OTÁZKA:
Dobrý den, rád bych se zeptal jaký máte vztah k problematice bezzásahových zón a řešení situace s kůrovcem. Dle mnohých ekologů a přírodovědců si příroda s tímto problémem poradí sama (ostatně přemnožení kůrovce je pouze důsledkem nepřirozeného složení porostu Šumavských lesů), což ovšem může mít zásadní vliv na přechodnou podobu krajiny. Zde bych ovšem řekl, že je největší problém v lidském egu, které nerado nechává věci volně plynout bez kontroly a těžko se s miřuje s faktem, že některé procesy trvají déle, než je běžná délka lidského žití, že to "nejde hned". Osobně se s tím ztotožňuji, samozřejmě, že to může být přístup mylný, nebo nezahrnující jiné, důležité faktory, ale princip NP a bezzásahové zóny to naplňuje, byť se důsledky projeví příznivě až v řádu desítek let. Děkuji.
Tomáš Kutálek
Hubený Pavel:
Děkuji za otázku. Moje zkušenosti za posledních dvacet let mě přesvědčily, že pokud má vznikat přírodní ekosystém, je bezzásahovost jediná správná cesta. Nicméně můj mandát je přesně daný schváleným plánem péče, který jasně vymezuje rozsah bezzásahových území a jsem rád, že je takový, jaký je. Nepředpokládám, že za mého působení se toto území nějak zásadněji rozšiřovalo, tedy navzdory číslům stanoveným v plánu péče. Tento dokument je pro mě závazný a zásadní, nehodlám jej porušovat. Nicméně na zásahovém území bych rád s lesníky nastavil takový způsob hospodaření v lesích, aby byl co nejblíže přírodním procesům. Pokud jde o kůrovce, je to jasné: v území bezzásahovém se proti broukům nezasahuje, ve zbývajícím území se na převážné většině zasahuje na základě vyhodnocování vlivů na stav přírody a to s různou mírou přísnosti.
7.5.2014 11:24