyvrcholila více než dvacetiletá série podobných atentátů v Itálii, jež měly na svědomí jak ultralevicové Rudé brigády, tak různé neofašistické organizace.

Nálož vybuchla na boloňském nádraží před půl jedenáctou dopoledne v kufru v čekárně druhé třídy, která byla plná turistů i cestujících. Výbuch byl tak mohutný, že zcela zničil nejen čekárnu, ale také část hlavní haly, restauraci a vagon rychlíku, který se chystal k odjezdu. Část lidí byla zabita výbuchem nálože, část usmrtily padající trámy. Mezi oběťmi byli kromě Italů i tři Němci, dva Britové, jeden Japonec a jeden obyvatel San Marina.

Zničené křídlo nádraží v Boloni bylo poté kompletně zrekonstruované. Jako součást památníku obětem útoku byla ponechána část původní dlažby a venku umístěné hodiny, které se zastavily přesně v čas výbuchu.

Po letech složitého vyšetřování byli definitivně až v listopadu 1995 odsouzeni na doživotí dva členové neofašistické teroristické skupiny Ozbrojená revoluční jádra (NAR) Valerio Fioravanti a Francesca Mambrová. Několik dalších osob včetně pracovníků vojenské zpravodajské služby bylo odsouzeno k nižším trestům za to, že bránili výkonu spravedlnosti. V roce 2004 byl za spoluodpovědnost na útoku odsouzen na 30 let někdejší člen NAR Luigi Ciavardini. Fioravanti a Mambrová, kteří se později ve vězení vzali, již káznice opustili.

V souvislosti s útokem v Boloni panuje i po letech řada nejasností. Je možné, že za útokem stálo více osob, nejasné zůstávají i přesné motivy pachatelů. V souvislosti s mařením spravedlnosti vlivnými osobami se též spekulovalo o možném napojené skupiny NAR na tajné služby a organizaci Gladio.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Předvolební kampaň německé strany FDP (18.9.2017)
Volební programy jsou příliš dlouhé, většina Němců je číst ani nechce

Berlín (Od zpravodajky MF DNES) Jsou delší a komplikovanější než Nový zákon a přečíst je všechny by zabralo 17 hodin. Řeč je o programech německých stran před nedělními parlamentními volbami....  celý článek

Belgičtí potápěči objevili zachovalý vrak prvoválečné ponorky
U Belgie našli vrak německé válečné ponorky, byla v ní i těla námořníků

Výborně zachovalý vrak německé ponorky z první světové války našli potápěči u belgického pobřeží nedaleko města Ostende. Podle belgické zpravodajské stanice...  celý článek

ZRCADLENÍ. Francouzští vojáci v rámci operace Sentinelle hlídkují v blízkosti...
Ztracená předměstí budeme muset znovu dobýt, míní francouzský právník

Ve Francii na podzim téměř přesně po dvou letech skončí výjimečný stav, který vyhlásil tehdejší prezident François Hollande po tragických teroristických...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.