Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

První polistopadový ministr zahraničí Jiří Dienstbier zemřel

  15:03aktualizováno  17:30
V pražské Vinohradské nemocnici zemřel v sobotu ve věku 73 let po delší nemoci první polistopadový ministr zahraničí Jiří Dienstbier. Bývalý disident za komunistického režimu a jeden ze zakladatelů Charty 77 působil před tím i jako novinář. Dosud byl senátorem za ČSSD.

Jiří Dienstbier | foto: MF DNES

Dienstbier se do dějin zapsal především jako první československý ministr zahraničí po listopadu 1989, za jehož působení se kácela železná opona a zemi opouštěla sovětská vojska. Později byl tři roky zvláštním zpravodajem OSN pro lidská práva v bývalé Jugoslávii.

"Jiří Dienstbier byl jednou z klíčových postav Listopadu. Respektoval jsem ho přes rozdílnost mnoha názorů. Bez něj bude naše politická scéna rozhodně méně barevná. Patřil na ní ke generaci gentlemanů," reagoval na úmrtí prvního polistopadového ministra zahraničí prezident Václav Klaus.

Exprezident Václav Havel zase vzpomněl na dobu, kdy spolu s Dienstbierem a Václavem Bendou seděli ve vězení. Úmrtí blízkého přítele ho zaskočilo.

"Umřel mi dávný kamarád, se kterým jsem toho hodně prožil. S ním a s Václavem Bendou jsem byl svého času ve vězení a i v nejtěžších chvílích nás posiloval svou stále dobrou náladou. Po několika nedávných setkáních jsem tušil, že je nemocný. Přesto mne dnes velmi zaskočilo, že jsem zůstal z této trojice jediný," vzkázal Havel prostřednictvím své tajemnice Sabiny Tančevové.

Byl vždy odvážným gentlemanem

Dienstbierovy kolegy jeho smrt zaskočila

Jiní Dienstbierovi kolegové a přátelé připomínali, že to byl právě on, kdo před dvaadvaceti lety spolu s představiteli Spolkové republiky Německo symbolicky přestřihl nedaleko Rozvadova drátěné zátarasy železné opony. Podobně likvidoval ostnatý plot i na hranicích s Rakouskem.

Zpráva o úmrtí senátora zasáhla i do konference pražské ČSSD, její delegáti za Dienstbiera drželi minutu ticha.

Jiří Dienstbier stříhá železnou oponu (17. prosince 1989)

Jiří Dienstbier stříhá železnou oponu na rakouských hranicích (17. prosince 1989)

Dienstbier byl senátorem za Kladno, mandát mu měl skončit až v roce 2014. ČSSD měla po podzimních volbách 41 senátorů, tedy s převahou jednoho křesla absolutní většinu. Úmrtím Dienstbiera o ni přišla. Prezident musí termín doplňovacích voleb do Senátu určit podle volebního zákona do jednoho měsíce. Volby se musejí konat nejpozději 90 dnů poté, kdy zanikl mandát senátora.

Dienstbier byl prvním ministrem zahraničí po pádu komunistického režimu v roce 1989 a zároveň místopředsedou vlády až do konce roku 1992. Mezi lety 1993 a 1996 šéfoval nevýznamné straně Svobodní demokraté.

Poté zastával post zvláštního zpravodaje Komise pro lidská práva OSN pro Jugoslávii, Bosnu a Hercegovinu a Chorvatsko. V roce 2007 se jeho jméno skloňovalo v souvislosti s možnou kandidaturou na prezidenta.

Závěr svého politického života ale strávil v podhradí. V senátních volbách 2008 se jako nestraník dostal na kandidátce ČSSD do Senátu na Kladensku. Byl předsedou senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.

JIŘÍ DIENSTBIER před listopadem 1989

20. dubna 1937 - 8. ledna 2011

Významný český politik a novinář se narodil v Kladně. Na konci padesátých let studoval žurnalistiku na Filozofické fakultě UK. Ještě jako student vstoupil v roce 1958 do KSČ a až do roku 1969 se živil jako redaktor a komentátor Československého rozhlasu. Byl korespondentem na Dálném východě, v Evropě i Spojených státech.

Jiří Dienstbier na archivním snímku z ledna 1996V šedesátých letech se zapojil do demokratizačního proudu a v roce 1968 se postavil proti okupaci sovětskými vojsky. Zároveň se podílel na protiokupačním vysílání Československého rozhlasu. Tím si vysloužil vyloučení z KSČ i propuštění z rozhlasu. V roce 1977 se Dienstbier připojil k signatářům Charty 77 a dvakrát byl i jejím mluvčím.

V disentu pracoval jako redaktor ilegálního časopisu Čtverec, spoluzaložil Československý helsinský výbor, publikoval několik knih a vydával samizdat. Zároveň zakládal Výbor na obranu nespravedlivě souzených, takzvaný VONS. Režim ho "podvracení republiky" poslal v roce 1979 na tři roky do vězení. Poté už se mohl živit jen manuálně. Byl topičem, nočním hlídačem, baličem knih nebo řezačem kovů.

Dienstbier byl čtyřikrát ženatý, vedle syna Jiřího, který letos vedl kandidátku ČSSD do pražského zastupitelstva, měl dcery Moniku, Kristínu a Ivetu (v roce 1998 zemřela).

Zdroj: Wikipedie a ČTK

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Teploty se budou na přelomu srpna a září průměrně pohybovat okolo 24 °C

Průměrné denní teploty během následujících čtyř týdnů klesnou, zůstanou však na dlouhodobém průměru. Průměrné by na přelomu prázdnin a školního roku měly být i...  celý článek

Nová kniha vydaná olomouckou filozofickou fakultou má ukázat mylnost stereotypů...
Kniha o slovenských Romech má bourat stereotypy i formou, čte se odzadu

Neobvyklou knihu vydala olomoucká filozofická fakulta. Shrnuje výsledky studie vědců zkoumající romské obyvatele čtyř slovenských vesnic a na příkladech...  celý článek

Nový hangár na letecké základně v Čáslavi
NATO chválí letecké základny v Česku. Investuje do nich miliardy

Výtečné. Tak zní verdikt zvláštní inspekce z velitelství vzdušných sil NATO, která kontrolovala stav leteckých základen v České republice. Především letištní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.