Aby se přitom nenudili, mají od pánů a paniček dovoleno, že si mohou dojít do zverimexu, kde dostanou, na co mají chuť. Když jsou majitelé hotovi s nákupy, staví se v prodejně a vyrovnají účet.
"Pravidelně se u nás objevuje přes deset psů. Musím je znát a také vědět, co jim chutná. Někteří jsou zmlsaní a nespokojí se s obyčejnou kostičkou," vysvětluje prodavačka Markéta Kamišová. Majitelé psů dobře vědí, jak si jejich mazlíčci zkracují čekání.
Někteří jim proto už ve zverimexu otevřeli účet. Buď mají předplaceno, nebo jednou za čas uhradí všechno najednou. Prodavači znají tváře jejich majitelů. Jména by se jim ale pletla, a tak je majitelka Dášenky paní Dášenková a Peginu zase doprovází paní Peginková.
Útěky za pamlsky
"Vedle toho tu fungujeme také jako školka. Někteří lidé se bojí, aby jim psa neukradli. To se tu už párkrát stalo. A tak si ho odloží k nám a jdou do supermarketu," říká Markéta Kamišová.
I tenhle byznys má své stinné stránky - někteří pejskaři si stěžují, že už nemohou mazlíčky v klidu venčit. Jakmile pustí psa z vodítka, utíká do Družby a chce svačit.
Takový problém má třeba Martina Klimešová, která pevně drží svého jezevčíka, když prochází kolem vchodu do zverimexu. "Ví, že tu mají dobroty. Kdybych ho pustila na volno, asi bych ho nikdy nedostala domů," říká s úsměvem paní Klimešová.
