Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Islámský stát ovládl trh s pšenicí, kupuje si loajalitu sunnitů

  21:17aktualizováno  21:17
Islámský stát se nezajímá pouze o ropná pole, díky kterým financuje své operace. Důležité jsou pro něj i farmy, sklady s obilím a mlýny. Radikálové na nich ponechávají státní zaměstnance. Dostatkem chleba a levnými potravinami si kupují loajalitu především sunnitských Arabů.

Islámský stát ovládá řadu farem, sil a mlýnů. | foto: AP

Podle údajů OSN Islámský stát (IS) nyní ovládá čtyřicet procent irácké roční produkce pšenice, což je vedle ječmene a rýže nejdůležitější plodina v zemi. Militanti se totiž nezajímají pouze o zabrání území, ale také o hospodaření a vládnutí.

„Pšenice je strategická. Oni s ní dělají, co mohou,“ řekl agentuře Reuters Alí Bind Dian, šéf farmářské unie v Machmúru, malém městě mezi Irbílem a Mosulem. „Určitě se chtějí předvést a předstírat, že jsou vláda,“ doplňuje.

V provincii Ninive IS ovládá všech devět sil a sedm dalších má pod kontrolou v jiných provinciích. Machmúrské silo má kapacitu 250 tisíc tun, což představovalo osm procent roční produkce Iráku v roce 2013. Na něj islamisté zaútočili 7. srpna. Podle jeho ředitele Abdula Rizzy Kadra Ahmada se islamisté snaží, aby měli chleba pro sunnity v oblastech, které ovládají.

Islámský stát

Jeho slova potvrzuje i šéf farmářské unie v Havídže Ahsan Muhirí: „Distribuují mouku Arabům v oblasti. Dělají to velmi organizovaným způsobem“. Islámský stát prodává mouku o polovinu levněji, než kolik stála dříve. „Pšenice je levná, protože ji ukradli,“ říká jeden z farmářů.

Obyvatel Mosulu potvrdil, že ceny potravin jsou nízké, protože islamisté obchodníkům určují ceny. „Nyní zde vládnou. Jdou do pekárny a řeknou: Prodávej za tyto ceny,“ tvrdí.

Státní zaměstnanci dál pracují

Islámský stát začal užívat plodiny na zaplnění svého rozpočtu a také, aby ničil své protivníky, především jezídy a křesťany, kterým úrodu zabírá. Islamisté na místě nechávají státní zaměstnance, aby mu pomáhali s chodem. Tato taktika dělá z IS daleko větší hrozbu než představuje al-Káida. Ta se zaměřovala na útoky a sebevražedné atentáty. Nicméně IS se snaží být nejen ozbrojenou, ale také vládní skupinou. 

Státní zaměstnanci, kteří zůstávají na silech ovládaných islamisty, jsou v kontaktu s ředitelem instituce odpovědné za výkup a prodej pšenice v Iráku Hasanem Ibrahimem. Někteří dokonce dojíždí do Bagdádu. Podle Ibrahima v důsledku leteckých úderů USA a jejich spojenců někteří radikálové opustili pozice v Mosulu a Kirkúku.

„Dávám instrukce svým lidem, aby byli potichu a vycházeli s těmi lidmi, protože  jsou velmi nebezpeční. Mohli by je zabít. Naším cílem je udržet pšenici,“ řekl Ibrahim.

Po začátku ofenzivy islamistů dostal ředitel pokyn, aby přestal vyplácet platy zaměstnancům, kteří jsou v oblastech ovládaných IS. „To by mi ztížilo práci. Nemůžeme dopustit, aby mlýny přestaly pracovat. Potřebuji, aby moji lidé zůstali na místě jako ochránci, aby přesvědčili Islámský stát, že pšenice je důležitá pro všechny.“ Ibrahim přesvědčil své šéfy a platy zaměstnancům může nadále posílat.

Nicméně farmáři, kteří svou úrodu odevzdali, své peníze nedostali. Ministerstvo obchodu se snaží je vyplatit. „Rádi bychom pomohli farmářům, ale ne IS,“ tvrdí Ibrahim.

