Boj Španělů (a možná i Bergera) s Aztéky, jak ho zachytil tlaxcalský kreslíř. Domorodí Tlaxcalané byli spojenci Španělů.

Boj Španělů (a možná i Bergera) s Aztéky, jak ho zachytil tlaxcalský kreslíř. Domorodí Tlaxcalané byli spojenci Španělů. | foto: Archiv Iva Bartečka

První rodák z českých zemí v Americe dobýval s Cortésem říši Aztéků

  • 152
Historické zmínky o "prvním Čechovi v Americe" bude možná třeba přepsat nebo doplnit. Záznamy dosud mluvily o Brňanovi, který v Novém světě byl v roce 1536. Děkan olomoucké filosofické fakulty Ivo Barteček ale vypátral, že obyvatel českých zemí přišel na americký kontinent už s conquistadorem Hernánem Cortésem.

Bartečkův objev je čerstvá záležitost. Iberoamerikanista a děkan Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci studoval německé předválečné záznamy, když narazil na zajímavou poznámku.

IVO BARTEČEK:

Ivo Barteček

"Aby se informace o mužích conquisty uchovaly, museli spáchat mimořádně hanebný či mimořádně ušlechtilý čin. Osud byl k Juanu Alemanovi příznivě nakloněn. Díky jeho kariéře zůstalo jeho jméno uchováno."

"Německý výzkum ze 30. let minulého století zmiňuje v souvislosti s Cortésovými výboji jméno Johanna Bergera aus Hotzenplotz. Jeho jméno je rovněž uvedeno v rejstříku osob, který identifikuje čtyřicet nejvýznamnějších osobností německého jazyka v Mexiku mezi léty 1519-1657. Uvádí se, že sloužil jako voják u Cortése," říká Barteček.

Jenže Hotzenplotz, místo, které by podle zvuku mohlo být kdekoliv v Německu nebo třeba Rakousku, ve skutečnosti není nic jiného než obec Osoblaha.

"Zatím nelze říct, jaké byl národnosti," říká Bartečkův kolega Josef Pojsl. V Osoblaze totiž dříve vedle Čechů žilo nemálo Němců, byla tu i židovská komunita. Biografický slovník conquistadorů Nového Španělska (1925) navíc píše, že z Hotzenplotz se výpravy účastnil "Juan Aleman", což by podle příjmení (či možná přezdívky) spíš naznačovalo německy mluvícího vojáka.

Osoblaha na mapě

KISCHŮV ČECH Z ROKU 1536

Historické prvenství - pokud se změní - se neposune o mnoho let. Například Egon Ervin Kisch za 2. světové války psal o Andreasi Morabovi (Alemanovi) z Brna, který v Mexiku stanul před inkvizicí. Česky mluvící klenotník a člen královské stráže se v roce 1536 zřekl svých "luteránských omylů" (jak to nazvala inkvizice) a v procesu ztratil veškerý majetek, zaznamenal Kisch.

Záznamy také mluví o jistém Augustinu Herrmanovi, který v roce 1633 přistál v Novém Amsterodamu (New Yorku). Spoluzakládal tabákovou společnost Virginia a ze zisku si koupil 20 tisíc arů pozemků. Také podrobně zmapoval území budoucích států Virginia a Maryland.
První větší vlna českých emigrantů přišla do Ameriky o sto let později v podobě Moravských Bratří, značně již poněmčených protestantů, potomků Husitů, kteří byli vyhnáni z Čech po Bílé Hoře. (kpc)

Tak či tak si ale Berger za oceánem před téměř půl tisícem let počínal navzdory svému mládí úspěšně. "Ve věku sedmnácti let dorazil do Mexika, kde se později dostal do francouzského zajetí. Po svém osvobození se zúčastnil výzkumných cest a výbojů ve Venezuele a Kolumbii a pak se vrátil zpět do Mexika, kde se usadil ve městě Puebla de los Angeles," doplňuje Ivo Barteček.

Zde zřejmě završil svou kariéru, když se stal místním corregidorem (sudím, purkmistrem) - třebaže tuto informaci bude třeba ještě ověřit. "Jednalo se o osobu mimořádně úspěšnou. Johann Berger aus Hotzenplotz jako jeden z mála conquistadorů dokázal conquistu přežít a vytěžit pro své potřeby příslušný úřad," zhodnotil kariéru dobyvatele z českých zemí Barteček.

Mapa se zákresem Cortésovy výpravy

Podle něj je zarážející, že název Hotzenplotz dosud unikal pozornosti českých iberoamerikanistů.

Nástraha: tendenčnost podkladů

Zůstává otázkou, s jakou motivací se mladý muž do Mexika vydal. Cortés v tom měl jasno: "Nepřiplul jsem do Ameriky, abych ryl zemi jako sedlák. Připlul jsem, abych získal zlato!" prohlásil rezolutně před branami Tenochtitlánu. Ale co mladík z Osoblahy?

Vědci totiž musí být při studiu dobových podkladů z českých zemí opatrní. "Česká iberoamerikanistika je tak již od svých krameriovských počátků v zajetí rozpolcenosti. Je si vědoma skutečnosti, že se země Koruny české spolupodílely na podrobení a vyloupení Nového světa (materiální i duchovní cestou) a instinktivně straní utlačovaným indiánům," vysvětluje Barteček.

CORTÉSOVA EXPEDICE PROTI AZTÉKŮM

Hernán CortésV roce 1518 dostal španělský šlechtic Hernán Cortés za úkol navázat obchodní styky s indiány na pobřeží Mexického zálivu. Guvernér Kuby Diego Velázquez ho tak chtěl - podle některých zdrojů - použít na rutinní práci, kterou by mu Cortés připravil půdu pro dobytí středoamerického vnitrozemí (a tedy i slávy).

Cortés, vědom si životní příležitosti, ale guvernéra přesvědčil, aby mohl (bez bližší specifikace) přistoupit "ve skutečném zájmu království k výjimečným opatřením". Když Velázquez pojal podezření, bylo už pozdě - Cortés neuposlechl rozkazy, nalodil se na připravené lodě a odplul za závistivých pohledů ostatních Španělů na západ. Po přistání u dnešního Veracruzu se někteří guvernérovi věrní námořníci pokusili odplout zpět, proto Cortés zničil své lodě.

Následně začalo válečné tažení, na jehož začátku Cortés disponoval 500 muži, 14 děly a 12 koňmi. Nejprve Cortés vyplenil chrámové město Cholula, v listopadu 1519 pak dorazil k metropoli Tenochtitlánu - tehdy jednomu z největších měst na světě (odhady hovořily o 60 až 300 tisících obyvatel).

Od vládce Montezumy nejprve přijal dary, aby ho následně vzal jako rukojmí proti případné aztécké vzpouře. Odrazil útok další španělské expedice, která ho měla zatknout, a ze zajatců doplnil své síly (motivoval je ziskem aztéckého zlata).

Aztékům se sice podařilo vyvolat vzpouru, která Cortése zahnala do spřátelené Tlaxcaly, zde ale conquistator přeskupil své oslabené síly a vytáhl znovu do boje za pomoci místních válečníků. Obsadil aztécké území a nakonec i oblehl a dobyl Tenochtitlán.

Otevřel tak cestu k dobytí Nového světa, k němuž spolu s krutostí dobyvatelů a honem za zlatem přispěly i evropské nemoci, vůči nimž původní obyvatelé nebyli odolní (třeba neštovice).


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video