Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Itálie si připomíná rok od tragédie u Lampedusy, uprchlíci umírají dál

  8:02aktualizováno  14:29
V pátek si Itálie a spolu s ní i celý svět připomíná první výročí tragické havárie lodi s uprchlíky u ostrova Lampedusa. Při neštěstí přišlo o život 366 lidí. Politici tvrdí, že od té doby v otázkách přistěhovalců udělali velké pokroky. Lidskoprávní organizace však tvrdí opak. Důkazem jsou i počty uprchlíků, kteří během letošního roku zemřeli ve vodách Středozemního moře.

Ve středu se s přeživšími tragédie u Lampedusy setkal i papež František (1. října) | foto: Reuters

Na Lampeduse si oběti loňské nehody v pátek připomínají přeživší cestující z potopené lodi, příbuzní mrtvých, obyvatelé malého ostrova i politici. Na místě havárie házeli lidé z rybářských člunů do vody kytice a na mořské dno byla instalována tabulka, která má neštěstí s více než třemi stovkami mrtvých připomínat. Projevy politiků, kteří promluvili z pódia v přístavu, ale provázelo nesouhlasné bučení místních.

Skupina levicových demonstrantů narušila například projev předsedy Evropského parlamentu Martina Schulze, podle nějž si Itálie kvůli přílivu ilegálních uprchlíků zaslouží podstatnou pomoc. „Je naprosto jasné, že musíme pomoci. Je ale třeba říci, že rychlé řešení slibovat nemůžeme,“ uvedl Schulz, podle nějž bude řešení otázky ilegální migrace jedním z hlavních úkolů nové Evropské komise pod vedením Jeana-Claudea Junckera.

Fotogalerie

Italská ministryně zahraničí Federica Mogheriniová, která na postu šéfky unijní diplomacie už brzy nahradí Catherine Ashtonovou, naléhala, aby Brusel vyvinul tlak na Libyi, odkud podstatná část uprchlíků přijíždí. „Ze 130 tisíc běženců, kteří od začátku roku dorazili do Itálie, jich většina odjela z Libye. Musíme na novou libyjskou vládu tlačit, aby dodržovala ženevské konvence. Zároveň musíme zajistit podmínky pro to, aby v Libyi mohla působit mise UNHCR (Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky),“ uvedla Mogheriniová.

Šéfka poslanecké sněmovny Laura Boldriniová apelovala, aby osmadvacítka převzala odpovědnost za uprchlickou vlnu ve Středomoří a pomohla jihoevropským státům, aby se s ní vypořádaly. „Středozemní moře netvoří hranici jen pro Itálii, ale pro celou Evropu,“ zdůraznila.

Obraz hrůzy a operace Naše moře

Záchranáři 3. října 2013 spatřili obraz hrůzy. Dvacet metrů dlouhá loď byla přeplněná více než 500 pasažéry, připomíná zpráva organizace Amnesty International. Nedaleko od pobřeží už nemohla plout dál. Aby na sebe upozornili, zapálili uprchlíci na palubě deku. Oheň se však vymkl kontrole, vypukla panika a loď se převrhla. Stovky lidí spadly do moře, mnoho migrantů z Eritreje a Somálska utonulo (více o tragédii zde).

„Je to horor,“ řekla tehdy starostka Lampedusy Giusi Nicoliniová v slzách. „Přivážejí stále další těla,“ dodala. Smutek a šok nezavládl jen na středomořském ostrůvku, ale v celé Evropě. V Itálii poté nařídili státní smutek, zemřelým se dostalo státního pohřbu (více o něm zde). Jen pár dní poté došlo ve Středozemním moři k další katastrofě s desítkami mrtvých (více o dalším případu najdete zde).

Itálie v reakci na to zahájila akci Mare Nostrum (Naše moře) a od té doby střeží dotyčnou oblast mnohem přísněji. Mezi Maltou, Sicílií a libyjským pobřežím je v nasazení mnohem více lodí a letadel, bezpilotních letounů a vrtulníků vybavených přístroji s infračerveným viděním.

Projekt Mare Nostrum je však v ohrožení kvůli příliš vysokým nákladům. Intenzivní monitorovací operace stojí podle Italů každý měsíc více než milion eur (27,5 milionu korun). Itálie proto požaduje větší finanční podporu od Evropské unie. Přesněji řečeno stála. Italské Ministerstvo vnitra totiž v polovině srpna oznámilo, že operace za současných podmínek nemůže dál pokračovat (více o možném ukončení operace se dočtete zde)

Chybí konkrétní opatření i bezpečné cesty

Odborníci na uprchlíky upozorňují u příležitosti smutného výročí především na počet migrantů, které se od té doby podařilo zachránit: „Nesmíme se zase vrátit ke stavu, který by vedl k nevídaným katastrofám,“ varuje expert Beat Schuler z Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v Římě. Podle něj program Mare Nostrum přispěl významně k řešení situace. Teď je prý ale třeba nabídnout další způsoby řešení. „Především je potřeba, aby zafungovala evropská solidarita. Nesmíme nechat země jako Itálie nebo Řecko ve štychu," říká Schuler.

„Až na Mare Nostrum neexistuje žádné konkrétní opatření,“ kritizuje ředitel italské rady pro uprchlíky CIR Christopher Hein. Smuteční řeči a lítost musí skončit. A akce Mare Nostrum se musí stát pouhým začátkem opravdového řešení. „Je to jen náplast, nemoc ale neléčí,“ říká Hein. Téma se podle něj musí dostat na pořad jednání ministrů vnitra Evropské unie 9. a 10. října v Lucemburku. To je podle současných zpráv skutečně v plánu.

Organizace na ochranu lidských práv Amnesty International nedávno kritizovala evropské státy, že podrobují uprchlíky krutému „testu přežití“. Protože neexistují bezpečné trasy do Evropy, „je riziko utonutí cenou, kterou musí spousta uprchlíků a migrantů zaplatit, aby dostali azyl nebo možnost získat práci,“ stojí ve zprávě Amnesty.

Utečenci umírají, Středozemní moře drží smutný rekord

Navzdory italské operaci Mare Nostrum přišlo ve Středozemním moři od začátku letošního roku o život rekordní množství přistěhovalců, konkrétně 3 072 lidí. Oznámila to Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Od začátku roku organizace zaznamenala po celém světě úmrtí 4 077 utečenců, ve Středozemním moři jich tak zahynuly tři čtvrtiny z nich.

Organizace proto vyzvala vlády, aby „zastavily tuto epidemii zločinu, jehož obětí se stávají lidé“. „Náš vzkaz je jasný: umírají přistěhovalci, kteří nemusí,“ uvedl generální ředitel IOM William Lacy Swing. „Je načase dělat něco víc, než jen počítat oběti. Je načase zapojit celý svět, abychom zastavili toto násilí proti zoufalým migrantům,“ dodal.

Navíc skutečný počet obětí bude nejspíš ještě vyšší. Organizace pro svou novou studii použila statistické údaje sesbírané vládami a dalšími agenturami. Množství vlád ale sběr dat o přistěhovalcích neřadí mezi své priority, uvedla IOM ve svém prohlášení (kompletní zprávu IOM v angličtině si můžete přečíst zde)

Podívejte se, jak záchranáři prohledávali vrak lodi u Lampedusy:

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.