Andrew Urbiš v bývalém protiatomovém krytu, kde stráví deset dní v absolutní tmě. (16.3.2009)

Andrew Urbiš v bývalém protiatomovém krytu, kde stráví deset dní v absolutní tmě. (16.3.2009) | foto: Adolf Horsinka, MF DNES

Psycholog Urbiš v krytu: K ránu jsem měl pocit, že na mě padá tma

  • 19
Psycholog a terapeut Andrew Urbiš má za sebou osmdesát hodin ve tmě. Dnes odpoledne ho v protiatomovém krytu opět navštívil redaktor MF DNES. Brzy k ránu ho prý přepadla lehká úzkost. "Zdálo se mi, jako by ta tma na mě padala, měl jsem také pocity, že jsem na nějaké kovové konstrukci vysoko ve tmě nad městem, konstrukce se kymácí a já mohu spadnout dolů," řekl Urbiš.

Urbiš má v krytu jednosměrnou pevnou telefonní linku, takže může telefonovat jen on, k němu se dovolat nelze. "Potřebuji přinést mýdlo, ani za nic se mi nedaří dostat se k mýdlu s dávkovačem, které jsem si vzal do krytu. Je to moje chyba, zapomněl jsem si dávkovač vyzkoušet na světle," smál se Urbiš poznatku, jak i obyčejné mýdlo může zkomplikovat jeho seriózní vědecký experiment.

Urbiš si také vyžádal jablka, protože mu nesedla strava, kterou si do krytu nechal nanosit: nutriční slazené nápoje a pečivo s příměsí hmyzu - jde o součást jiného průzkumu, Mendelovy lesnické a zemědělské univerzity, která se dlouhodobě zabývá možností rozsáhlejšího zapracování hmyzu do lidské výživy.

Desetidenní pobyt Andrewa Urbiše v absolutní tmě je navázáním na stovky let staré techniky tibetských mnichů, ale i novější současné praktiky, například Němce Kalweita, který terapii v mírnější formě také ordinuje svým pacientům.

"On ale například při potížích pacientů se spánkem ordinuje prášky na spaní, což je pro mě naprosto nepřijatelné," říká Urbiš. V něčem ale svému německému kolegovi přece jenom dává za pravdu. "On denně pacienty v kobce navštěvuje, nosí jim jídlo a krátce s nimi mluví. Zjistil jsem, že je to rozumné, člověk by v té absolutní tmě neměl být celou dobu sám."

Sám sobě jsem si naordinoval terapii

Urbiš přiznává, že jej dnes v noci a brzy ráno přepadla lehká úzkost. "Zdálo se mi, jako by ta tma na mě padala, měl jsem také pocity, že jsem na nějaké kovové konstrukci vysoko ve tmě nad městem, konstrukce se kymácí a já mohu spadnout dolů," řekl Urbiš.

deset dní ve tmě

Terapeut a psycholog Andrew Urbiš za sebou nechal v pondělí zavřít dvoje vyztužené ocelové dveře protiatomového krytu. V bývalém ostravském dole Jeremenko stráví deset dní v absolutní tmě a tichu. Zkouší tak na vlastní kůži desetidenní terapii tmou. V místnosti má postel, rotoped a stůl s papíry na poznámky. Na ruce nosí speciální zařízení, které připomíná hodinky, jenomže neukazuje čas, nýbrž lékařům po pokusu pomůže stanovit, jak si Urbišův organismus stanovil bez pojmu o čase denní a spánkový režim. Terapeut má k dispozici balenou vodu, nutriční nápoje a také pečivo připravené akademickým pracovištěm brněnské Mendelovy zemědělské a lesnické akademie. 

Proti úzkosti si sám sobě naordinoval terapii. "Jsou jí například mudry, tedy speciální prstoklady z indické jógy. Také jsem chodil do schodů, je jich tady čtrnáct do první patra krytu," popisoval Urbiš. Dodal, že podle čínské medicíny chůzi do schodů doporučuje například pacientům s osteoporózou, ale nejen jim.

"Chůze do schodů je velmi přínosná, dolů ze schodů už ale nikoli. Nejlepší je vozit se dolů výtahem," smál se Urbiš.

Terapeut pozdravuje všechny své fanoušky i kritiky a vzkazuje jim: "Všude se dnes mluví o krizi. Nebojte se jí, stejně jako se nebojte tmy. Po tmě přijde světlo, tak jako po krizi bude zase lépe."


Nejlepší videa na Revue