Podílejí se na něm i Spojené státy, Japonsko, Rusko, Čína a Korea.
Cadarache se ještě musí prosadit proti soupeři z Asie, proti japonskému Rokkašó-mura a kanadskému Claringtonu. Rozhodnutí o místě výstavby reaktoru má padnout do konce roku.
Ten, kdo vyhraje, nezíská jen vědecké prvenství. ITER je totiž druhý největší světový projekt po mezinárodní vesmírné stanici ISS. Pět miliard dolarů, které do něj budou během příštích deseti let investovány, znamená mimo jiné vytvoření tisíců pracovních míst.
ITER je zkratka pro Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor. Jak ukazuje jeho jméno, je to stále jen experiment. Mnozí však doufají, že je to také poslední stupeň před výstavbou prvních komerčních reaktorů, kde dochází nikoli ke štěpení atomů, nýbrž k jejich slučování.
Tento proces je energeticky ještě vydatnější než jaderné štěpení. Je však také velmi náročný. Neexistuje totiž materiál, který by odolal teplotě kolem sta milionů stupňů Celsia, při níž může jaderná fúze fungovat.
Celý proces se proto může odehrávat pouze v prostoru, jehož "stěny" tvoří neviditelné elektromagnetické pole. Jen v něm je totiž možné dosáhnout jak obřích teplot, tak dostatečného stlačení deuteria a tritia, dvou izotopů vodíku.
Dosavadní vodíkové reaktory spotřebovávaly víc energie než vyráběly. U ITER to má být poprvé obráceně: při každé asi osm minut trvající jaderné fúzi se má vyrobit 500 MW elektřiny. ITER by měl začít fungovat v roce 2014.
