Dienstbier se do dějin zapsal především jako první československý ministr zahraničí po listopadu 1989, za jehož působení se kácela železná opona a zemi opouštěla sovětská vojska. Později byl tři roky zvláštním zpravodajem OSN pro lidská práva v bývalé Jugoslávii.
"Jiří Dienstbier byl jednou z klíčových postav Listopadu. Respektoval jsem ho přes rozdílnost mnoha názorů. Bez něj bude naše politická scéna rozhodně méně barevná. Patřil na ní ke generaci gentlemanů," reagoval na úmrtí prvního polistopadového ministra zahraničí prezident Václav Klaus.
Exprezident Václav Havel zase vzpomněl na dobu, kdy spolu s Dienstbierem a Václavem Bendou seděli ve vězení. Úmrtí blízkého přítele ho zaskočilo.
"Umřel mi dávný kamarád, se kterým jsem toho hodně prožil. S ním a s Václavem Bendou jsem byl svého času ve vězení a i v nejtěžších chvílích nás posiloval svou stále dobrou náladou. Po několika nedávných setkáních jsem tušil, že je nemocný. Přesto mne dnes velmi zaskočilo, že jsem zůstal z této trojice jediný," vzkázal Havel prostřednictvím své tajemnice Sabiny Tančevové.
Byl vždy odvážným gentlemanemDienstbierovy kolegy jeho smrt zaskočila |
Jiní Dienstbierovi kolegové a přátelé připomínali, že to byl právě on, kdo před dvaadvaceti lety spolu s představiteli Spolkové republiky Německo symbolicky přestřihl nedaleko Rozvadova drátěné zátarasy železné opony. Podobně likvidoval ostnatý plot i na hranicích s Rakouskem.
Zpráva o úmrtí senátora zasáhla i do konference pražské ČSSD, její delegáti za Dienstbiera drželi minutu ticha.
Jiří Dienstbier stříhá železnou oponu na rakouských hranicích (17. prosince 1989)
Dienstbier byl senátorem za Kladno, mandát mu měl skončit až v roce 2014. ČSSD měla po podzimních volbách 41 senátorů, tedy s převahou jednoho křesla absolutní většinu. Úmrtím Dienstbiera o ni přišla. Prezident musí termín doplňovacích voleb do Senátu určit podle volebního zákona do jednoho měsíce. Volby se musejí konat nejpozději 90 dnů poté, kdy zanikl mandát senátora.
Dienstbier byl prvním ministrem zahraničí po pádu komunistického režimu v roce 1989 a zároveň místopředsedou vlády až do konce roku 1992. Mezi lety 1993 a 1996 šéfoval nevýznamné straně Svobodní demokraté.
Poté zastával post zvláštního zpravodaje Komise pro lidská práva OSN pro Jugoslávii, Bosnu a Hercegovinu a Chorvatsko. V roce 2007 se jeho jméno skloňovalo v souvislosti s možnou kandidaturou na prezidenta.
Závěr svého politického života ale strávil v podhradí. V senátních volbách 2008 se jako nestraník dostal na kandidátce ČSSD do Senátu na Kladensku. Byl předsedou senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.
JIŘÍ DIENSTBIER před listopadem 198920. dubna 1937 - 8. ledna 2011 Významný český politik a novinář se narodil v Kladně. Na konci padesátých let studoval žurnalistiku na Filozofické fakultě UK. Ještě jako student vstoupil v roce 1958 do KSČ a až do roku 1969 se živil jako redaktor a komentátor Československého rozhlasu. Byl korespondentem na Dálném východě, v Evropě i Spojených státech.
V disentu pracoval jako redaktor ilegálního časopisu Čtverec, spoluzaložil Československý helsinský výbor, publikoval několik knih a vydával samizdat. Zároveň zakládal Výbor na obranu nespravedlivě souzených, takzvaný VONS. Režim ho "podvracení republiky" poslal v roce 1979 na tři roky do vězení. Poté už se mohl živit jen manuálně. Byl topičem, nočním hlídačem, baličem knih nebo řezačem kovů. Dienstbier byl čtyřikrát ženatý, vedle syna Jiřího, který letos vedl kandidátku ČSSD do pražského zastupitelstva, měl dcery Moniku, Kristínu a Ivetu (v roce 1998 zemřela). Zdroj: Wikipedie a ČTK |
