Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Hitler nám doma nikdy nevisel, říká muž, jehož otce našli na Budínce

  11:45aktualizováno  11:45
Na konci ledna se Josef Schimek dozvěděl, že ostatky jeho otce, po válce pohřešovaného, se našly na louce Budínka u Dobronína. Muž, který se v roce 1933 narodil v nedaleké Polné a dnes žije v Německu, promluvil nejen o osudech otce, ale popsal i soužití Čechů a staroněmeckých usedlíků.

Josef Schimek se narodil v roce 1933 v Polné na Jihlavsku. Ostatky jeho od konce války pohřešovaného otce nalezli na louce Budínka u Dobronína. | foto: Miroslav Mareš, MF DNES

Devětasedmdesátiletý Schimek z německého města Lauf an der Pegnitz svým původem patří na Jihlavsko. Až do nuceného odsunu v roce 1945 žil v Dobroníně, jedné ze sedmapadesáti německých vesnic jihlavského jazykového ostrova.

I po desítkách let života v Německu mluví Johann Schimek obstojnou češtinou. "Člověče, jaký já jsem Němec? Já mám půlku rodiny v Čechách. Bydlí v Polné a v Jihlavě. Narodil jsem se jako československý občan německé národnosti. Můj táta, co zmizel na Budínce, byl rakouského původu od Vídně," říká o svém původu.

Hrál se samými Čechy

Před válkou byl Josef Schimek jako kluk tři roky členem české tělovýchovné organizace Sokol. "Já byl brankář a byl jsem jediný německý kluk, jinak se mnou hráli samí Češi," vzpomíná na své mládí Schimek.

Předválečná Polná na Jihlavsku měla jedno fotbalové hřiště a na něm se mluvilo česky. Vstupenkou do světa her českých dětí byla dětská říkanka - jazykolam. "Tři sta třiatřicet stříbrných křepeliček přeletělo přes tři sta třiatřicet stříbrných řek," přeříká se správnou výslovností.

I po letech strávených v Německu nedělá český jazykolam potíže ani Herthě Schimkové, manželce Josefa Schimka. Žena je původem z Pávova, další bývalé německé vesnice na Jihlavsku.

Táta je zahrabaný na Budínce

"Jako děti jsme měli říkanku: Za pytel hrachu prodáme Háchu, za pytel žita prodáme Hitlera. Dostal jsem od rodičů vyhubováno - to se nesmělo říkat," vzpomíná Schimek.

Válku prožil jako dítě doma v Dobroníně. "Maminka vůbec nebyla ráda, že můj otec chodí po Dobroníně za války v německé uniformě. Doma mu hubovala," vzpomíná Schimek.

Johann Schimek byl policejním majorem u pořádkové policie. V pětačtyřicátém přišel konec války a nastala doba vlády revolučních gard v Dobroníně. "Schimku, kde máš obraz toho lupiče Hitlera?" chtěli vědět gardisté. "Ten u nás doma nikdy nebyl," odpověděl gardistům jeho otec.

Pro Johanna Schimka si přišli čeští gardisté ještě jednou. A odvedli ho do vězení v hasičském domku v německém Šicendorfu, což je dnes čtvrť Dobronína. Dvanáctiletý Josef Schimek několikrát přinesl jídlo otci do vězení. Jednoho dne jeho otec, policejní major Johann Schimek, už v cele nebyl.

Jeho zmizení z vězení v německém Šicendorfu zakrylo na dlouhá léta zarputilé mlčení. "V šestačtyřicátém mi můj český kamarád řekl, že táta je zahrabaný na louce Budínka," vzpomíná Schimek.

Naději přineslo až policejní vyšetřování

Ani po nuceném odsunu do Německa neskončila snaha jeho rodiny najít pravdu. Výsledkem rodinného pátrání Schimkových je oficiální zpráva Mezinárodního červeného kříže o zmizení desítky německých mužů u Dobronína.

"Já vím, že nám lhali, ale copak jsem to mohl dokázat?" říká rozechvělým hlasem Josef Schimek. Kdykoliv se na louce Budínka objevily vzpomínkové věnce nebo prostý dřevěný kříž, okamžitě byl zničen.

Až v létě 2009 se rozběhlo oficiální vyšetřování poválečného násilí na Budínce. Na jaře roku 2010 za Josefem Schimkem přijel do německého Laufu český policejní vyšetřovatel Michal Laška z Jihlavy.

V přítomnosti německého kriminalisty z Mnichova a tlumočnice vedli několikahodinový rozhovor. "To byla první naděje, že se do zmizení mého otce na Budínce dostane světlo pravdy," vzpomíná Schimek.

S policistou Laškou mluvil Josef Schimek pouze česky s pomocí překladatelky. Dodnes si pamatuje na poslední svá slova, která řekl českému kriminalistovi. "Najdi mýho tátu. Vím, že je na Budínce," zavzpomínal Schimek.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Volební superdebata iDNES.cz a MF DNES v pražském hotelu InterContinental. (10....
ANALÝZA: Kudy se Česko může vydat, až rozhodnou voliči

Už teď je pravděpodobné, že změť různých názorů zaznívajících z Poslanecké sněmovny bude po volbách ještě o něco pestřejší než dosud a že ve Sněmovně může být...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Chce EU zakázat písmeno „Ř“? Dezinformacím na internetu neujdou ani děti

Závislost na internetu, kyberšikana, dezinformace. Těmto rizikům jsou vystaveny všechny děti, které používají internet. Je proto důležité, aby se mediálně...  celý článek

Jana Nečasová (dříve Nagyová) u Obvodního soudu pro Prahu 1.
Nečasová doplatila statisíce, které dlužila na daních za luxusní dárky

Bývalá šéfka kabinetu premiéra Petra Nečase Jana Nečasová, dříve Nagyová, už doplatila daně z luxusních darů, kvůli kterým čelí žalobě z krácení daně. Cenu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.