Psycholog Urbiš si po týdnu v naprosté tmě přehrává vzpomínky z dětství

Terapeut Andrew Urbiš už má za sebou týden pobytu v naprosté tmě protiatomového krytu bývalého dolu Jeremenko v Ostravě. "Cítím se dobře, nemám žádné potíže, můj experiment přináší výsledky, mám již několik poznatků, které uplatním v zařízení v Čeladné, kde chci terapii tmou nabízet pacientům," říká Andrew Urbiš.

Andrew Urbiš v bývalém protiatomovém krytu, kde stráví deset dní v absolutní tmě. (16.3.2009) | foto: Adolf Horsinka, MF DNES

V posledních hodinách se Urbišovi vracejí zážitky z dětství. "Je to nesmírně zvláštní, upomínám se na příhody ze třetí třídy, vybavuji si jména skoro všech spolužáků, vracím se i dál do dětství."

Terapeut přiznává, že zatímco v prvních hodinách a dnech pobytu v krytu cítil jisté napětí v souvislosti s očekáváním, jak na něj pobyt ve tmě bude působit, nyní má pocity zcela opačné. "Stále více myslím na to, co se bude dít na povrchu, na světle. Jak pobyt v krytu změnil mě, jak na mě okolí tam venku bude působit."

ODPOVĚDI NA DOTAZY ČTENÁŘŮ

Pavlína: Zdravím, oči jsou chrámem do duše. Oči jsou první orgán, který zaznamená nemoc, nebo čištění těla. Je možné, že zánětem spojivek tělo nastartovalo čistící proces?
Za určitých okolností by to tak mohlo být. Já ale vnímám jakýkoli zdravotní problém spíše jako signál organismu, že není v harmonii a že někde něco nefunguje. Z pohledu tradiční čínské medicíny je pak zánět spojivek a podobné problémy očí signálem, že organismus "nevidí" něco podstatného, co by vidět měl.

Hana: Pane doktore, zažíval jste pocity propojení s některými lidmi - živými nebo mrtvými? Držím palce.
Ano, zažíval a stále zažívám - jde o mně blízké osoby, se kterými jsem mentálně propojen.

Hana: Přistihl jste se s myšlenkou "Proč to dělám a mám to zapotřebí?" Děkuji
Od počátku experimentu nepochybuji o správnosti mého záměru, nicméně v několika velice zátěžových situacích jsem přemýšlel o tom, zda mi to stálo za to. 

J. Černý: Dobrý den, pokuste se odhadnout průběh pobytu, pokud byste byl těchto 10 dní v absolutní izolaci (žádný kontakt s okolím, žádný telefon, žádné návštěvy redaktora). Chápu, že pro Vaše účely je tento průběh ideální, ale domnívám se, že být navíc absolutně izolován by bylo úplně odlišné - např. v souvislosti s vnímáním času, reality, sebe sama... Děkuji a přeji mnoho úspěchů.
Naprosto s vámi souhlasím, jenomže naprostá izolace přece nebyla účelem terapie. Jde o terapii tmou, berte tedy v úvahu, že vycházím z naprosté senzorické deprivace. Pokud bychom kombinovali senzorickou a sociální deprivaci, tedy naprostou tmu a samotu, pak by ta zátěž byla mnohonásobná, už by nešlo o léčebný účinek, ale spíše o kombinaci, která se používala při vymývání mozků - tedy při destrukci osobnosti.

Petr Král: Zdravím Vás pane Urbiši. Čas je pojem relativní a pro někoho nemusí mít téměř žádný význam. Nic méně je tu od vzniku vesmíru. Mě by zajímalo po ukončení pokusu na kolik odhadujete svůj čas strávený v izolaci o proti realitě. V těchto podmínkách to bude asi "nekonečný pobyt". Hodně úspěchů přeji.
Odpovím vám v souladu se starými čínskými mistry: Čas je pouze veličina subjektivního prožitku, nic více.

Filip Reisner: Cítíte, že by se Vám pročišťovalo vedle vašeho myšlení také tělo? Myslím tím uvolnění svalů, jakási rezignace těla, povolování? Tělo člověka je plné uzlin, hladkého svalstva, které nemůžeme ovládat a já si myslím že se díky různých křečí ať už fyzických, nebo i psychických mohou tyto naše části těla dostat do stavu nějakého napnutí, které nejsme potom schopni sami, bez nějakého vlivu vrátit do výchozího stavu. Kdysi jsem zažil nepříjemnou psychickou událost a v té nejvyšší úrovni zásahu jsem dostal jakousi křeč v levé části břicha, kterou pociťuji už 4 roky a doktoři nemohou stále na nic přijít.. Děkuji
Milý tazateli, vyjádřil jste to naprosto přesně, je to tak jak píšete. Navštivte mě v Čeladné, podobné potíže, jako je ten váš, jsem již u několika pacientů zaznamenal, pokusíme se to spolu vyřešit.

