Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kvůli rase se válčilo už v době kamenné, naznačují kosti ze Sahary

  18:38aktualizováno  18:38
Mezinárodní tým archeologů a antropologů z Francie, Velké Británie a USA zkoumáním 13 tisíc let starých kosterních pozůstatků ze severu Súdánu možná odhalil vůbec první velký válečný konflikt v dějinách lidstva. Ten navíc mohl mít i rasový podtext.

Kosterní pozůstatky objevil už v roce 1964 slavný americký archeolog Fred Wendorf. | foto: British Museum

Kosterní pozůstatky objevil na východním břehu Nilu na severu Súdánu už v roce 1964 slavný americký archeolog Fred Wendorf. Těla 59 předchůdců člověka ležela v hrobech na místě dnes známém jako pohřebiště Džebel Sahábá. Na cenné kosterní pozůstatky se v uplynulých letech zaměřili antropologové z univerzity ve francouzském Bordeaux.

Kam se poděla "čistá rasa"? Dnešní lidé jsou směs různých druhů

S použitím nejmodernějších postupů objevili na kostrách celou řadu stop po zásazích hrubě opracovanými kamennými šipkami, píše server The Independent. Podle vědců se jedná o potvrzení předešlých spekulací, že nález koster je důkazem vůbec prvního velkého válečného konfliktu v dějinách lidstva. Výzkum ukázal, že oběti byly napadeny nepřátelskými útočníky a následně pohřbeny vlastními lidmi do předem připravených hrobů. Na základě stáří jednotlivých koster lze navíc stanovit, že osadníci nezemřeli po jednorázovém útoku, ale v rozpětí několika měsíců až let.

Svůj vlastní výzkum s ještě zajímavějším výsledkem vedli výzkumníci z Velké Británie a Spojených států. Zjistili, že jedním z možných motivů konfliktu mohly být rasové odlišnosti. Oběti totiž pocházely z řad původní subsaharské populace, která je předchůdcem dnešních Afričanů černé barvy pleti. Původ útočníků lze podle vědců stanovit o něco málo obtížněji. Na základě výzkumu si však myslí, že pocházeli ze zcela jiné rasové a etnické skupiny – zřejmě ze severu Afriky či z řad Evropanů žijících u pobřeží Středozemního moře.

Válku mohl vyvolat i nedostatek zdrojů vody

Obě skupiny sice patřily k druhu Homo sapiens, vypadaly však velmi rozdílně, a to jak po fyziologické stránce, tak po kulturní a lingvistické. Obyvatelé subharských oblastí měli dlouhé končetiny, relativně krátké trupy, oblá čela a nápadně široké nosy. Agresoři naopak měli poměrně krátké končetiny, delší trup a plošší tváře. Podle historiků byla oblast na severu Súdánu častým dějištěm srážek mezi těmito odlišnými skupinami.

Boje motivované rasou jsou však jen jednou z možných variant dlouhého válečného konfliktu v těchto oblastech. Ty totiž mohly pohánět i klimatické změny, konkrétně růst teploty a s tím spojené vysychání zdrojů vody. Kmeny tak byly nuceny putovat k velkým vodním zdrojům, jakým byl například Nil. Podle vědců bylo jen otázkou času, než masivní příliv lidí do relativně malé oblasti vyvrcholil v násilí a boj o vodu.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.