Volebního manažera ČSSD Tvrdíka pojí osobní vazba s jedním z majitelů záložny Petrem Marsou. K přátelství se ale ani jeden z nich oficiálně nehlásí.

Volebního manažera ČSSD Tvrdíka pojí osobní vazba s jedním z majitelů záložny Petrem Marsou. K přátelství se ale ani jeden z nich oficiálně nehlásí. | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Půjčka pro ČSSD je pro kampeličku bez rizika, strana získá státní dotaci

  • 688
V letošní předvolební kampani ČSSD budou zřejmě padat samé rekordy. Kampaň bude stát podle všeho nejvíce peněz, jaké kdy sociální demokraté utratili za reklamu a strana si také vzala rekordně vysoký úvěr na její profinancování. Až 180 milionů korun jí půjčí kampelička Fio. Je to pro ni výhodné, ČSSD získá za volby velkou státní dotaci.

Fio v tendru ČSSD na poskytnutí kontokorentu ve výši 180 milionů korun porazila všechny velké banky. Kdo je vlastně Fio a kdo za ním stojí?

Společnost je velkým obchodníkem s cennými papíry, vlastní druhou českou burzu RM-Systém a také vlastní kampeličku. Majiteli záložny jsou napůl podnikatel Petr Marsa a jeho spolužák z vysoké školy Romuald Kopún. Záložna dokonce opakovaně žádá Českou národní banku o udělení bankovní licence.

Konglomerát firem, které Petr Marsa se svým společníkem ovládá, je poměrně rozsáhlý, přesto je pro něj půjčka 180 milionů korun docela velkým soustem. Petr Marsa přesto říká, že o vyjednávání o půjčce nic nevěděl a o tom, že jeho záložna půjčila právě jednomu ze dvou favoritů voleb, se dozvěděl až ex post.

Reklama - FioPůjčit sociální demokracii nemusí být špatný obchod. ČSSD získá velkou státní dotaci za letošní volby, a navíc má relativně rozsáhlý nemovitý majetek. Jeden ze svých domů dala záložně Fio do zástavy za půjčku. Straně by tak mohlo půjčit více institucí.

Podle volebního manažera ČSSD Jaroslava Tvrdíka také Fio porazilo v tendru na půjčku jednu z největších bank u nás, Českou spořitelnu, která podle něj nabízela jen o desetinu vyšší úrok než právě Marsova kampelička.

Na druhou stranu, pro Fio byl úvěr pro sociální demokraty zjevně natolik důležitý, že mu stálo za to dělat další bankovní transakce, aby ho vůbec mohlo poskytnout. Kampelička totiž podle pravidel ČNB nemůže jednomu klientovi poskytnout více peněz, než kolik odpovídá čtvrtině jejího vlastního kapitálu. To by však v případě Fia znamenalo řádově desítky milionů, nikoliv stovky.

O podmínky půjčky se také proto začala centrální banka zajímat. "Požádali nás o doložení, že jsme dodrželi zákon. To jsme doložili, a tím to podle nás skončilo," říká šéf marketingu Fia Jiří Vodička. Podle něj objem peněz pro jednoho klienta lze navýšit dalším zajištěním, jakým, odmítl říci.

Centrální banka vzkázala, že žádná konkrétní jména finančních institucí, o které se zajímá, nekomentuje. A detaily k podmínkám úvěru nechtěl říci ani volební manažer Tvrdík.

U baru v hotelu Kempinski

Právě Tvrdíka přitom s věřitelem Marsou pojí i osobní vazba. U baru hotelu Kempinski naproti pražskému sídlu sociální demokracie a jen pár kroků od sídla Marsových firem byla podle personálu ta dvojice vidět poměrně často.

Petr Marsa

Vystudovaný matematik a šéf svazáků na Praze 8 se po revoluci vrhl na obchodování s cennými papíry. Krátce byl společníkem ve firmě Atlanta Safe bývalého šéfa ÚV SSM Martina Ulčáka.
Jeho cesta se však spojila hlavně se spolužáky z matematické fakulty. Založili Fio a od roku 1996 budovali kampeličku. V současné době v ní mají členové celkem zhruba 5 miliard korun a Marsa ji vlastní napůl s Romualdem Kopúnem.
Kromě Fia Marsovi patří ještě Družstevní záložna Kredit, třetí Vinohradskou vzájemnou družstevní záložnu předloni prodal. Kromě finančnictví působí Petr Marsa v několika středně velkých strojírenských firmách.

Přesto se ani jeden z nich ke společnému přátelství nehlásí. "Na podobné hlouposti nebudu odpovídat," reaguje na dotazy, jak dobře se s Marsou zná, Jaroslav Tvrdík. Podobně reagoval i Marsa. "S kým se znám, to si můžete myslet, co chcete. Já se znám se spoustou lidí," řekl.

Marsa se prý s novináři vůbec bavit nechce, a to i přesto, že je šéfem profesní Asociace družstevních záložen. Když mu MF DNES zavolala, považoval to za porušení soukromí. Nechtěl se vyjadřovat ani ke vztahu s Tvrdíkem, ani k půjčce či dalším vztahům se sociálními demokraty.

Blízká setkání s ČSSD

Přestože to může být náhoda, se sociální demokracií se jeho cesty protnuly v poslední době hned několikrát. Jeho záložna loni získala velkou veřejnou zakázku na poskytování státem dotovaných půjček pro zemědělce, a to od ministerstva zemědělství vedeného Jakubem Šebestou, dosazeným sociálními demokraty.

Marsa byl také koncem loňského roku rozpočtovým výborem Sněmovny, který vede sociální demokrat a stínový ministr financí za ČSSD Bohuslav Sobotka, zvolen do Výboru pro finanční trh při České národní bance.

Jako kandidáta do bankovního výboru navrhla Marsu Asociace družstevních záložen, které sám předsedá a rozpočtový výbor ho pak ze tří finalistů schválil.

Sobotka odmítá, že by sociální demokraté Marsu protežovali. Poslanci výboru podle něj neměli možnost nominovat nikoho jiného než lidi, které jim navrhly firmy z finančního trhu. "Měli jsme návrhy z různých bank, ČSOB, spořitelny a jiných finančních institucí a na základě členů výboru jsme vybrali tři finalisty," vysvětlil.

Fakt, že mezi třemi finalisty zvítězil zrovna Marsa, jehož společnost žádá o vydání bankovní licence, nepovažuje Sobotka za problém. "Výbor ČNB je pouze konzultační, nemá možnosti, aby zasahoval do regulace subjektů či do pravomocí ČNB," upozorňuje Sobotka.

Také centrální banka odmítá, že by měl Marsa účastí ve výboru střet zájmů, ať už kvůli licenci nebo případné kontrole hospodaření jeho záložny. "Rozhodnutí jsou plně v kompetenci ČNB," uvedl mluvčí banky Marek Petruš.

Pokud by nakonec Marsa s žádostí o licenci uspěl, potěšil by minimálně šéfa ČSSD Jiřího Paroubka. Ten nedávno kritizoval banky za vysávání českých občanů a vyslovil domněnku, že je to tím, že jsou všechny banky v cizích rukou.

Marsův bankovní dům by byl prvním ryze českým. A možná by měl i nižší poplatky, po kterých Paroubek tak volal.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video