Marcela Podeszfová: Dobrý den,ráda bych se zeptala v čem podle vašeho názoru spočívají rizika této terapie. Děkuji za odpověď.
Rizik je poměrně hodně. Hrozí například možný psychický kolaps, ale i vyjádření projevu zatím skrytých onemocnění.

Dita, Praha: Dobrý den, jaký vliv má terapie na snění? Myslíte si, že máte například živější, barvitější sny, pozitivní, nebo spíše noční můry, pamatujete si sny lépe?
Terapie tmou, alespoň podle mých zážitků, má na sny velký vliv. Mám stále více snů, jsou barevné a zajímavé a řekl bych, že se stále častěji prolínají s realitou. Tedy že sním a pak jsem vzhůru a uvědomuji si, o čem právě sním.

Viktor Navrátil: Zdravím Vás, zajímají mne Vaše poznatky z vidění ve tmě, ačkoliv je to prakticky nemožné, protože nemáte žádný zdroj světla. Domníváte se, že je možné aby si zrak zvýšil citlivost na jiné vlnové délky? Konkrétně (zřejmě v tomto případě) v oblasti 700-1200 nm? V jedné odpovědi jste napsal, že vnímáte například dveře oproti zdi. Zde může být určitý teplotní rozdíl. Můžete prosím zkusit dát na několik minut své ruce na zeď tak, aby se ta část zdi od rukou trochu ohřála a zkusit, zda-li jste toto místo pak schopen zrakem odlišit? V této chvíli mne napadá jako jediné možné vysvětlení Vaší určité schopnosti vidět určité předměty v absolutní tmě bez jediného fotonu jedině zvýšená citlivost na tepelné záření. Děkuji Vám mnohokrát. Přeji Vám úspěšné zakončení Vašeho pobytu v tmavé a tiché izolaci , který Vám (v dobrém slova smyslu) závidím.
Zabývám se těmi vjemy od začátku svého pobytu v krytu. Vnímám různé barvy a tvary a zkoušel jsem i váš návod na změnu teplot. Kryt je rozsáhlý, v chodbách jsou různé teploty a materiály, přesto stále vnímám rozdíl světlejších a tmavších ploch. Ačkoli s vámi souhlasím, že bez přítomnosti fotonů nelze vidět, stejně rozdíly vnímám, neumím si to vysvětlit.

Rostislav ze Šumperka: Vážený pane psychologu, jak se lze odpoutat od každodenních rituálů a zapomenout na čas v normálním životě, když jsme součástí systému (práce, rodina)? Rád bych utekl před časem, ale to bych se musel odstěhovat mimo civilizaci a skrývat se před úřady, aby ze mně nevymohly daňový únik či sociální a zdravotní pojištění. A navíc - příroda zařídila, že se spí v noci (u většiny lidí).
Jistě, v každém případě to není lehké, jsme otroci systému, jehož jsme součástí. Ale stejně je to možné, záleží na úrovni vašeho chtění. Já přece také mohl dnes večer sedět doma u televize, popíjet vínko a vést se ženou nějaké řeči - přesto sedím tady ve tmě a podstupuji terapii tmou.

Vlaďka: Co děláte ve 24 hodinovém cyklu, když nemůžete číst, psát, studovat, přece se nedá nic nedělat, neustále o něčem přemýšlet musí být stresující, protože člověka napadají ty nejhorší myšlenky. musí to být hrozná nuda, snad je možno opakovat slovíčka v nějakém jazyce, ale nejde to stále ani nelze neustále spát a co potom nespavci? já bych to nevydržela, být sama. ano s knihami, tužkou a papírem, ale jen ve tmě, no to nevím, to je obdivuhodné.
V tom je přece smysl terapie tmou - zastavit tok myšlenek. Je to těžké, ale ujišťuji vás, že to má blahodárný vliv na mysl - senzorická deprivace opravdu pomáhá.

Jirka Jakeš: Promiňte ale nevím, jak pozdravit v úvodu, když jste se od denního chodu odprostil, takže tedy přímo můj dotaz: Kosmické záření je proud energetických částic pocházejících z kosmu, pohybujících se vysokou rychlostí a dopadajících do zemské atmosféry. Jedná se především o protony (85 až 90 procent) a jádra hélia (9 až 14 procent). Zbytek tvoří elektrony, jádra jiných atomů a další elementární částice. Tolik Wikipedie. Někde jsem ale četl, že sítnice lidského oka dokáže dopad těchto částic často zaregistrovat v podobě velice krátkého probliknutí při zavřených očích. Pro nynější nízkou sluneční aktivitu je tedy kosmické záření krom atmosféry příliš necloněné a tak by mně velice zajímalo, jestli si díky tak dlouhému pobytu v temnotě dokážete taková kraťoučká probliknutí uvědomit, respektive zda je tento jev pozorovatelný i ve vašem krytu. Mně se to příliš nedaří, neboť jak zavřu oči, tak zpravidla usnu... Dík za odpověď.
Současné poznatky z kvantové fyziky hovoří ještě o menších částečkách než o jakých píšete. A co se týče světelných vjemů, zaznamenávám je tady, jde o krátké světelné problikávání.

