Světem hýbe otázka národní bezpečnosti, terorismu, my si vystačíme se psy. Výsledkem je opět, u nás již tradiční, kocourkovská hysterie.
"Dáme psům košíky, krátká vodítka, pokud možno je zavřeme do sklepů a k tomu udělíme páníčkům velké pokuty". Není to snad totální diskriminace? Efekt? Žádný!
Problémem jsou volně pobíhající psi, bez majitele, ti tu budou vesele pobíhat dále. Dokonce i bez košíků a vodítka. (Ze zákona je totiž utrácení volně pobíhajících psů zakázáno). Zato psi, kterým byla věnována maximální starost, budou potrestáni a zbytek života stráví jako ve vězení.
Tedy shrnuto, podtrženo: Uměle vyvolaná hysterie, jež zapomněla správně uvést fakta neštěstí a stala se tak vynikající bulvární zprávou, rozpoutala nesmyslnou kampaň proti psům, která nemá ve světě obdoby. Vydejme konečně zákon, který bude k užitku všech stran.
Oprostěme se od zavádějících emocí (zpráva typu Pes roztrhal dítě je naprosto absurdní). Realita je mnohem černobílejší. Sedmileté dítě, které dráždilo nějakou dobu psa pistolkou, bylo kousnuto a následkem vykrvácení zemřelo. Tohoto neštěstí je mi upřímně velice líto. Je však třeba hledat vinu u lidí, žádné zvíře nemá být nikdy drážděno, týráno, či dokonce zneužíváno!
Jak z tohoto nemalého problému ven? Zavedla bych zákon, který bude nutit každého majitele k zodpovědnosti. Zavedení pravidelných kontrol psích průkazů, ve kterých budou řádně zaznamenaná očkování a zkoušky z poslušnosti ke zlepšení situace dozajista povede. Lidem s nedostatkem času přejde chuť pořizovat si psa a úředníci budou vykonávat záslužnou práci. Tímto nabádám i ostatní lidi k úctě ke zvířatům a zodpovědnosti ve výchově svých ratolestí. Hysterický řev a úprk při spatření psa, ani nadšené hlazení psa cizího jistě k zodpovědné výchově nepatří.
