Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nejhorší masakr od války. Před 35 lety italští neofašisté zabili 85 lidí

  10:55aktualizováno  10:55
Před pětatřiceti lety si pumový atentát italských neofašistů v Boloni vyžádal 85 mrtvých a na dvě stovky zraněných. Stal se tak jedním z nejhorších teroristických útoků v Evropě po druhé světové válce. Druhý srpnový den byl v Itálii později vyhlášen dnem obětí terorismu.

Nálož vybuchla na boloňském nádraží 2. 8. 1980 před půl jedenáctou dopoledne v kufru v čekárně druhé třídy, která byla plná turistů i cestujících. | foto: Beppe Briguglio, Patrizia Pulga, Medardo Pedrini, Marco Vaccari CC-BY-SACreative Commons

„Boloňským masakrem“ vyvrcholila více než dvacetiletá série podobných atentátů v Itálii, jež měly na svědomí jak ultralevicové Rudé brigády, tak různé neofašistické organizace.

Nálož vybuchla na boloňském nádraží před půl jedenáctou dopoledne v kufru v čekárně druhé třídy, která byla plná turistů i cestujících. Výbuch byl tak mohutný, že zcela zničil nejen čekárnu, ale také část hlavní haly, restauraci a vagon rychlíku, který se chystal k odjezdu. Část lidí byla zabita výbuchem nálože, část usmrtily padající trámy. Mezi oběťmi byli kromě Italů i tři Němci, dva Britové, jeden Japonec a jeden obyvatel San Marina.

Zničené křídlo nádraží v Boloni bylo poté kompletně zrekonstruované. Jako součást památníku obětem útoku byla ponechána část původní dlažby a venku umístěné hodiny, které se zastavily přesně v čas výbuchu.

Po letech složitého vyšetřování byli definitivně až v listopadu 1995 odsouzeni na doživotí dva členové neofašistické teroristické skupiny Ozbrojená revoluční jádra (NAR) Valerio Fioravanti a Francesca Mambrová. Několik dalších osob včetně pracovníků vojenské zpravodajské služby bylo odsouzeno k nižším trestům za to, že bránili výkonu spravedlnosti. V roce 2004 byl za spoluodpovědnost na útoku odsouzen na 30 let někdejší člen NAR Luigi Ciavardini. Fioravanti a Mambrová, kteří se později ve vězení vzali, již káznice opustili.

V souvislosti s útokem v Boloni panuje i po letech řada nejasností. Je možné, že za útokem stálo více osob, nejasné zůstávají i přesné motivy pachatelů. V souvislosti s mařením spravedlnosti vlivnými osobami se též spekulovalo o možném napojené skupiny NAR na tajné služby a organizaci Gladio.

Autoři: ,


Témata: Terorismus


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.