Peterson: Zdravím. Zajímalo by mě, jestli máte otevřené nebo zavřené oči když jste v krytu vzhůru.
Asi do pátého dne pobytu v krytu jsem oči neustále automaticky zavíral, když jsem je na chviličku otevřel, hned jsem je zase rychle zavřel. Od pátého dne je to naopak, chodím po krytu a mám zeširoka otevřené oči.

Marcela Veselá: Co Vás v dobrovolné tmě přecejen nějak/ trochu zaskočilo, co jste vůbec nečekal, nepředpokládal? Bezújmové dokončení pobytu přeje Marcela Veselá z jihočeské Blatné
Věřím, že tak docela mě zatím nezaskočilo nic, ale jedno poměrně velké překvapení tady zažívám. Jde o pocity chladu, jaké zažívám krátce poté, když zpracovávám v mysli nějaké vjemy nebo se snažím formulovat co nejpřesněji odpovědi na dotazy čtenářů iDNES.cz. Podle tradiční čínské medicíny jde o projev ztráty energie. Je zvláštní, že podobné pocity neprožívám po cvičení na rotopedu - jde podle mě o důkaz, že mentální činnost spotřebovává mnohem více energie než činnost fyzická.

Mojo: Zdravím, budete zkoušet mantry ?
Nezkouším, běžně je při pobytu v krytu provozuji, jsou součástí mých dechových cvičení.

Helena Míková: Hezky tmavý den Vám přeji, v tom tichu a naprosté tmě..., přichází mnohem více myšlenek než "normálně" nebo naopak meditujete a mozek a tělo se uklidňují...? Může se člověk tmou "očistit", je to cesta k duchovnímu pochopení čehosi? Přeji hodně pohody a zdárný konec pokusu.
Věřím, že díky terapii tmou se člověk může opravdu očistit od různých předchozích podnětů z okolí, senzorická deprivace umožňuje rozvíjení různých vnitřních prožitků, které jsou za obvyklých okolností utlumeny. Regeneruje se psychika, tělo se zbavuje psychických sedimentů. Je to obdobné, jako když držíte půst a tělo se zbavuje jiných sedimentů a nánosů, tentokrát fyzických - očišťuje se.

Eva Tomášková: Dobrý den, zajímalo by mne o čem pan Urbiš přemýšlí a zda má tendenci mluvit sám se sebou ve chvíli, kdy nemá nikoho jiného, s kým by vedl dialog. Dále by mne zajímalo, jak mu utíká čas ve tmě, zda rychleji nebo pomaleji, popř. stejně. Děkuji
Nejde o přemýšlení v pravém slova smyslu - nechávám na sebe volně působit myšlenky a představy tak, jak přicházejí a volně plynou. Vnímání času se u mě mění, zpočátku utíkal subjektivně pomaleji, zhruba od pátého dne se to překlopilo, čas ubíhá subjektivně rychleji. Sám k sobě nemluvím, občas si prozpěvuji.

Ing. Jindřich Pirner: Dobrý den, chci se zeptat, když děláte takovéto testy, znáte historické pozadí a víte, že pokusy s izolací v naprosté tmě a tichu prováděli i jiní? Konkrétně v 60. letech v USA to prováděl vědec J.C. Lilly v izolační nádrži. Přítel Timothy Learyho. Nebylo by vhodné zřídit izolační nádrž i v ČR? Či neexistuje již někde? Mně se to zdá účinější a dostupnější i veřejnosti, než protiatomový kryt. Vím, jak působí absolutní tma a ticho a tak bych to rád také zkusil. S pozdravem, Ing. Jindřich Pirner
Izolační nádrže neboli takzvané floatační tanky v České republice jsou, sám jsem pobyt v nich několikrát vyzkoušel. Ale jen jednou jsem zažil pocit vznášení se ve vzduchoprázdnu - je totiž nesmírně náročné a složité nastavit teplotu vody v tanku na přesnou bazální teplotu člověka, který v něm má pobývat. Jakmile to není na desetinu stupně přesně, účinek se vytrácí. Ale můžu vás ubezpečit, že já dnes na lůžku v embryonální poloze stejný pocit zažil i bez floatačního tanku.