Ankety se zúčastnilo celkem 6 061 čtenářů. Přes polovinu z nich se vyslovila pro možnost nepojmenovávat podle Václava Havla nic (na výběr bylo letiště, divadlo, ulice, technická stavba, škola, knihovna, bankovka) a tento názor tak výrazně převážil.
Výsledky anketyCo by kdo pojmenoval po Havlovi |
Necelé tři tisíce účastníků ankety soudí, že by Havlovo jméno přece jen něco nést mělo. Do poslední chvíle pak sváděli těsný souboj zastánci přejmenování letiště v Praze-Ruzyni a divadla. V úvahu by připadala například pražská scéna Na zábradlí, kde Havel tvořil. Nakonec byli těsně úspěšnější stoupenci přejmenování letiště. Hlasovalo jich 1 209, pro přejmenování divadla bylo o 102 čtenáře méně.
Poměrně překvapivě se na čtvrtém místě vyskytla bankovka, což je myšlenka, s níž přišel numizmatik Evžen Škňouřil (o navržení havlovské desetitisícikoruny čtěte zde). ČNB ale tisk nových bankovek nechystá.
Zcela propadl návrh pojmenovat po Havlovi nějakou školu. Přitom právě ta se stala první oficiálně přejmenovanou institucí v Česku. V Poděbradech po Havlovi nazvali základní školu v ulici Na Valech (čtěte o přejmenování školy). V Polsku má Havel "svou" ulici, pojmenovali po něm třídu v Gdaňsku, kde se v 80. letech zrodilo nezávislé odborové hnutí Solidarita.
Půl na půl? Žádné překvapení, říká socioložka
Socioložka Jana Hamanová ze společnosti SC&C říká, že když její agentura podobný průzkum podnikla těsně po Havlově smrti (právě o letišti se tehdy už mluvilo), byli lidé také rozděleni půl na půl. "Více byli vidět a slyšet ti, kteří něco přejmenovat chtěli, ale ta druhá skupina, která tolik nesouhlasí nebo si Václava Havla tolik neváží, tu také byla," řekla Hamanová iDNES.cz.
Největší poprask se strhl kolem mezinárodního letiště v Praze-Ruzyni. Režisérovi Feru Feničovi, který vede petici za přejmenování, údajně dokonce kdosi hrozil smrtí (čtěte Psali mi, že dostanu kulku do hlavy, říká Fenič).
Letiště podle Hamanové lidé vnímají tak, že "patří všem". K přejmenování ulice či náměstí v nějakém vzdáleném koutě Česka se jich tolik vyjadřovat nepotřebuje.
Za uticháním "havlománie" na regionální úrovni také mohou být radnice. "Může to být tak, že to komunální politici využili jenom aby se zviditelnili, dali najevo určitou účast v dané době a za měsíc je to už zase nezajímá,“ řekla šéfka výzkumu SC&C Hamanová MF DNES. A dodala, že to může souviset i s českou tradicí, kdy se spustí hurá akce, která k ničemu nevede.
