Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Psychiatr Vacek napsal poněkud zbloudilou knihu o Ahasverovi

  8:35aktualizováno  8:35
Legenda o "bludném" či "věčném" Židovi patří mezi základní mýty evropské kultury. Však také označení Ahasver přešlo i do relativně běžného jazyka coby výraz pro člověka, který není s to zakotvit. Nedávno vydaná původní česká práce Mýtus Věčného Žida (Legendy o Ahasverovi) však významu této legendy příliš neodpovídá.

Ahasver na německé kresbě z roku 1910 | foto: Wikipedia.org

„Na úlomku skály poutník sedí; skála, poutník, oba stejně šedí. Kdo to? Dost je v tvář tu vymořenou, vráskovitou, bledou, vysouženou zřít a uhodnout, že…“. Takto charakterizoval slavnou postavu Věčného Žida – Ahasvera český básník Václav Bolemír Nebeský ve své epické básni Protichůdci (1844), jednom z nejslavnějších českých textů, které vznikly o tomto legendárním židovském ševci, jenž prý odehnal Ježíše putujícího na Golgotu od svých dveří, a Ježíš ho zato měl potrestat slovy: „Budeš putovat, dokud se znovu nevrátím“.

Ahasver na břehu mořském, kresbě vytištěná kolem roku 1900

Ahasver na břehu mořském, kresbě vytištěná kolem roku 1900

O knize

Jaroslav Vacek : Mýtus "Věčného Žida" (Legendy o Ahasverovi)

Dauphin Daniela Podhradského, Praha 2012, 200 stran, náklad 800 výtisků, doporučená cena 198 korun.

Obálka knihy Mýtus Věčného Žida

Obálka knihy Mýtus Věčného Žida

O vzniku a vývoji této legendy nedávno vydal psychiatr a autor publikací O nemocech duše a Velké psychiatrické případy Jaroslav Vacek (1931) knihu Mýtus Věčného Žida (Legendy o Ahasverovi). Látku si autor rozdělil do kapitol Ahasver se vynořuje z dějin, Ahasver vstupuje do literatury a umění a Ahasver vniká do psychiatrie a je nutné přiznat, že se mu podařilo shromáždit nemalé množství materiálu, který se k legendě vztahuje, a v tomto směru jistě vyvinul velké úsilí a píli. Už sama o sobě může být četba těchto textů coby komentovaná ahasverovská antologie poučná a podnětná.

Jenže o moc dál Vacek bohužel nepostoupil: excerpované texty příliš neroztřídil, a hlavně se je nepokusil uvést do vzájemného vztahu. Místy tedy kniha působí jako chronologicky se vršící výpisky z četby, kde jsou citáty z knih, stručná shrnutí jejich obsahu a autorova svérázná hodnocení daných děl prostě řazena vedle sebe. Tak o románu Zelená tvář od Gustava Meyrinka Vacek prohlašuje: „Líčení nesčetných realitě vzdálených událostí, samá esoterika, mystika, pseudoreligiózní fabulace, pro současníka nestravitelné; Descartes by se musel v hrobě obracet.“ Na takový názor má samozřejmě každý právo, proč se však autor s takovým přístupem vůbec pouští do natolik „realitě vzdáleného“ tématu, jakým Ahasver ze samotné své podstaty je, zůstává poněkud záhadou. (V jedné ze svých starších knih týž Vacek dlouze referoval o ne zrovna jednoduchém konceptu daseinsanalýzy Ludwiga Binswangera, aby se pak řečnicky dodal: „Je asi zbytečné se ptát, zda jste pochopili smysl Binswangerových úvah.“) Dále se sice v Mýtu Věčného Žida dozvíme, že určitá kniha není víc než „ohřívaný žvást“, případně že míchá „páté přes deváté“, ale většinou jen málo o tom, jak se vlastně postava Ahasvera celkově vyvíjela, nebo jaké je místo určitého textu v rámci – pokud můžeme použít dnes módního pojmu – „ahasverovského diskurzu“.

Ve Vackově knize se obtížně hledá logická struktura, či alespoň základní klíč, jak se v textu orientovat – mnohem přehlednější a strukturovanější je z tohoto hlediska třeba nepříliš dlouhý, ale hutný a obsažný esej Ahasver – věčně na cestách od novináře Jana Fingerlanda. Ve Vackově knize nicméně najdeme jistou typologii různých ahasverovských interpretací: Ahasver jako neklidný poutník (Chamissso), hlasatel pokání a svědek křesťanství (Brentano), kritik své doby (Goethe), trpící člověk a Žid. Jde ovšem opět pouze o citaci (z práce německého publicisty Wernera Ziruse), aniž by se Jaroslav Vacek pokusil tyto teze rozvinout či propojit s pasážemi, které z děl daných spisovatelů sám vybral.

Ahasver na Rembrandtově kresbě

Ahasver na Rembrandtově kresbě

Pisatel do publikace zařadil i některé tituly, v nichž vlastně Ahasver přímo nevystupuje, ale třeba rozvíjejí téma dlouhověkosti a potenciální nesmrtelnosti (jako Čapkovu hru Věc Makropulos), případně rozebírá psychiatrické případy pacientů trpících depersonalizací, kteří „vlastně vůbec nežijí“, už vlastně „nejsou lidmi“, můžou jen „řvát jako zvířata“, jež mají k typu Ahasvera poměrně daleko, spíše se blíží řekněme zombiím. Kupodivu – a to právě o kvalitě Vackova přístupu něco vypovídá – v úvodu citovaného Nebeského Protichůdce byste v jeho přehledu hledali marně.

Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Američtí váleční veteráni navštívili památník druhé světové války ve
ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V bublině žije i Václav Klaus. To jsou témata...  celý článek

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.
Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se společností a myšlením vychází nově na...  celý článek

Sbohem, Kavárno... (Za ilustrační snímek byl zde použit záběr, na němž se 4.
Sbohem! Editor Kavárny on-line Josef Chuchma se loučí

K třicátému červnu 2013 byla uzavřena dosavadní existence Kavárny on-line, která vznikla z mé iniciativy, coby editora "papírové" Kavárny v MF DNES. Chtěl...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.