Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kvůli rase se válčilo už v době kamenné, naznačují kosti ze Sahary

  18:38aktualizováno  18:38
Mezinárodní tým archeologů a antropologů z Francie, Velké Británie a USA zkoumáním 13 tisíc let starých kosterních pozůstatků ze severu Súdánu možná odhalil vůbec první velký válečný konflikt v dějinách lidstva. Ten navíc mohl mít i rasový podtext.

Kosterní pozůstatky objevil už v roce 1964 slavný americký archeolog Fred Wendorf. | foto: British Museum

Kosterní pozůstatky objevil na východním břehu Nilu na severu Súdánu už v roce 1964 slavný americký archeolog Fred Wendorf. Těla 59 předchůdců člověka ležela v hrobech na místě dnes známém jako pohřebiště Džebel Sahábá. Na cenné kosterní pozůstatky se v uplynulých letech zaměřili antropologové z univerzity ve francouzském Bordeaux.

Kam se poděla "čistá rasa"? Dnešní lidé jsou směs různých druhů

S použitím nejmodernějších postupů objevili na kostrách celou řadu stop po zásazích hrubě opracovanými kamennými šipkami, píše server The Independent. Podle vědců se jedná o potvrzení předešlých spekulací, že nález koster je důkazem vůbec prvního velkého válečného konfliktu v dějinách lidstva. Výzkum ukázal, že oběti byly napadeny nepřátelskými útočníky a následně pohřbeny vlastními lidmi do předem připravených hrobů. Na základě stáří jednotlivých koster lze navíc stanovit, že osadníci nezemřeli po jednorázovém útoku, ale v rozpětí několika měsíců až let.

Svůj vlastní výzkum s ještě zajímavějším výsledkem vedli výzkumníci z Velké Británie a Spojených států. Zjistili, že jedním z možných motivů konfliktu mohly být rasové odlišnosti. Oběti totiž pocházely z řad původní subsaharské populace, která je předchůdcem dnešních Afričanů černé barvy pleti. Původ útočníků lze podle vědců stanovit o něco málo obtížněji. Na základě výzkumu si však myslí, že pocházeli ze zcela jiné rasové a etnické skupiny – zřejmě ze severu Afriky či z řad Evropanů žijících u pobřeží Středozemního moře.

Válku mohl vyvolat i nedostatek zdrojů vody

Obě skupiny sice patřily k druhu Homo sapiens, vypadaly však velmi rozdílně, a to jak po fyziologické stránce, tak po kulturní a lingvistické. Obyvatelé subharských oblastí měli dlouhé končetiny, relativně krátké trupy, oblá čela a nápadně široké nosy. Agresoři naopak měli poměrně krátké končetiny, delší trup a plošší tváře. Podle historiků byla oblast na severu Súdánu častým dějištěm srážek mezi těmito odlišnými skupinami.

Boje motivované rasou jsou však jen jednou z možných variant dlouhého válečného konfliktu v těchto oblastech. Ty totiž mohly pohánět i klimatické změny, konkrétně růst teploty a s tím spojené vysychání zdrojů vody. Kmeny tak byly nuceny putovat k velkým vodním zdrojům, jakým byl například Nil. Podle vědců bylo jen otázkou času, než masivní příliv lidí do relativně malé oblasti vyvrcholil v násilí a boj o vodu.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

El Helicoide je dnes sídlem tajné služby SEBID a je obklopen slumy
Věž hrůzy nad Caracasem. Z perly architektury je mučírna tajné policie

Spirálovitá budova El Helicoide měla být ozdobou Caracasu a symbolem pokroku země s největšími zásobami ropy na světě. Odvážná architektonická vize se však...  celý článek

Frída je v Mexiku hrdinkou (22. září 2017).
Mexiko má novou hrdinku. Labradorka Frída zachránila už dvanáct lidí

Slovy chvály nešetřil mexický prezident Enrique Peña Nieto na adresu fenky labradorského retrívra Frídy. Ta se stala hitem sociálních sítí díky svému...  celý článek

Jihokorejská televize oznamuje zemětřesení v KLDR (23. září 2017).
Trumpova výstraha Kimovi. Americké bombardéry proletěly u Severní Koreje

Mezinárodním vzdušným prostorem nad mořem u východního pobřeží Severní Koreje proletěly americké strategické bombardéry doprovázené bojovými stíhačkami....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.