Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

První muž TOP 09: vzestupy a pády Miroslava Kalouska

  13:26aktualizováno  13:26
Několik měsíců se nad Miroslavem Kalouskem vznášel otazník: Odejde z politiky? Neodejde z politiky? Minulé úterý oznámil slavný návrat s novou stranou TOP 09 a včera strana požádala o registraci. Bude to nový začátek, nebo taková pěkná tečka za dlouhou politickou kariérou?

Miroslav Kalousek na tiskové konferenci strany TOP 09 v Praze (11. června 2009) | foto:  David Neff, MAFRA

Při vyslovení slova Kalousek nějak automaticky naskočí rozhovor mezi novinářem Ferdinandem Peroutkou a prvorepublikovým prezidentem T. G. Masarykem, na který vzpomínal Peroutka ve vysílání Svobodné Evropy.

Podle něj se v polovině dvacátých let bavili o budoucích vůdcích české politiky. TGM prý v této souvislosti uvedl jméno tehdejšího představitele střední generace Jiřího Stříbrného. Peroutka se s despektem zeptal, proč právě Stříbrného, a v jeho hlase zněla narážka na exministrovy skandály v době, kdy stál v čele jednoho vládního resortu. Masaryk na to odpověděl, že o tom ví, ale slušných lidí že je hodně, avšak málo schopných něco pro republiku udělat.

Když vyjdeme z této parafráze a jako kritérium hodnocení si vezmeme produktivnost, pak se svět české politiky rozpadá na deset procent schopných v Masarykově slova smyslu a devadesát, kteří se jen vezou. Miroslav Kalousek patří do prvního tábora.

Na obraně

Do politiky naskočil hned po listopadu 1989, když pracoval jako ekonomický expert pod lidoveckým místopředsedou vlády Antonínem Baudyšem. S ním pak v lednu 1993 odešel na ministerstvo obrany, kde byl jmenován ekonomickým náměstkem. Následná čtyři léta dají jménu Kalousek onen negativní náboj, který kdysi cítil Peroutka při vyslovení slova Stříbrný.

Příčinou byla série nepodařených výběrových řízení, která spadala do jeho kompetence a skončila velkými ztrátami pro státní rozpočet. Nic na tom nemění, že tento trend na obraně pokračoval i po Kalouskově odchodu a trvá vlastně až do dnešních dnů.

Osobní vizitka

Miroslav Kalousek se narodil v roce 1960 v jihočeském Táboře. Začátkem osmdesátých let vystudoval pražskou Vysokou školu chemicko-technologickou a později pracoval v podniku Mitas. Od roku 1990 zastává různé veřejné nebo státní funkce.

Na podzim 1994 byl odvolán jeho nadřízený Baudyš. V nikdy nedementovaném rozhovoru pro LN řekl, že příčinou nuceného odchodu je, že straně odváděl málo ze státních zakázek. Následně se Kalousek daleko více sblížil s Josefem Luxem a předseda KDU-ČSL z něj udělal jednoho z hlavních financiérů strany. Když o pár let později Kalousek nezískal poslanecký mandát, dal Lux přednost Kalouskovi před ostatními straníky a křeslo mu přednostně přidělil v takzvaném druhém skrutiniu.

Po Luxově odchodu z vysoké politiky vytvořil Miroslav Kalousek tandem s tehdejším lidoveckým předsedou Janem Kasalem. Už po Kasalově zvolení na jaře 1999 začaly destruktivní boje s levým křídlem kolem Cyrila Svobody, které deset let rozkližovaly lidovou stranu a skončily až před několika týdny odchodem Kalouskova křídla.

Nástup Svobody

Nyní jsme však ještě na jaře 2001 během lidoveckého sjezdu v Jihlavě. Proti Janu Kasalovi tu kandiduje ambiciózní Cyril Svoboda, který KDU-ČSL slibuje, že ji dostane do povolební koalice s ČSSD. Mezitím na adresu Miroslava Kalouska prohlásil, že pravděpodobně bude zatčen.

Cyril Svoboda a Miroslav Kalousek, červen 2006.

Vzpomínám si přesně na tehdejší atmosféru: sociální demokraté na trase Praha – Jihlava telefonicky ujišťují špičky KDU-ČSL, že je vezmou do koalice. Jednotu Kasalovy jihomoravské voličské základny pak trhají slibem příští ministerské funkce pro brněnského Milana Šimonovského. Opuštěný Kalousek zatím nervózně kouří, obchází jihlavský kulturák a nikdo se s ním moc nedává do řeči.

Následující rok určitě patřil v životě Miroslava Kalouska k těm nejtěžším. Do akce na jeho sestřelení byl kromě Svobody zapojen i ministr vnitra Stanislav Gross. Minulost snad žádného politika v zemi nebyla tak dopodrobna zkoumána jako právě Kalouskova. Získat usvědčující důkazy se ovšem nepodařilo a Svoboda, jak bývá jeho zvykem, se za výrok omluvil.

