Muži a ženy, kteří spolu žijí "na hromádce", většinou nemají děti.
V nejlidnatějším Moravskoslezském kraji Český statistický úřad napočítal něco málo přes 16 tisíc "manželství" bez dokladů. Přes deset tisíc takových lidí žije ještě v Praze, středních Čechách a Jihomoravském kraji.
Nejméně často žili jako druh a družka lidé na Zlínsku a Vysočině.
Celkově vzrostl za posledních deset let počet Čechů spolu jsou bez dokladů o čtyřicet tisíc. Podle předchozího sčítání v roce 1991 napočítali statistici necelých 85 tisíc takovýchto svazků.
I to, že mladí lidé méně vstupují do manželství je celorepublikový trend.
"Během devadesátých let se počet sňatků výrazně snížil," potvrdila už na jaře MF DNES předsedkyně České demografické společnosti Jitka Rychtaříková.
V devadesátých letech podle ní klesl počet lidí, kteří prošli aspoň jedním manželstvím, z 90 až 95 procent na 65 až 70 procent.
Rok 2001: Minimum sňatků
Statistický úřad už před časem uvedl, že oproti roku 1990 žije v republice přibližně o šest procent více svobodných žen a mužů, vdaných či ženatých je dokonce o osm procent méně. Více je naopak rozvodů.
Rekordní byl rok 2001. Manželství uzavřelo nejméně párů od konce první světové války.
Sociologové tvrdí, že republika prožívá podobný proces jako západní Evropa v minulých desetiletích. Mladí lidé mezi dvaceti a třiceti roky odkládají sňatek, založení rodiny a raději žijí sami, s rodiči anebo s partnerem - bez sňatku. Raději se věnují studiu, cestování nebo vlastní kariéře.
V knize Evropa na prahu sjednocení, která porovnává životní styl ve východní a západní Evropě, sociologové Milan Tuček a Hana Friedlaenderová píší, že ve věku 25 až 29 let je v Česku zhruba čtrnáct procent jednočlenných domácností. A bylo by jich nejspíš více, kdyby byli mladí lidé bohatší a mohli si pořídit vlastní byty.
"V dotaznících mladí svobodní lidé uvádějí, že časem chtějí mít svatbu a děti," potvrdila i Jitka Rychtaříková. Dodala ale, že je otázka, zda toto předsevzetí také naplní.
Naše populace stárne
Česká společnost prošla za deset let výraznou proměnou a značně se přiklonila k západoevropskému životnímu stylu se všemi výhodami i nevýhodami.
Problémem je například to, že populace podobně jako ostatní Evropané stárne. Počet práceschopných lidí v zemi se tak za deset let snížil zhruba o sto tisíc na nynějších 5,3 milionu.
Podle prognóz by mělo v roce 2030 připadat na sto zaměstnanců zhruba šedesát důchodců.