Volali mi, ať se vrátím, říká křesťanský farmář

Křesťan Saláh Paulis si musel vybrat mezi svou vírou a úrodou. Minulý měsíc s rodinou utekl před postupujícími islamisty ze své farmy, která leží nedaleko Mosulu. Radikálové ji zabrali. O dva týdny později farmářovi zazvonil telefon a ozval se muž, který se představil jako bojovník IS.

Jak Islámský stát bohatne na ropě

Islámský stát si denně přijde na nejméně 1,5 milionu dolarů z prodeje pašované ropy, přestože barel prodává až o 75 dolarů levněji, než je běžná cena. Islamisté ovládli šest z deseti velkých syrských ropných polí, v Iráku mají čtyři. Ropu pašují pomocí potrubí, v barelech na oslech, v náklaďácích či je splaví po proudu do sousedního Turecka. Pašování mezi zeměmi má dlouholetou tradici. Zesílilo hlavně v době, kdy na Irák byly uvaleny sankce. Turecké úřady dělají, že problém nevidí. Islámský stát držel jejich rukojmí, ti jsou ale nyní již na svobodě. Nyní Turecko zvažuje zásah proti IS.

„Jsme v tvém domě. Proč tu nepracuješ a nestaráš se o svou farmu,“ zeptal se ho. „Přijď zpět a my ti zajistíme bezpečnost. Musíš konvertovat a zaplatit pět set dolarů (necelých jedenáct tisíc korun, pozn. red.),“ pokračoval. Když farmář odmítl, muž mu oznámil: „Bereme si tvou pšenici. Nekrademe ji, protože jsme ti dali možnost volby“.

O svou úrodu počátkem srpna přišel i kurdský farmář Saíd Mustafa Husajn. Dalekohledem sledoval, jak ozbrojenci nakládají jeho pšenici do čtyř náklaďáků a odváží ji směrem k arabským vesnicím. Husajn neví, co se stalo s jeho pšenicí. Nicméně ví, že Islámský stát ovládá čtyři mlýny v oblasti. Proto si myslí, že jeho pšenici umleli na mouku a tu prodali.

Farmář tvrdí, že měl 54 tun pšenice na své farmě ve vesnici Pundžina, která leží severovýchodně od Irbílu. Nemohl ji prodat vládnímu silu či soukromým obchodníkům kvůli probíhajícím bojům v oblasti. Radikálové si z jeho farmy vzali i dvě stě kuřat a 36 holubů. „Horší bylo, že jsem tomu nemohl zabránit. Vzali i dva generátory ve vesnici, které jsme dostali po dlouhém vyjednávání od kurdské vlády,“ tvrdí Husajn.

Příští sezóna je v ohrožení, varuje irácká vláda

Obyvatelé Pundžiny se bojí vrátit, přestože oblast nyní ovládají pešmergové. „Myslíme si, že Islámský stát tam zanechal miny,“ tvrdí soused farmáře Abdulláh Námik Mahmúd.

Fotogalerie

Podobné příběhy vypráví lidé napříč uprchlickými tábory v Kurdistánu. „Utekli jsme s penězi a zlatem, ale nechali jsme tam pšenici, nábytek a vše ostatní,“ řekl farmář a učitel na základní škole dvaašedesátiletý Júnis Sajdulláh. „Vše, co jsme vybudovali za dvacet let díky mému platu a našemu farmaření, je pryč. Jsme zpátky na nule,“ naříká na zemi ve stanu tábora OSN poblíž Irbílu.

Irácká vláda se obává o příští sezónu, protože například v provincii Ninive žilo sto tisíc farmářů a velká část z nich před IS uprchla a není nikdo, kdo by zasel na další rok.

Islamisté nyní okupují třetinu území Iráku a podobného území i v Sýrii. Své příjmy získávají nejen z pšenice, ale také z „daní“ od majitelů podniků, z výkupného za západní zajatce, z rabování a hlavně z prodeje ropy. Díky těmto příjmům můžou financovat své vojenské operace. Ropné rafinérie jsou i proto jedním z hlavních cílů leteckých úderů USA a jejich spojenců v Sýrii (více zde).

Kde se vzal Islámský stát a o co mu jde:

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.