Velký obrat

Po odchodu KDU-ČSL do opozice v roce 1998 začal poslanec Kalousek pracovat v rozpočtovém výboru. Už tehdy se cenil jeho základní přístup: schopnost dělat kompromisy a dotahovat věci do konce. Stále měl pověst člověka, který dokáže "zúřadovat“, aby část veřejných peněz šla tam a ne jinam. A hlavně mezi lidoveckou voličskou klientelu. Velký obrat v pohledu na něj začal po roce 2002. V létě téhož roku vznikla Špidlova vláda, v níž po odchodu Jiřího Rusnoka neseděl ani jeden ekonom. Byl to právě poslanec Kalousek, který začal vládu soustavně kritizovat za neodůvodněně vysoké zadlužování.

Politická vizitka

Členem KDU-ČSL je od roku 1984. V letech 2003–2006 byl předsedou této strany.

V letech 1998–2002 zastával v Poslanecké sněmovně funkci místopředsedy rozpočtového výboru.
V letech 2002–2005 pak funkci jeho předsedy, z níž odstoupil kvůli okolnostem spojeným s nákupem bytu své manželky na pražském Veleslavíně.

Nyní je členem přípravného výboru nové politické strany TOP 09.

V další fázi přispěl ke vzniku vládní komise ekonomických expertů, z níž během několika měsíců udělal hlavní místo pro vytváření hospodářské politiky státu. V průběhu roku 2003 se stal neformálním lídrem nejen KDU-ČSL, ale i celé vlády, v níž neseděl. Jeho zvolení předsedou lidové strany koncem téhož roku sice bylo překvapivé, ale logické.

O rok později pak vypálil na dráhu jako kulový blesk a stal se hlavní osobností české stranické politiky. Daleko za sebou nechal jména jako Topolánek nebo Gross, k jehož odvolání po sérii skandálů přispěl. Narazil až u premiérského nástupce Jiřího Paroubka, který začal v parlamentu hlasovat s pomocí komunistů. Tehdy si u veřejnosti zkazil pověst, když neměl sílu z vládního vlaku vystoupit, což mu uškodilo ve volbách 2006.

Pozvracet se

V letech 2002–2006 záměrně nevstupoval do vlády s ČSSD a připravoval půdu pro příchod lidovců do koalice s ODS. "Dívám se vám do očí a věřím, že to spolu dokážeme,“ řekl trochu prorocky na kongresu ODS v prosinci 2003 v Luhačovicích. Tomu téměř udělal čáru přes rozpočet remízový výsledek voleb. Když po měsících vyjednávání nedospěly obě hlavní strany k dohodě na čemkoli, přistoupil Kalousek k překvapivé variantě, o jejíchž okolnostech se dodnes spekuluje.

"Asi se ze mě pozvracíte, ale musím to udělat,“ napsal tehdy v SMS jednomu ze svých politických přátel. Následně na společné tiskovce ohlásil vznik vlády s Jiřím Paroubkem za tolerance KSČM. V reakci na to se zvedla vlivná část členské základny KDU-ČSL. Překvapené vedení lidové strany, které Kalouska podporovalo, se od něj odtáhlo. Do čela vzpoury kvůli vládě s levicí se paradoxně postavilo levé křídlo v čele s Jiřím Čunkem a Cyrilem Svobodou.

Další šance

Autor těchto řádek tehdy napsal, že poslanec Kalousek spáchal politickou sebevraždu. Ve skutečnosti dostal při následném sestavování trojkoaliční vlády spíše od Mirka Topolánka než od nového vedení KDU-ČSL novou šanci a byl jmenován ministrem financí.

Opět se opakuje stejná situace – během několika měsíců strhl pozornost a vliv na svou stranu a stal se pilířem nové vlády. Jeho hvězda stála nejvýše v době českého předsednictví. Společně s německými a skandinávskými ministry financí byl na ECOFIN mluvčím zemí, které prosazovaly úspornou rozpočtovou politiku, což se stalo jeho hlavním krédem.

Tehdy se mu podařilo něco, co zažije málo politiků. Jeho kariéra jakoby vstoupila do druhé fáze a postava ministra financí se pro velkou část veřejnosti oddělila od jeho nezdařeného angažmá na ministerstvu obrany začátkem devadesátých let.

To mu ovšem příliš nepomohlo v KDU-ČSL. Tady se už připravoval vsetínský sjezd, jehož výsledky završily Kalouskovo účinkování v lidové straně.

