Celý svět se zájmem přihlíží, kam první svobodné volby arabského jara zemi nasměrují. Právě v Tunisku se vlna revolucí před rokem vzedmula. Volby ale do určité míry zastínil protest konzervativních muslimů proti soukromé televizní stanici Nessma.
Ta před dvěma týdny odvysílala animovaný film Persepolis o dívce dospívající během islámské revoluce v Íránu. V jedné scéně malá hrdinka rozmlouvá s bohem, kterého si představuje jako vousatého dědu vykukujícího z oblaků. Zobrazování boha v lidské podobě je ale v islámské kultuře tabu a konzervativní muslimové se otřásli hněvem.
Saláfističtí klerici stanici nařkli, že vede kacířskou a zákeřnou válku proti islámu a slouží sionistickému spiknutí, a vyzvali své stoupence k protestům v ulicích. Do ulic ale vyrazily také tisíce mladých Tunisanů demonstrujících za svobodu slova a občanské svobody.
Fotogalerie |
Protesty saláfistů, kteří dosud v předvolebních debatách stáli stranou a chtěli také ukázat svaly, tak podle serveru The Foreign Policy mohou způsobit přesně opačný efekt. Mobilizovaly mnoho dosud apatických mladých lidí, kteří se obávají, že islámští radikálové by v liberální zemi nastolili teokracii.
Polovinu kandidátů tvoří ženy
V nedělních volbách budou Tunisané vybírat své zástupce do parlamentu, který by měl do roka připravit novou ústavu. Současná ústava z roku 1959 poskytovala silné pravomoci prezidentovi a ten poslední svíral mocenské otěže dlouhých 23 let.
Z voleb také vzejde přechodný kabinet, který zemi dovede k regulérním volbám. Volby sleduje se zájmem nejen Západ, ale i Arabové, kteří doufají v demokratické změny ve svých vlastních zemích. Analytici se shodují, že klidné a svobodné volby povzbudí protesty proti autoritářským režimům v Sýrii, Jemenu, Bahrajnu a dalších zemích.
Tunisko, která se těší velké oblibě i u českých turistů, je jednou z nejliberálnějších arabských zemí. Kandidátku každé strany musí z poloviny tvořit ženy, a i proto je velká šance, že zástupkyně něžného pohlaví obsadí mnoho z 217 křesel ústavodárného shromáždění. Sedmnáct poslanců přitom zvolí Tunisané žijící v zahraničí.
Tunisané si budou vybírat z více než stovky stran a straniček. List The Guardian tuto situaci přirovnává ke krátkodobé erupci desítek partají v Španělsku po konci autoritativní vlády Franciska Franka.
Po vítězství pošilhávají islamisté
Favoritem voleb je islamistická Strana obnovy (Hizb An-Nahdá), která disponuje nejlepší organizační strukturou a těší se rozsáhlé podpoře. Za minulého režimu byla partaj zakázána a její šéf Rašíd Ghannúší se v březnu vrátil z dvacet let trvajícího exilu v Británii.
Partaj hlásá, že Tunisko by mělo do budoucna stavět na své arabské a muslimské identitě. Ghannúší ale zároveň ujišťuje, že chce respektovat demokracii a jeho hnutí najde rovnováhu mezi islámem a realitou moderního světa. I proto se také distancoval od protestů proti filmu Persepolis. Nakolik si tím získal přízeň liberálnějších voličů, se teprve ukáže.
Nejzavedenější sekulární partají je Demokratická pokroková strana, obdoba evropských sociálních demokracií. V posledních týdnech se na ni v průzkumech dotáhlo i levicové Demokratické fórum pro práci a svobody. Obě strany byly na rozdíl od islamistů za bín Alího režimu povoleny.
Nedělní volby jsou teprve prvním krokem při budování nového politického systému v zemi, kde arabské jaro před rokem vypuklo. "Pro lidi, kteří dosud neměli žádnou zkušenost s demokracií, to bude složitý proces," přiznala BBC mladá novinářka Syrene Mohamed.
