Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ptačí chřipka u sousedů: proč se máme bát

  1:00aktualizováno  1:00
Ptačí chřipka je u sousedů, v Rakousku. Není to důvod k panice, ale ani důvod k tomu, abychom mávli my lidé rukou a ptáci křídlem. Proč bychom se neměli děsit? Nemoc se sice může přenést z labutí, kachen a slepic na člověka, ale zatím se to děje jen velmi zřídka.

Kachny, ptáci, ptačí chřipka - Kachny, ptáci, ptačí chřipka - ilustrační foto. | foto: Reuters

Výhradně tam, kde lidé s drůbeží žili a nedbali zásadních hygienických předpisů.

I když takto žijí miliony rodin, které jsou na výživě z drůbeže závislé, počet nakažených je relativně velmi nízký. Nezemřely ani dvě stovky lidí.

Američtí vědci nedávno vyslovili hypotézu, podle níž je ptačí chřipka daleko méně agresivní, než se předpokládalo. Domnívají se, že existuje už dlouho, jen jí nebylo přičítáno vymírání drůbeže.

Je tedy mnohem rozšířenější, než si myslíme, a přenos na člověka je tedy úplnou raritou.

Dalším důvodem, proč bychom se neměli bát, jsou dobře připravená opatření proti šíření viru v celé Evropě i u nás. Možnost, že se zde nakazí člověk, není sice nulová, ale proti Asii řádově nižší.

Proč bychom však neměli být bez starostí? Historie lékařské vědy ukazuje, že vražedná chřipková epidemie periodicky útočí na lidstvo. Nejsilnější v roce 1918 si podle některých odhadů vyžádala víc obětí než celá ničivá první světová válka.

Odborníci se shodují, že ani v jedenadvacátém století nemáme dost prostředků k tomu, abychom útoku neustále se měnících virů úplně předešli. Ale musíme proti epidemii bojovat.

Není zdaleka jisté, že jejím původcem bude virus, který zabíjí labutě v Rakousku. Není to však ani vyloučeno. Proto je dobré udělat všechno pro to, abychom tomu zamezili.

Náklady na prevenci jsou možná vysoké a pro leckoho nepříjemné. Navíc se nikdy nedozvíme, jaký je zisk. Je to podobné jako s tajnými službami. Nevíme, kolika atentátům zabránily. O jejich práci se dozvíme, jen když selžou.

Vybíjení či zavírání drůbeže do kotců vyhlíží primitivně a zbytečně, stejně jako zákazy výstav ptactva. Dokud se však nenajde nový Fleming s novým penicilinem proti virům, nemůžeme dělat o mnoho víc.

Může nás však aspoň trochu těšit, že dvě předpokládané metly minulého desetiletí, nemoc šílených krav a SARS, vyšuměly zejména díky na první pohled drastické prevenci.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vrchní část věže je třeba opravit, protože do jejího krovu kvůli poryvům větru...
Plán počítá s dostavbou Staroměstské radnice, křídlo jí chybí od války

Grandiózní i umírněné návrhy se během více než století objevily v souvislosti s novou podobou východního křídla Staroměstské radnice. Místo toho jsou přes 70...  celý článek

Jiří Hynek, šéf Asociace obranného průmyslu, který má být podle Realistů...
V šesté Otázce vyhrál Hynek, zrušil by možnost udělit milost během stíhání

V šestém kole Otázky pro prezidenta zvítězil její nejnovější účastník Jiří Hynek. Podle šéfa Asociace zbrojního průmyslu není třeba pravomoci prezidenta...  celý článek

Lubomír Zaorálek a Andrej Babiš (19. října 2017)
Máte máslo na hlavě, řekl Zaorálek. Co jste dokázal za 27 let? opáčil Babiš

Více než tři roky spolu šéf ANO Andrej Babiš a volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek seděli v jedné vládě, ale to už podle jejich posledního televizního duelu den...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.