Miroslav Kalousek a Karel Schwarzenberg na tiskové konferenci strany TOP 09 v Praze (11. června 2009)

TOP 09

Když před týdnem ohlásil vznik nové politické strany, málokdo si uvědomil, že si v osobách Kalouska a Schwarzenberga podává ruce několik protikladných světů.

Kníže Schwarzenberg patřil od začátku devadesátých let do politické skupiny Václava Havla a současně okruhu podnikatele Zdeňka Bakaly, s nímž vlastnil například likérku vyrábějící becherovku.

Kalousek se naopak opíral o svět kontaktů podnikatele Richarda Hávy. V roce 2000 pak stál v čele parlamentní vyšetřovací komise zabývající se okolnostmi pádu Investiční a Poštovní banky. Výsledná několikasetstránková zpráva se stala tvrdou obžalobou vlády a ČNB za způsob, jímž banku předala do rukou konkurenční Československé obchodní banky.

Už tehdy poslanec Kalousek předpověděl, že bianko šek, který tehdy ministr financí Mertlík a guvernér Tošovský podepsali, přijde stát na desítky miliard korun. To se nakonec potvrdilo. Hlavním lobbistou v kauze IPB byl právě Zdeněk Bakala a prezident Václav Havel celou akci ex post politicky posvětil. Jestliže dnes oba světy připravují nástup nové strany TOP 09, je to svědectví o zájmových posunech v zákulisí české politiky.

Odlišné základny

Jestliže by se sblížení dvou lobbistických světů dalo označit za pragmatický tah, který může vyjít, daleko horší bude sloučit voličské světy, které obě skupiny reprezentují. V úvodním prohlášení se nová strana stylizuje do pozice mluvčího venkovských konzervativců, navíc proevropsky naladěných, čímž adresuje nabídku téměř neexistujícímu voličskému segmentu. Naopak volný je dnes prostor spíše nalevo od ODS, kde dlouhá léta působili městští liberálové, volící nejdříve ODA, poté Unii svobody a nakonec Bursíka.

Co mu také vyčítají

V době jeho působení na ministerstvu obrany (1993–2008) byla zpochybňována výběrová řízení a akviziční programy dodávky materiálu armádě, modernizaci tanků T-72, štábní informační systém a nefunkční padáky.
Nepodařená výběrová řízení skončila velkými ztrátami pro státní rozpočet.

Tak či onak se TOP 09 při prvním vystoupení prezentovala trochu zmateně a sloučit venkovské konzervativce a městské liberály bude střednědobě nad její síly. To nevylučuje, že se v říjnu 2009 dostane do Poslanecké sněmovny a splní funkci strany na jedno použití. Právě protikladnost zájmové voličské základny musí TOP 09 dříve nebo později roztrhnout. Co potom?

Mirek Topolánek se od svého zvolení předsedou ODS v roce 2002 netají názorem, že vidí budoucnost hlavní pravicové strany v nějaké formě integrace s částí KDU-ČSL. Na konci má být předefinovaná ODS, která by měla na mezinárodní scéně méně anglosasko-protestantskou a více německo-katolickou orientaci. A to nejen v Evropském parlamentu, ale i na úrovni spolupráce celoevropských stran. Kalouskova část TOP 09 by pak v tomto mohla sehrát roli mostu.

Zadrží Paroubka?

Pokud se Miroslav Kalousek skutečně dostane do Poslanecké sněmovny, je nepochybné, že se opět zařadí do tábora produktivních deseti procent poslanců parlamentu, kteří budou ovlivňovat obsah jeho činnosti.

Léta 2010–2011 totiž budou etapou, kdy zažijeme pokračující hospodářský propad, spojený s tendencí řešit situaci dalším zadlužováním státu. To může klidně vyústit v maďarskou situaci blízkou státnímu bankrotu. Hodně bude záležet na tom, zda se najdou lidé schopní zadržet ekonomickou politiku ČSSD, ať už z opozičních lavic nebo přímo v rámci vládní koalice.

Navzdory orientaci na Topolánka totiž není jednoznačné, jestli se Topolánek nepřepočítá a TOP 09 nakonec neskončí v koalici s ČSSD. I v této konstelaci může Kalousek sehrát svou roli.

Autor:


Šafářová v Rozstřelu: Trenéři se mi dřív smáli. Teď je první na světě





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Edvard Beneš před svou vilou
ZÁPISNÍK: České sebebičování. Přijali jsme Mnichov a vůbec

Obama přestal kouřit kvůli své ženě a lidem chybí nadhled. Říkáme, že jsme nejhorší a že se Beneš v roce 1938 choval jako "zbabělec".To jsou témata zápisníku...  celý článek

Američtí váleční veteráni navštívili památník druhé světové války ve
ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V bublině žije i Václav Klaus. To jsou témata...  celý článek

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)
ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata zápisníku "Minulý týden", který vychází...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.