Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

První rok papeže: výzvou je pro něj islám

  10:08aktualizováno  10:08
Katolický svět má už rok nového papeže. Zesnulého Jana Pavla II. nahradil kardinál Joseph Ratzinger, dnes papež Benedikt XVI. Co se změnilo během prvního roku na vztahu církve a Vatikánu k okolnímu světu? Přinejmenším to, že Benedikt XVI. má velké cíle na mezinárodním poli.

Papež přednáší Urbi et Orbi - Papež Benedikt XVI. přednáší poselství Urbi et Orbi. (25. prosince 2005) | foto: Alessandro BianchiReuters

Kardinál Joseph Ratzinger byl pověstný tím, že i když byl jedním z nejbližších spolupracovníků Jana Pavla II., účasti na papežských zahraničních cestách se vyhýbal. Raději pracoval v tichu své pracovny obklopen knihami. Na tom se po jeho usednutí na trůn muselo ledacos změnit.

Znát je to i na jeho vzájemně ostražitém vztahu s rodným Německem. Na jednu stranu Němci mohou pociťovat zadostiučinění, vždyť od roku 1523 mají konečně zase svého papeže, jenomže němečtí katolíci, zvláště ti progresivněji orientovaní, neměli Ratzingera v roli strážce pravověrnosti moc rádi.

Loňská srpnová návštěva Německa však působila téměř idylickým dojmem, k čemuž přispělo i umírněné Benediktovo vystupování. Navíc, asi aby dokázal, že není žádný bývalý člen Hitlerjugend, jak mu spílal bulvární tisk, navštívil za pobytu v Kolíně jako druhý papež v historii také synagogu.

Papeže čeká řešení potíží v Rusku i v Číně
Zdá se, že ještě důkladnějšího průlomu chce Benedikt XVI. dosáhnout ve vztahu k Rusku a Číně. Obojí bude zřejmě za cenu citelných ústupků ze strany Vatikánu.

V Rusku to znamená rozptýlit obavy pravoslavné církve. Ta se totiž často domnívala, že katolíci chtějí "lovit" v ruských vodách nové věřící. Katolíci si také musí dát pozor na budování nějakých okázalých církevních struktur.

Benediktovi paradoxně prospívá, že je Němec a jeho vztah k pravoslaví není zatížen dědictvím minulosti tak, jako je tomu mezi Rusy a Poláky. Rusové si od katolické církve také slibují, že by mohla přispět ke zmírnění civilizačního konfliktu mezi islámem a Západem.

V Číně bude zase papež řešit obtížný problém takzvané vlastenecké církve, tedy katolíků věrných komunistickému režimu. Katolíci uznávající papeže jsou tam naproti tomu již desetiletí pronásledováni.

Pokud by došlo k jednáním, byl by to pro papeže úspěch. Od roku 1951 spolu Vatikán a komunistická Čína neudržují diplomatické styky.

Dříve neústupný muž se chce vyvarovat konfliktů
Od počátku pontifikátu se zdá, že se Benedikt XVI., považovaný dříve za neústupného muže, chce vyvarovat vyhrocení jakéhokoli konfliktu. Po teroristických útocích v Evropě odmítl veřejně tezi o střetu civilizací a terorismus považuje za dílo jednotlivců a skupin.

Ačkoliv se zdálo, že nový papež bude méně cestovat, program jeho cest se rozrůstá o další položky. Je nápadné, že mimo Evropu se v dohledné době nechystá. Letos ho čeká Polsko, Německo a Španělsko.

Nejzajímavější však bude cesta, která má v listopadu přijít na řadu jako poslední. Benedikt přijal pozvání k návštěvě Turecka.

Nejde jen o to, že je to islámská země a sídlo cařihradského patriarchy, ale také stát, u kterého kdysi ještě jako kardinál zpochybnil ambice stát se členem EU. Turecko tehdy označil jako zemi "v neustálém protikladu s Evropou" a doporučil, aby "se stalo hybnou silou arabských států, celku se svou vlastní kulturní identitou".

Bude zajímavé sledovat, zda papež tváří v tvář Turkům a hlavně ve své nové roli rétoriku nějak změní. Od prvních dní Benediktova pontifikátu je spor s islámským světem stejně velkým tématem, jako bylo potýkání se s komunismem pro Karola Wojtylu.

Ve světle toho jsou jiné pontifikovy "zahraniční" potíže drobnou lapálií: sexuální skandály duchovních v USA, státem schválené svazky homosexuálů ve Španělsku, spory s jinými křesťanskými církvemi.

Minulý rok ukázal, že taktiku komunikace papež vzdor slabému hlasu umí. Jde jen o to, kolik mu bude dopřáno času. Zatím vypadá svěží.

Papežův rok v datech

  • 19. 4. 2005 - Joseph Ratzinger zvolen papežem jako Benedikt XVI. - více zde
  • 24. 4. 2005 - uveden do úřadu. - více zde
  • 9. 5. 2005 - zahájil proces blahořečení Jana Pavla II.
  • 6. 6. 2005 - potvrzuje veřejným vystoupením svou kritiku "kulturního relativismu".
  • 18. 8. 2005 - přijíždí na návštěvu Německa. - více zde
  • 23. 10. 2005 - poprvé vyhlašuje nové světce.
  • 24. 3. 2006 - jmenuje nové kardinály. - více zde
Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Řidič z Barcelony mohl prchnout do Francie, policie rozmístila zátarasy

Španělská policie stále pátrá po pachateli čtvrtečního útoku v Barceloně. V troskách domu v Alcanaru našla pozůstatky dvou lidí. Jeden z nich mohl být imám...  celý článek

V Charlottesville řádili bílí extremisté. Trump je pod palbou kritiky (12....
Znepokojuje nás Trumpův duševní stav, uvádí členové Kongresu

Stále více mě i mé kolegy znepokojuje duševní tav prezidenta Donalda Trumpa, svěřil se v neděli Adam Schiff, člen výboru pro zpravodajské služby americké...  celý článek

„Náš pochod vpřed nic nezastaví!“ Severokorejská propaganda se vysmívá...
Celou Ameriku máme v dosahu. Kim nechal natisknout nové úderné plakáty

Zářivé barvy, dramatické výjevy a bombastická hesla. To jsou hlavní atributy severokorejské propagandy. Režim Kim Čong-una v atmosféře zjitřených vztahů se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.