"Ze strany ředitelů léčeben jsme dlouhodobě žádáni o změnu názvu z psychiatrické léčebny na psychiatrickou nemocnici. My jsme tomu vyhověli. O změnu žádá deset ze třinácti léčeben," uvedl první náměstek ministra zdravotnictví Marek Ženíšek.
"Na pacienty a širokou veřejnost slovo léčebna působí mnohdy negativně. Je to tedy krůček k tomu, aby tato oblast byla destigmatizována," uvedl k důvodu změny Ženíšek.
O přejmenování již požádala například pražská Psychiatrická léčebna Bohnice. Počínaje 1. červencem letošního roku proto bude její oficiální název Psychiatrická nemocnice Bohnice. "Je to symbolická záležitost, jež má vnést do péče jinou náladu," vysvětlil důvody její ředitel Martin Hollý.
Změna nálady ale bude něco stát. Jen v bohnické léčebně odhadují náklady nejméně na desítky tisíc korun. "Budou souviset s tím, co si budeme moci dovolit," uvedl Hollý. Peníze půjdou například na razítka a všechny materiály, v jejichž záhlaví je název léčebny. Pozmění se i webové stránky.
Jenže zatímco ministerstvo a léčebny tvrdí, že změna je pouhou formalitou, Psychiatr Filip Španiel upozornil na jejich hlubší význam. "Tato změna není jen kosmetická, přináší také změnu statusu z doléčovací na akutní péči," upozornil lékař z Psychiatrického centra Praha, kterého se přejmenování týkat nebude.
Třetina lidí končí v léčebnách ne kvůli nemoci, ale ze sociálních důvodů
Zatímco akutní péče řeší urgentní stavy, doléčování vyžaduje na lůžku delší čas na to, aby se člověk zotavil.
Změna statusu by tak teoreticky mohla vést k posílení akutní péče v léčebnách. V nich je 80 nyní procent psychiatrických lůžek a v praxi se stává, že pacient, jenž potřebuje urgentní péči, končí na lůžku následné péče. To vede k problémům při úhradě zdravotních pojišťoven. Pokud by léčebny byly nemocnicemi, při sjednávání smluv se zdravotními pojišťovnami na akutní péči by měly lepší pozici.
V praxi však změna statutu může znamenat také to, že by léčebny upřednostňovaly pacienty s akutními zdravotními problémy nad těmi, kteří jsou hospitalizováváni často spíše ze sociálních důvodů. Na to, že na lůžkách končí i lidé, kteří nepotřebují lékařskou, ale spíše sociální péči, léčebny upozorňují léta. Stejně jako na to, že je takové hospitalizace nadměrně finančně i kapacitně zatěžují. Podle ministerstva zdravotnictví a pojišťoven sociální důvody stojí za třetinou hospitalizací v psychiatrických léčebnách. Většinou jde o případy, s nimiž si systém sociální a zdravotní péče neví rady.
Léčebny tak přejmenováním mnohou získat výhodu. Nevýhoda by naopak mohla být na straně části pacientů. V pondělí se konal v Senátu seminář, kde politici ČSSD upozornili, že plánované reformní změny přinesou zánik lůžek a pacienty vyženou na ulici.
Ženíšek to ve čtvrtek na tiskové konferenci k reformě odmítl a nazval takovou argumentaci "absurdní, zvrácenou a za hranou". "Ti, kteří nebudou muset využívat kapacity léčeben, budou využívat alternativních služeb nebo komunitních center," podotkl místopředseda TOP 09. Podle něj navíc už nyní léčebny z velké části plní roli poskytovatelů akutní péče.
Lékaři jezdí za pacienty domů, služba se osvědčila
Komunitní terénní centrum už rok provozuje bohnická léčebna. Tým jednoho lékaře, šesti psychiatrických sester a dvou sociálních pracovníků vyjíždí za pacienty přímo domů nebo do chráněného bydlení. Ve skromném zázemí s pacienty pracují také přímo v areálu léčebny. V současné době jeho služeb využívá zhruba 60 lidí a centrum v lednu uzavřelo vůbec první smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Předtím službu hradilo ze svých zdrojů.
Léčebna ve čtvrtek také představila nový web bohnicebezhranic.cz. Má pomoci zejména lidem, kteří se museli vyrovnat s duševní nemocí někoho blízkého. Na stránkách jsou konkrétní příběhy, popis nemoci nebo i poradna, v níž lidem odpovídají lékaři. Léčebna web zřídila v rámci dvoumilionového grantu. Podařilo se jí získat díky partnerské spolupráce s jednou ze švýcarských organizací.
Hollý odhaduje, že pokud by se reformu podařilo rozjet a pacienti by mohli být léčeni více v domácím prostředí nebo chráněném bydlení, bohnická léčebna by mohla snížit současnou kapacitu 1 300 lůžek o 10 až 20 procent.
Reformu psychiatrie ministerstvo zdravotnictví v hrubých obrysech představilo loni v říjnu. Plány počítají se změnami celého systému, ministerstvo na ně chce získat šest miliard z norských fondů. Čerpat by se daly od roku 2014 do roku 2020. Jistota peněz zatím ale není.
Ministerstvo nyní dokončuje analýzy, které řeknou, kolik lidí je v Česku vůbec kvůli psychiatrické nemoci hospitalizováno a kolik jejich léčba stojí. Už nyní je ale jasné, že pacientů rok od roku přibývá a do ordinace psychiatra ročně najde cestu 600 tisíc lidí. Konkrétnější podobu reformy představí resort v druhé polovině letošního roku. Do praxe budou opatření zaváděna od roku příštího.
