Posuďte sami. Jedete v poklidu na Dé jedničce, protože se ve špičce jinak jezdit nemá nebo by se nemělo, ovšem za vámi je prvok ve Fordu, který šíleně přejíždí lajny aby se prodral dopředu, což se mu vzhledem k milionu dalších na vozovce nedaří. Po několika pokusech vám vjet do kufru, vás to přestane bavit, tak mu ukážete prostředníček, tedy gesto běžně používané v anglosaském světě, které neznamená nic víc a nic méně než „up yours“, do češtiny volně „běž na WC“.
Prvok ovšem je neznalý této věci v důsledku toho zdivočí, po sjezdu na ulici vedoucí k Thomayerově nemocnici vás předjede, zatarasí vám cestu svým autem, potom vyleze sám a protože má tři metry a dva v ramenou (což se zcela hodí k jeho vyholené hlavě a kožené bundě) zatarasí i průjezd vozů z druhé strany.
Vy vystoupíte z auta též ve snaze ho požádat tentokrát verbálně, aby šel pryč. Prvok ovšem použije všech nadávek, které zná, a on je zná všechny, protože nic jiného v hlavě nemá a pak vám dvěma ranami pěstí urazí zpětné zrcátko na řidičově straně. Vám nezbude, než nevěřícně přihlížet a zavolat 158 a zároveň požádat za vámi stojícího řidiče o navštívenku pro případné svědectví. Když ho o tuto slušně požádáte, máte pocit, že mluvíte do dubu, protože kolega řidič na váš požadavek vůbec nereaguje a hledí přímo před sebe. To už ovšem máte puls kolem 200 za 30 vteřin, prvok, spokojený se svým dílem se s obtížemi nasouká do auta a odjede.
Tohle přesně se mi stalo. Vletěl jsem tedy do auta a jal se prvoka sledovat, přičemž jsem se dopustil přestupku, protože jsem na lince 158 do mobilu popsal auto, poskytl naši pozici a dal jim jeho SPZ. Co následovalo potom je neuvěřitelné, leč stalo se.
Prvok věděl o co jde, tak statečně ujížděl, mně se ale podařilo se na něj pověsit a průběžně asi 5x informovat lidi na 158, kde jsem naléhavě žádal o vyslání jedné jediné hlídky. Prvok ujížděl Nuslemi, pak Pankrácí kolem budovy soudu a police na Kongresové, po Táborské, zpátky na Českobudějovickou, zpět na ulici Na Pankráci a tohle udělal pětkrát se mnou v patách.
Ten operátor na lince 158 mě dvakrát ujistil, že věc vyřeší operativně. Po cca půl hodinovém pronásledování se prvokovi podařilo ujet. Zastavil jsem sám a zavolal znova 158. Tam mně doporučili, abych celou situaci nahlásil na Policii ČR na Praze 4, přičemž mi dali, jak jsem zjistil po dalších dvaceti minutách, špatnou adresu. Když jsem konečně stanici našel, uvnitř se žoviálně protahovali tři příslušnící, auto v poklidu venku. Po objasnění situace mně bylo řečeno, že musím počkat, protože mají moc práce. Já sám jsem byl na cestě do zaměstnání – zabývám se výukou angličtiny. Důvod jejich přepracovanosti byl v kleci uzavřený potlučený Ukrajinec, který vzdychal, že má špatné srdce a dožadoval se cigarety. Takže jsem to vzdal, odjel do kanceláře a napsal sám trestní oznámení na neznámého pachatele.
Takže tímto prosím o radu. Co dělat v případě kdy nemáte ruční zbraň, neumíte karate a nedostane se vám pomoci od strážců pořádku ani jiných občanů. Na přání rád poskytnu i SPZ prvoka. Jsou takovéto případy ( a zdá se, že je jich víc a víc) indikací, že se zvolna vracíme do džungle?Jo a to zrcátko stálo 2 200 korun, takže smutně přemítám, co by za ty peníze mohl mít můj 6ti letý synek k Vánocům...
