Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Publicista Motl: Klaus ml. měl mé citace o Schwarzenbergovi uvést celé

  18:32aktualizováno  18:32
Spor, zda ředitel gymnázia PORG Václav Klaus mladší měl či neměl právo vyjádřit svůj politický názor na Karla Schwarzenberga v oficiální e-mailové korespondenci gymnázia, byl tak trochu bouří ve sklenici vody. Ne tak už to, jak ředitel interpretuje dějiny. iDNES.cz přináší ukázku z knihy, na niž se Klaus odvolává.

Václav Klaus mladší měl podle publicisty Stanislava Motla z jeho knihy citovat důsledněji. Zcela totiž vynechal postoj druhé strany i minulost Schwarzenbergova otce v odboji. | foto: Martin MrázMF DNES

Václav Klaus mladší se ve svém blogovém článku nazvaném Zpěv (najdete ho zde) tvrdě pustil do otce současného prezidentského kandidáta Karla Schwarzenberga. iDNES.cz o souvislostech případu podrobněji psal zde.

"Nevím, jaké důvody měl (otec) ještě v lednu 1939, kdy cestoval spolu s Krychtálkem (aktivistický novinář a kolaborant; 1947 trest smrti) a Teunerem (Vlajkař a zakladatel Kuratoria; blízký spolupracovník Emanuela Moravce; 1947 trest smrti) za Goebbelsem do Berlína s plánem projednání likvidace II. republiky a vytvoření měnové unie s Německem," napsal doslova Václav Klaus mladší.

Odvolával se přitom na knihu publicisty Stanislava Motla Oběti a jejich vrazi.

Tvrzení syna současného prezidenta je mimořádně závažné. Cestu Karla VI. Schwarzenberga do Berlína podává jako jasný a nezpochybnitelný fakt a ani slovem se nezmiňuje o dobře zdokumentované vlastenecké a později odbojářské činnosti tohoto muže. Klausův text tak budí dojem, že Karel VI. Schwarzenberg byl podle badatele Stanislava Motla kolaborant, který tajně rozbíjel Československo.

Na otázku MF DNES (rozhovor s Václavem Klausem mladším vyjde v sobotní příloze Víkend), proč cituje přímou řeč německého nacisty a vydává ji za historický fakt, Václav Klaus mladší odvětil: "Cituji z knihy pana Motla, kterého považuji za renomovaného publicistu. Nic jiného jsem neudělal." (Více zde.)

Oběti a jejich vrazi (ukázka)

Kniha Stanislava Motla, kapitola "Druhá návštěva - už bez vyhazovu"

Redakce iDNES.cz proto oslovila Stanislava Motla s prosbou o ukázku z jeho knihy, aby si čtenáři mohli udělat jasno z vyznění původního textu, na nějž se ředitel prestižního pražského gymnázia odvolává. Z textu vyplývá, že o Schwarzenbergově údajné cestě mluví jediný muž: Siegfried Zoglmann, bývalý šéf Hitlerjugend v protektorátu.

Poněkud paradoxně tak slova podávající Schwarzenbergovu kolaboraci s nacisty za jasnou věc stojí na jediném zdroji - a sice ústním podání německého nacisty, který se po válce dokázal stát významným poslancem Bundestagu.

Vyjádření Stanislava Motla pro iDNES.cz

Pokud někdo cituje moji knihu, která mimochodem vyšla už takřka před deseti lety, měl by s citací pracovat tak, aby ji takzvaně nevytrhával z kontextu.

V knize Oběti a jejich vrazi vycházím z autentického rozhovoru se Siegfriedem Zoglmannem  (v letech 1939 až 1943 vůdce Hitlerjugend na území protektorátu Čechy a Morava, v 60.-70. letech poslanec německého Spolkového sněmu a nositel jednoho z nejvyšších vyznamenání SRN, Záslužného spolkového kříže). Doslova mi, do záznamového zařízení, řekl - cituji ze zmíněné knihy:

"... Dva měsíce po mnichovské dohodě, bylo to v říjnu nebo v listopadu, předseda vlády Beran poslal do Berlina neoficiální delegaci. Byli v ní tři lidé. Šéfredaktor Venkova Vladimír Krychtálek, Frank Teuner a pak ještě..."

Siegfried Zoglmann se vyznamně odmlčí, aby ještě více zahrál na mou zvědavost. "Pan doktor Karel Schwarzenberg. Tedy Krychtálek, Frank Teuner a doktor Schwarzenberg. Já se o ně v Berlině staral. Oni přijeli s Beranovým návrhem. Ten návrh spočíval v tom, že vaše vláda chtěla zrušit u vás francouzskou vojenskou misi a povolat vojenskou misi německou. Pak chtěli společnou německo-československou unii, hospodářskou, měnovou a dopravní. Byl to návrh. Tajný návrh. Avšak pro ministerstvo propagandy a pro Goebbelse nebyli tito tři lidé vhodnými partnery. Přesto je přijal na úrovni sekretářů státních tajemníků. Ovšem nevím, jestli se tahle informace vůbec dostala k Hitlerovi." (Citát, str. 211)

Ovšem ve stejné kapitole se dále píše:

"Karel Schwarzenberg získal spojeni s několika českými odbojovými skupinami, které, jak bylo prokázano několika svědectvími, aktivně podporoval. A připomeňme ještě, že 6. 10. 1939 patřil K. Schwarzenberg mezi sedmdesát šlechticů, kteří se veřejně přihlásili k českému národu. Kontaktoval jsem - telefonicky - kvůli tomu všemu i syna vzpomínaného doktora Schwarzenberga, bývalého prvního polistopadového kancléře prezidenta Václava Havla a pozdějšího českého ministra zahraničí.

Nabízel jsem panu Schwarzenbergovi, aby zareagoval na slova Siegfrieda Zoglmanna před kamerou. Odmítl. A řekl mi, že Zoglmann, kterého v jednom okamžiku nazval hauptbannführerem, což znamená, že zřejmě věděl, o koho se jedná, prý nemluví pravdu a on mu tedy nevěří. (Citát, str. 213).

Myslím, že při citování mé knihy měla být - už kvůli objektivitě - zmíněná i tato druhá pasáž.

V kapitole se rovněž píše o dr. Schwarzenbergovi v souvislosti s organizací Vlajka. Pro lepší osvětlení celé problematiky přikládám v příloze celou kapitolu zmíněné knihy."

Toto jsem považoval za nutné sdělit.

Stanislav Motl

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.