Podle nynějších propočtů by Česká republika na vstupu prodělala - v roce 2004 by to bylo (oproti roku 2003) rovných 343 milionů eur, tedy asi deset miliard korun. Rok před vstupem získají Češi od unie 158 milionů eur, aniž za to do pokladny EU odvedou třebas jen jediné euro.
Po vstupu sice dostanou více než tři sta milionů, sami však zaplatí asi půl miliardy eur svých příspěvků do rozpočtu EU. V roce 2005 už sice rozdíl mezi příjmy a odvody zanikne a Češi získají o 49 milionů více, než co odvedou. Jenže i tato částka bude o 110 milionů eur nižší než příjmy z roku 2003.
Až v roce 2006, kdy mají Češi získat čistých 244 milionů eur, budou jejich reálné zisky z EU vyšší než v roce 2003. Komise ujišťuje, že vstup nijak nezhorší finanční stav dnešních uchazečů. A vyvrací všechny obavy ze svých propočtů. "Je to pracovní dokument. Jen definujeme a navrhujeme metodologii, abychom propočetli postavení uchazečů. Má to daleko k rozhodnutí. Nepředurčuje to nijak konečný výsledek," uvedl mluvčí komise Jean-Christophe Filori.
I český velvyslanec při EU Libor Sečka soudí, že "to nevyjadřuje názor nikoho". Podle něj se jedná jen o doporučení pro jednání uvnitř unie. Je však otázka, zda to tak pochopí i členské země. Ty na unii vždycky rády šetřily. Možná i proto komise pojala svůj dokument vyčíslující možné příspěvky pro nové členské země velmi úsporně. Zkrátka v něm ztrácejí téměř všichni kromě velkého Polska a opravdu chudého Pobaltí.
"Jsme v procesu přesvědčování členských zemí. Nejdřív musíme pracovat s nimi - je nutné jít krok za krokem," hájil to jeden z unijních zdrojů. Paradoxním výsledkem tohoto přístupu je třeba to, že Češi mají přispívat i na "rebate", tedy na částku asi tří miliard eur, které EU každý rok vrací Velké Británii. "Budeme na něj přispívat - státy, které to platily dosud, si sníží břemeno," uvedl Sečka.
Kandidáti až na konec
Až když komise získá pro svůj skoupý přístup členy EU, budou na řadě uchazeči. Jim chce Brusel nabídnout systém kompenzací, který má případné ztráty vyrovnat. "Chceme kompenzační mechanismus, abychom se vyhnuli zhoršení pozice uchazečů," uvedl Filori.
V prvních verzích dokumentu bylo údajně i Polsko mezi "ztrácejícími". Varšava však dokázala unii vysvětlit, jak nepříznivě by něco takového zapůsobilo na veřejné mínění v jejich zemi. A tak se Polsko při dodržení všech pravidel EU posunulo ze "ztrát" do "zisku".
O poskytování kompenzací se v Evropské unii vážně uvažuje, ale jejich poskytnutí ani jejich výše nejsou jisté - řada států k tomu začíná mít výhrady. "Toto je ale alfa a omega: bez kompenzací vlak dál nejede," tvrdí Sečka. I když EU náhrady schválí, a tak uzavře propast mezi prodělečnými Čechy a ziskovými Poláky, jeden rozdíl tu zůstane. Zatímco Poláci budou své peníze dostávat podle práva unie, Češi je obdrží jen z unijní milosti.
|
KDO VSTUPEM ZÍSKÁ A KDO NE? (rozdíl čistých příjmů od EU v roce 2003 a 2004) • Česká republika - 343 milionů eur • Polsko + 24 milionů eur • Slovensko - 1 milion eur • Slovinsko - 174 milionů eur |
