"Na Slovensku je to dokonce každé druhé dítě, což je alarmující," řekl primář oddělení Vlastimil Jindrák. "Zejména u virových infekcí dýchacích cest, při rýmě nebo nachlazení jsou antibiotika zcela neúčinná," říká předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů Hana Cabrnochová.
Nesprávné předepisování antibiotik je velkou hrozbou do budoucna: mikrobi budou odolní vůči různým typům těchto silných léků a například zcela banální onemocnění, jako je angína, se může stát velkým problémem pro celou populaci.
"Mnohdy za časté předepisování antibiotik nemohou jen sami lékaři. Rodiče, kteří přijdou do ordinace s nemocným dítětem, často tyto léky sami preventivně vyžadují," uvedla Cabrnochová.
Antibiotika místo aspirinu
Lékaři už dnes mohou poměrně jednoduchým krevním testem zjistit, zda onemocnění vyžaduje léčbu antibiotiky. Slouží k tomu přístroj, který mohou mít přímo v ordinaci. Pořízení takového přístroje přijde na 30 tisíc korun a má jej k dispozici zhruba deset procent pediatrů.
Časté předepisování antibiotik není v žádném případě jen český problém. Nejčastěji předepisují antibiotika i na běžné rýmy a nachlazení lékaři ve Francii a Španělsku.
S problémem nadměrného užívání antibiotik se setkávají také humanitární pracovníci v rozvojových zemích. Například západní lékaři v Afghánistánu zjistili, že antibiotika neúčinkují na populaci tak, jak by měla.
Důvod je prostý: tyto léky jsou ve volném prodeji, lékárníci je prodávají ve velkém a Afghánci je nasazují při každé příležitosti - i v případech, kdy by stačily "obyčejné" preparáty jako aspirin. Když jsou pak antibiotika opravdu potřeba, neúčinkují.
