1. Paroubkův projev
Nečekaný zvrat přišel už šest hodin po uzavření volebních místností. Šéf ČSSD Jiří Paroubek se nesmiřuje s porážkou a v emotivním projevu zpochybňuje výsledky voleb, když je srovnává s komunistickým pučem v roce 1948. (více zde) Předlistopadový slovník má okamžitý efekt – všichni ostatní (kromě komunistů) se semknou proti Paroubkovi. Prezident Václav Klaus ho obratem kritizuje. A ještě týž večer se narychlo scházejí šéfové ODS Mirek Topolánek, lidovců Miroslav Kalousek a zelených Martin Bursík, aby si slíbili věrnost.
2. Zablokování Sněmovny
Jiří Paroubek se sice později za projev částečně omlouvá, ale sebevědomě přichází s připomínkou: "Bez nás si ani ruce neumyjete." (více zde)Po remíze je skutečně jasné, že nemůže vzniknout žádná vláda bez dohody ODS a ČSSD. Málokdo stíhá sledovat, jak pak Paroubek rychle mění své představy o roli své strany: opozice, úřednická vláda, menšinová vláda, velká koalice... Jeho cíl je patrný – o dohodu nestojí a čeká na svou šanci sestavit si vlastní vládu. Naplno se to ukazuje při volbě vedení Sněmovny: Jiří Paroubek nedovolí dva a půl měsíce svým poslancům ani hlasovat. A bez funkční Sněmovny není možné ani podat demisi vlády, takže Paroubek dál zůstává u moci. Mezitím neustále sonduje u zelených a lidovců, zda by se náhodnou nechtěli přidat na jeho stranu.
3. Rozpad trojkoalice
V tomhle úsilí Paroubkovi nahrává na konci června sám Topolánek, když trojkoalici ODS, lidovců a zelených označí za "mrtvý koncept". (více zde)Výbušným vyjádřením ztrácí loajalitu Kalouska i Bursíka, v srpnu Topolánka definitivně opouštějí. Topolánkova zaváhání využívá Paroubek. Tlačí šéfa ODS do nevýhodné varianty menšinové vlády, kterou bude ČSSD tolerovat za cenu bolestivých ústupků. Navíc se Paroubkovi podaří vytvořit dojem, že chystají změnu volebního zákona nevýhodnou pro malé strany.
4. Kalouskův obrat
Blížící se podpis dohody ODS a ČSSD se stává záminkou pro šéfa lidovců Kalouska. Zapřisáhlý antikomunista popře sám sebe a s Paroubkem se dohodne na vládě opřené o komunisty. Plánu udělají přítrž straníci z krajů, Kalouskův obrat (více zde) odmítají. Paroubek dodnes svým chováním dává najevo, že dál stojí jen o návrat ČSSD do vlády. Ale část jeho kolegů v čele s místopředsedou Bohuslavem Sobotkou si myslí, že lepší je zůstat v opozici.
5. Vztah Klaus–Topolánek
Kromě toho po celou dobu jsou cítit nepříliš dobré vztahy prezidenta Klause s Mirkem Topolánkem. Během půl roku si navzájem vyměňovali poznámky, kdo řešení víc brzdí nebo kdo koho staví před hotovou věc. Spory Klaus utnul tím, že Topolánka jmenoval premiérem i podruhé, a tím ho přitlačil ke zdi: Jestli se teď nějak nedohodnete s Paroubkem, pustíte ho spolu s komunisty k moci.
